Zákon má odstranit některé nedostatky, které se během společné existence Sněmovny a Senátu objevily. "A skutečně naší ambicí je do konce roku to přijmout," řekl Gazdík s tím, že šlo o zásadní téma jednání. Potíže se podle něj ukázaly například v rámci předčasných voleb a rozpuštění Sněmovny v roce 2013 a v rámci přijímání zákonných opatření Senátu. "Tam byla celá řada otázek, na které nebyla jednoznačná odpověď," podotkl. 
    
Předsedové a místopředsedové obou komor vedli debatu i o změnách ústavy, zejména o tom, jak má vypadat harmonogram jejich projednávání. Poslanecké kluby nyní dostaly veškeré navržené změny a do měsíce se k nim mají vyjádřit. Předseda sněmovního podvýboru pro ústavu Jeroným Tejc minulý týden řekl, že politické strany se na změnách ústavy chtějí shodnout do konce března. V létě má pak konkrétní návrh dostat Sněmovna, která by ho mohla schválit do konce roku. Mezi diskutované změny ústavy patří návrhy na změnu pravomocí prezidenta, funkčního období ústavních soudců nebo zavedení klouzavého mandátu pro poslance. 
    
Poté, co se ve Sněmovně k navrhovaným změnám vyjádří i výbory a zástupci akademické sféry, obdrží návrhy Senát, který je také posoudí. 
    
Podle Gazdíka nastolili senátoři i otázku, zda by Senát neměl mít na projednání zákonů delší dobu než je nyní stanovených 30 dní. Senátoři si někdy stěžují, že mají na projednání zákonů málo času.