Maďarský premiér si v úvodu svého projevu, který je zveřejněn na oficiálním webu premiéra, vyřídil účty s opozicí a zejména s jejím lídrem Péterem Zárki-Mayem. Ten totiž v posledních měsících proslul nevybíravými výroky na adresu voličů Orbánova FIDESZ. Orbán svůj proslov zahájil slovy o národní identitě a o tom, že Maďaři sdílí společnou vášeň pro Maďarsko. „Teď jsme se ale od levice neočekávaně dozvěděli, že jsme se mýlili – jsme jen houby, které jsou drženy v temnotě a krmeny hnojem. Také jsme slyšeli, že ti z nás mimo hlavní město, z vesnic, nejsou schopni ani vyplnit správně křížovku a že už v 10 dopoledne býváme opilí – a aby to vše završili, prý máme vymyté mozky,“ rozčílil se Orbán. Podle něj mohli voliči FIDESZ od představitelů opozice v poslední době slýchat, že jsou jiní. „A také, že jsou mezi námi židé – i když jen málo. Ale dozvěděli jsme se, že tu je mnoho gayů. Levice dospěla k následujícímu závěru: Příliš málo židů, příliš mnoho gayů. Je záhadou, jak jim vyšel tento výsledek,“ pokračoval ve své tirádě Orbán a podotkl, že příměr s houbami byl ze strany levice nejspíše pravdivý, protože k takovým závěrům může dojít pouze jedinec, který hub konzumuje mnoho – ovšem těch špatných druhů.
Který z nedávných lídrů SSSR či Ruské federace byl nejlepší?Anketa
Orbán se dále zamýšlel nad tím, zda jsou urážky „samé podstaty“ části voličů jakousi novou politickou strategií. Pokud ano, je podle maďarského premiéra zralá na světový patent. Orbán podotkl, že ačkoli jde o výroky jeho politických oponentů, jsou i pro něj osobně trapné, neboť i opozice je součástí maďarského národa. Stydno je prý i výrazným figurám maďarské levicové politiky dřívějších let, s výjimkou dvou jmen – expremiérů Ference Gyurcsányho a Gordona Bajnaie. Ty ostatně Orbán označil za původce celé této „pantomimy“, kterou prý využívají jako výtah k opětovnému návratu k moci.
Dále se ve svém projevu věnoval dvěma uplynulým rokům, ve kterých si Maďarsko zažilo mnoho těžkých okamžiků. Zmiňuje globální pandemii, migrační vlnu, energetickou krizi, konflikty s Bruselem a „zlověstný stín války visící nad východní a střední Evropou.“ Podle Orbána je potřeba za tyto dva roky poděkovat všem, kteří se podíleli na odvrácení těchto hrozeb. Samotnou pandemii označil Orbán za „zátěžový test“, který pořádně prověří politický a ekonomický systém v zemi. V té souvislosti Orbán připomněl a pochválil novou maďarskou ústavu, kterou v roce 2011 navrhl a prosadil jeho FIDESZ. Zdůraznil i, o kolik horší je situace jinde: „V Evropě se rozpadá jedna koalice za druhou, pravidla se mění tak často, že je nemožné je sledovat a tisíce demonstrantů byly podmaněny za použití síly zbraní. Pomalu ale jistě se vytrácela důvěra veřejnosti v systém. U nás se ale nic takového nestalo.“ Maďarsko se podle Orbána muselo kromě útoku koronaviru postavit i útoku levice, která chtěla svrhnout vládu FIDESZ. Orbán toto chování opozice označil za hrubou nezodpovědnost. „Zneužívat strach milionů rodin v časech globální pandemie ke svržení vlády je neobhajitelné před jakýmkoliv soudem,“ uvedl a dodal, že se prý opozice neštítila používat ani fake news, falešná videa a zastrašovací příběhy.
Orbán poté změnil téma a pustil se do vyjmenovávání úspěchů vládního FIDESZ. „Od roku 2010 jsme nejen reorganizovali stát, ale také jsme vybudovali novou maďarskou ekonomiku. V roce 2010 jsme se rozhodli lidem dát práci namísto sociálních dávek, práce je tu pro každého, kdo o ni má zájem. Navzdory pandemii pracuje nyní víc Maďarů než kdykoli od pádu komunismu, o milion lidí více, než za vlády Gyurcsányho,“ pustil se premiér mezi řečí do kritiky svého předchůdce. Uvedl také, že standard práce je nyní v Maďarsku vysoký, neboť mnoho produktů jde na export, kde musí obstát v tvrdé konkurenci. O Maďarsku pak hovořil jako o exportní ekonomice a vytáhl čísla: Maďarsko navýšilo svůj export na 119 miliard eur za rok, přičemž zmínil, že Maďaři jsou v počtu obyvatel 95. na světě, ale v exportním výkonu 35. „V objemu vývozu na hlavu jsme 27. na světě. Vychutnejte si tento moment,“ chlubil se Orbán. Hovořil i o změnách v rámci vlastnické struktury průmyslu – v roce 2010 se jeho vláda rozhodla posílit maďarské vlastnictví firem v klíčových odvětvích a redukovala tak podíl zahraničního vlastnictví pod 50 % v bankovnictví, v médiích a v energetice, přičemž původně tyto podíly byly na 60, 66, respektive 71 procentech. Orbán také ujistil posluchače, že i v době koronavirové pandemie činila vláda kroky pro další navyšování vlastnických podílů v maďarských rukách. Následně hovořil o úspěších maďarských firem ve světě, zmínil například Čechům dobře známou energetickou společnost MOL či OTP Bank.
Má Viktor Orbán vaše sympatie?Anketa
Poté přišla řeč na Orbánovo oblíbené téma – úlevy pro jednotlivé skupiny občanů. Tak tedy, mladí do 25 let věku nyní požívají nových daňových výhod, rodiny mají vratky z daně z příjmu, rozdávala se 13. penze. U té Orbán zmínil, že údajně maďarským seniorům pouze vrací, co jim sebraly vlády Gyurcsányho s Bajnaiem. Hovořil i o posilování vztahů s maďarskými komunitami za hranicemi Maďarska, kde bylo vystavěno 170 nových maďarských školek a 790 stávajících prošlo renovací. Orbán pochválil ekonomický výkon Maďarska s růstem HDP za rok 2021 okolo 7 %, státním dluhem pod 80 % (což je pod průměrem eurozóny i celé EU, pozn. red.). A zde vytáhl srovnání s některými dalšími státy: Francie – 115 % HDP, Španělsko – 120 % HDP, Itálie – 154 % HDP. „A stalo se něco, o čem si málokdo myslel, že je vůbec možné – já si to určitě nemyslel: Rakouský veřejný dluh předstihl svou výší ten maďarský,“ pochlubil se občanům. Dodal, že v současném roce má minimální mzda vzrůst alespoň o 20 % a zdanění práce naopak klesne o 4 %.
Následně se řešilo téma zahraniční politiky. Orbán zmínil pozici Maďarska v regionu, kde je obklopeno „velkými hráči“ – USA, EU, Ruskem, Tureckem. Zmínil blízkost Bosny a Hercegoviny a pořád fungující misi 665 maďarských vojáků na Balkáně. Hovořil o potřebě sblížení EU s Balkánem, jmenovitě pak se Srbskem a varoval Berlín s Bruselem, že v otázce Balkánu nebudou schopni prosazovat své zájmy, pokud by zároveň tyto kroky měly poškozovat maďarské zájmy. Zdůraznil, že maďarskými zájmy se rozumí mír, ekonomický rozvoj a integrace regionu do Evropské unie. „Nesmíme hovořit o Balkánu, ale s Balkánem,“ dodal. V otázce Ruska zmínil, že ačkoli Maďarsko politicky ani vojensky nemá velikost na to, aby se mohlo měřit s Rusy nebo s EU, vždy bude v otázkách zahraniční politiky aktivní. Sankce vůči Moskvě označil za slepou uličku. „Jsem přesvědčen, že bez ekonomické spolupráce s Ruskem zůstane Evropa slabá a anemická. Bylo by strategickou chybou otočit se zády ke spolupráci a zcela přenechat některé obří ekonomické příležitosti Číně,“ varoval a zmínil tzv. Maďarský model, tedy členství v EU a v NATO, při kterém jsou souběžně udržovány vztahy s Ruskem.
V té souvislosti se dostalo na řadu téma Ukrajiny. Orbán hovořil o tom, že napětí mezi Východem a Západem přineslo v historii zemím střední Evropy a Maďarsku pouze utrpení a těžké ztráty. Zdůraznil klíčovou roli otevření dialogu s Ruskem. Považuje za důležité, aby mezi Maďarskem a Ruskem vždy bylo území o dostatečné šířce a hloubce – tím je nyní Ukrajina. Její nezávislost je tak podle Orbána v přímém a přirozeném zájmu Maďarska. „Dále, vojenská síla Evropy musí být alespoň srovnatelná s tou ruskou a dokud nebude, o bezpečnosti evropských národů nebudeme rozhodovat my, Evropané, nýbrž Američané a Rusové,“ varoval. Proto je připraven podporovat rozvoj společné evropské obranné síly a zahájil modernizaci maďarské armády. Tento rozvoj a vojenský průmysl pak musí být navázán na univerzity, do vývoje musí být zapojeny výzkumné instituty a do chodu armády mladí lidé.
V závěru svého projevu se Orbán dotknul téma migrace. V této pro Maďarsko velmi citlivé otázce uvedl jedno číslo – 12 000. Tolik migrantů se pokusilo překonat maďarské hranice jen za leden letošního roku. Orbán zmínil, že Maďarsko je v jistém smyslu hraniční pevností Evropy a chrání například Německo, jakožto jednu z cílových zemí, před přívalem migrantů. To ale stojí velké peníze, Orbánova vláda do ochrany hranic musela investovat 600 miliard forintů, v přepočtu asi 41,2 mld. českých korun. „Před migrační krizí jsme tyto peníze mohli pumpovat do ekonomiky, nebo je dát rodinám. Nyní je musíme dát na obranu. János Hunyádi zastavil Sultánovy (Mehmeda II. pozn. red.) jednotky u Bělehradu a my jsme zastavili jednotky George Sorose na jižní hranici,“ trefil se do svého úhlavního nepřítele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
