„Jak by se dnešní eurohujeři dívali na vzpouru amerických kolonií proti britské koruně,“ zamýšlí se Hampl ve svém blogu na serveru iHNed.cz. Připomíná, že v pátek tomu bylo přesně 238 let, co skupina separatistů z 13 amerických kolonií vyhlásila takzvanou nezávislost. Svou Deklaraci nezávislosti prý vydali v příkrém rozporu s platnou ústavou, aniž by respektovali zákony a mezinárodní právní pořádek. Jak možno nahlédnout, i to se nyní děje na Ukrajině.
Tehdy bylo rozhodnuto: „Že tyto Spojené kolonie jsou, a podle práva by měly být, svobodné a nezávislé státy, které jsou osvobozeny od všech závazků Britské koruně a od politického propojení mezi nimi a států Velké Británie. A měly by být úplně odloučeny.“
Hampl také zdůraznil okolnost, že tehdejší aktéři se opírali o podporu diktátorského režimu ve Francii, jejíž tehdejší vládce Ludvík XVI. byl údajně skutečným předobrazem Adolfa Hitlera a slušelo by mu přízvisko "Lutler". „Svou podporou amerických separatistů dokázal, že se nezastaví před ničím a že je nebezpečný celému světu. Škoda, že se tehdy nepodařilo vybít tzv. zelené mužíčky- Lutlerovy vyslance, vojáky, agenty a kolaboranty, z nichž mnozí se maskovali jako američtí farmáři,“ píše sociolog.
Samozvané, nelegitimní a teroristické
Tehdy samozvané a nelegitimní Spojené státy se podle něj dopouštěly i teroristických činů. V Bostonu jejich přívrženci zničili zásoby čaje, později se svévolně ozbrojovali a dokonce začali klást odpor královské armádě s legitimním monopolem na násilí – červenokabátníkům krále Jiřího. Hampl poukazuje na to, že tehdy porušovali mezinárodní zvyklosti, nenosili uniformy, vedli partyzánský způsob boje a dokonce ani nerespektovali právo královských jednotek na zapalování farem.
„Škoda, že už tehdy nebyla Evropská unie a že nebyly dnešní bojové letouny. Mohly americké separatisty a Lutlerovy nohsledy 'vystřílet jako krysy' (doslovný citát jednoho známého brněnského intelektuála)," píše dále.
Pak už ale vážněji píše, že tehdejší události na severoamerickém kontinentě vedly ke vzniku civilizace, „která celému světu ukázala, jak skvěle chutná svoboda. Dvakrát zachránila svět před obludnými tyraniemi. Vynalezla hamburgery, žárovku a jazzovou hudbu,“ vypočítává. To vše se údajně mohlo odehrát proto, že tehdy se světové společenství nedokázalo semknout. „Dnes je svět naštěstí pokročilejší, takže víme, co se patří. Ať žije humanitární bombardování!“ uzavírá Hampl.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
