„Ano, přátelé, soudruh Halík nepůjde na svěcení Mariánského sloupu, protože to je FUJ sloup! Nestavěli ho jeho posluchači (bo by jim z toho vyšla mešita) a on je z toho velmi mrzený...“ dodal následně Tyl.
Kněz Tomáš Halík se na webu Christnet.eu vyjádřil k dnešku, kdy na Staroměstském náměstí vztyčují repliku mariánského sloupu. On sám není podle svých slov mezi těmi, kdo protestují proti, ani mezi těmi, „kdo ji okuřují kadidlem a frázemi“.
„Koalice Jan Zahradil – Vojtěch Filip – Marta Semelová – Lenka Procházková je mi stejně cizí jako koalice Dominik Duka – Jana Bobošíková – Miloš Zeman – Ovčáček – Lipovská (signatáři pamětního listu),“ napsal Halík.
Zároveň blahopřál sochaři Váňovi, že si splnil životní sen. „Replika sloupu Staroměstskému náměstí sluší,“ dodal. „Český národ však nebude ani o chlup více nebo méně katolický, zbožný a mariánský, pokud sloup tam stojí, či nestojí; jeho naprostá většina má úplně jiné starosti a preference (a myslím, že to platí i o většině věřících). Už před časem jsem navrhoval, abychom celou kauzu přenechali historikům umění a nepromítali do ní církevnické resentimenty,“ míní Halík.
„A něco bych chtěl vzkázat i odpůrcům sloupu: Strašit nárůstem moci a vlivu katolické církve postavením sloupu je směšné; někteří její představitelé se o úpadek zbytku vážnosti a morální autority katolické církve v Čechách úspěšně starají sami. Vzpomínám na své učitele a přátele z disentu, katolíky i evangelíky, kteří za úsilí o jinou tvář českého křesťanství platili léty utrpení. Někteří, i když sami trpěli, jsou nepoučitelní,“ uzavřel páter Halík.
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka dnes v poledne mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze, požehnal. Slavnosti předcházela bohoslužba v Týnském chrámu, kam mohli kvůli opatření proti šíření koronaviru jen lidé s pozvánkami, ti ostatní program viděli venku na obrazovkách. V deset hodin se také na náměstí sešli ti, kterým znovuvztyčení sloupu vadí.
Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl sloup v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem.
Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989. Sochař a restaurátor Petr Váňa navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu 23 let pracoval. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Pražské arcibiskupství uvedlo, že během žehnání sloupu uloží sochař Váňa do jeho útrob několik tubusů s dobovými materiály, které se zazdí. Výběr toho, co bude do sloupu uloženo, byl v gesci stavitele sloupu – neziskového spolku „Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze”.
V Praze se dnes a v neděli uskuteční ještě poutní slavnost na Bílé hoře. Bude předzvěstí letošní připomínky 400. výročí bitvy, která se stala symbolem rozdělení a náboženské a národnostní intolerance. Skončila porážkou českých stavů a na 300 let ovlivnila osud českého státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
