Problematika squattingu není v Česku příliš rozšířený jev, není proto divu, že v tuzemsku na sebe sguatteři strhávají stále velkou pozornost. V zahraničí jde však o běžnou záležitost. Moderátor Patrik Fiala přiblížil, že ve Španělsku například platí zákon, že když se vám někdo vloupe do dlouhodobě prázdného bytu a usadí se tam, nic s tím neuděláte a nemůžete jej z něj vyhodit. Takový samozvaní „nájemníci“ se na vaši adresu mohou dokonce přihlásit k trvalému pobytu.
Co je problémem romského etnika v ČR?Anketa
„Squatting je známý po celém světě, ve Španělsku se tenhle název ale nepoužívá, tam na to používají slovo ‚okupa‘,“ pokračuje Fiala.
Podobné způsoby jsou legální i v Nizozemsku. V nizozemském právu je schváleno, že pokud je budova nepoužívána po dobu 12 měsíců, a její vlastník nemá urgentní potřebu budovu požívat – jako například nájemní smlovu začínající příští měsíc – je možné budovu „zabrat“. Prvotní průnik do domu je ale brán jako vloupání.
Policie může sguattery zatknout, když jim majitel nemovitosti ohlásí, že se do budovy právě vloupávají. Pokud však policie najde squattery v budově už spolu se stolem, židlí a postelí (formální důkaz, že tam opravdu bydlí), vztahuje se na ně zákon na ochranu podnájemníků před vystěhováním – právo na bydlení.
Po zabrání budovy je možné poslat vlastníkům nemovitosti informativní dopis a pozvat policii k inspekci. Často pak následuje soud s majitelem, u kterého mají sguatteři šanci vyhrát zhruba na deset procent.
„Reálně tedy takové squattery nemůžete legálně vyhodit, pokud soud nerozhodne jinak. Takže když toho člověka chytíte v tu chvíli, co se do budovy vkrádá, je to brané jako vloupání a lze zavolat policii, která ho může zatknout, pokud ho ale nechytíte ve chvíli, kdy tam leze, ale až druhý den, když už bude věšet záclony, pak už má na obsazení budovy právo,“ shrnuje Fiala s tím, že to je skutečně zajímavý postup.
„To bych chtěl mít tedy nemovitost v Nizozemsku. Být to tady v Praze... těch nemovitostí, které se tu nepoužívají, je opravdu hodně,“ poznamenal jeho kolega Martin Klesnil.
Zmínili, jak se takové záležitosti řeší v dalších zemích: „V Anglii musí být nemovitost nepoužívaná 12 let, aby legálně patřila squatterům. V Německu či Dánsku existují vyloženě squatterské čtvrtě,“ příblížil Fiala.
Otázka je, jak se doba, po kterou je nemovitost neobydlena, odhaduje. „Jak se dokazuje, že je to už opuštěné 12 měsíců nebo 12 let a kdo tam byl kdy naposledy?“ přemítal Klesnil.
„Možná napoví poslední nájemní smlouva nebo poslední účet za energie. Nevím, asi se to nějak dá udělat, pokud je to neobývané, je tam zřejmě třeba odpojená elektřina,“ hádal Fiala.
U nás takový zákon zatím žádný není. V mnoha evropských státech je sguatting již legální. Také v Česku, například v Praze, občas nějaký squat vznikne, posléze jej však vyklidí policie.
Vzpomeňme například budovu bývalé plicní kliniky na pražském Žižkově, kterou dlohodobě nelegálně obývali squatteři. „To byl přece strašný problém, ačkoli tam byli nelegálně a okupovali ji, drželi se tam zuby nehty a nebylo jednoduché je vystěhovat. Muselo se na to jít silou,“ vzpomněl Fiala.
Nevyužívaný dům aktivisté obsadili v roce 2014. Nejprve jej užívali načerno, později si vyjednali výpůjčku. Mezitím objekt přešel ze správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na SŽDC. Ta chtěla objekt zrekonstruovat a zřídit v něm kanceláře pro své zaměstnance. Organizace proto požádala soud o nařízení exekuce, aby mohla nechat budovu vyklidit.
Proti exekuci se zástupci kliniky opakovaně bránili, soudy všech instancí jejich námitky zamítly. Aktivisté i přesto odmítali prostory opustit s tím, že rekonstruovat se nezačne dříve než za rok a minimálně do té doby by mohli v objektu zůstat. Mohlo by tam podle nich působit například centrum pro ženy bez domova. Připomněli také, že soud SŽDC nepřikázal nechat budovu vyklidit, pouze to umožnil.
Zásah exekutora se uskutečnil začátkem ledna 2019 a nebyl prvním pokusem o vyklizení budovy. Někdejší majitel kliniky, ÚZSVM, ji nechal poprvé vyklidit policií v roce 2014. Tři lidé tehdy odmítli budovu opustit a skončili na policejní služebně. V roce 2016 pak byla v objektu několikrát nahlášena bomba. V jednom případě policisté zadrželi 16 aktivistů, kteří i přes anonymní nahlášení výbušniny odmítli kliniku opustit.
O několik týdnů později squtteři střechu bývalé plicní kliniky opustili. Squatteři odmítali odejít i po exekučním zásahu a na klinice v Jeseniově ulici strávili sedm dní navíc, než byl časový limit. Aktivisté si postěžovali, že z celkových nákladů na vyklizení prázdné budovy si 350 tisíc korun nárokuje soudní exekutor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
