Že se navíc z Rusáků stávají ti samí Rusáci, jí ukázal vzpomínkový ruský happening v noční Praze, kdy skupina opilých mladíků v úterý po druhé hodině ranní na pražských Vinohradech z plných plic vykřikovala vojenské povely v ruštině. „Ruský vojenský slang není do češtiny adekvátně přeložitelný, ale spolehlivě zahání spánek. Je to ukázka toho, že se z Rusů stávají zase ti staří Rusáci,“ uvedla Stehlíková.
Poté už se přesunula k samotnému srpnu 1968, kdy poukazuje na ruský strach ze svobody. Cílem intervence vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 bylo prý zastavit československou demokratickou reformu, která by se v případě úspěchu mohla stát inspirací pro jiné sovětské satelity nebo i samotný Sovětský svaz. Vojenská agrese měla potlačit projev svobody, aby svoboda nepřišla do SSSR.
V únoru 2014 v Ukrajině došlo k opakování stejného politického scénáře s cílem potlačit probouzející se občanství Ukrajinců a rodící se demokracii, aby demokracie pak neohrozila autoritářskou moc ruského prezidenta, připomněla Stehlíková. Na ukrajinském Krymu se objevili ozbrojenci bez státních insignií s moderními zbraněmi a vybavením ruského původu. „Podobnost těchto dvou událostí spočívá nejen v přítomnosti ruských vojenských jednotek na území bývalého sovětského impéria, ale především v úmyslu zvrátit hrubou vojenskou silou demokratický proces v sousední zemi, postrašit vlastní občany a odvrátit riziko demokratické ‚nákazy‘ na vlastním území,“ uvedla s tím, že svoboda je pro impérium největší hrozbou.
Fotogalerie: - Hořící muzeum
Fotogalerie: - Koněv a Marta
Fotogalerie: - Tank 314 v Liberci
„Rusko sice nemá ve svém názvu označení ‚sovětské‘, nadále používá sovětské metody potlačování svobodného a demokratického vývoje z dílny tajných služeb, s jejichž pomocí Sověti ovládli východní a střední Evropu po druhé světové válce,“ upozorňuje Stehlíková s tím, že Rusko vnímá svět skrze tmavé brýle svých špionů – následníků KGB. „Projevy svobody a demokratizace musí potlačit násilím nebo zpravodajskou diverzí,“ uvedla a dodala, že svobodným lidem nelze diktátorsky vládnout, to v Kremlu vždy dobře věděli.
Následnický stát SSSR – Rusko – vnímá svět podobně velmocensky a své agresivní kroky v Gruzii či na Ukrajině vysvětluje potřebou sebeobrany před tajnými silami, které řídí svět k větší demokracii – tedy v neprospěch Rusů, napsala Stehlíková. Putin prý nevěří, že by nějací Gruzínci nebo Ukrajinci chtěli jiné místo než po boku svého staršího bratra, který je kdysi kolonizoval. „Tragédie dnešního Ruska spočívá v tom, že politické vedení tohoto nadaného národa nevěří ve svobodnou vůli člověka či celých národů a lpí na představě vlastní mravní nadřazenosti,“ doplnila.
V zahraničí tak podle Rusů řádí prý neblahé síly „nového světového pořádku“, probíhá neustálá sabotáž s cílem zničit Rusko, čemuž je nutné zabránit. „Rusko si odvyklo tvořit, nejlépe ze všeho umí strašit a ničit,“ poznamenala bývalá ministryně pro lidská práva. „U svých nejbližších sousedů Rusko ‚dělá pořádek‘ tanky a děly, dění v zámoří ovlivňuje kybernetickými útoky,“ zmínila.
Pokud se prý zeptáte Rusů samotných, kdo stojí za tímto rozsáhlým celosvětovým protiruským spiknutím, mají problém odpovědět – dříve to byly Spojené státy americké, po vítězství sympaťáka Trumpa se vedení protiruského spiknutí přesouvá někam do Evropy či k jednotlivcům typu Sorose – tajemným iluminátům, kteří ovládají svět a šíří bludy o lidských právech; kremelská propaganda vytváří mýtus o tom, jak ukrajinští demonstranti na Majdanu provedli nacistický převrat.
„Podstata paranoidního myšlení ve stylu tajných služeb zůstala stejná – Západ je silný a úspěšný nikoliv proto, že má tržní demokracii, svobodu slova, vládu práva a nezavírá schopné lidi, nýbrž proto, že je nějakým ďábelským způsobem ‚zkažený‘ na rozdíl od chudého, po zuby ozbrojeného, ale mravně nadřazeného Ruska,“ řekla Stehlíková a připomněla, že nikdo nebrání Rusku být stejně demokratickým, bohatým a úspěšným státem jako jeho evropští sousedé, má k tomu všechny předpoklady až na jeden – nesnese svobodu.
Odmítání svobody jako principu je podvědomou příčinou nepřátelství Ruska vůči Západu, ačkoliv ze silné Evropy by Rusko mohlo především profitovat. Být svobodným a převzít odpovědnost za svůj život je obtížnější, než zůstat otrokem mocných v zajetí předsudků a nenávisti k lidem nějak odlišným. Nyní je podle Stehlíkové nejdůležitější otázka, zda Západ zůstane Západem, baštou liberálního světového řádu, bránící mezinárodní úmluvy a práva slabších před agresí souseda, zda i nadále bude fungovat transatlantické spojenectví a Evropa zůstane jednotná, či dojde ke korozi společných evropských hodnot, rozpadu NATO a EU – i díky značnému přispění Putina.
- Původní text ZDE
Cílem Ruska je prý obrátit ultrakonzervativní fašizující radikální evropské síly proti Evropě samé, rozbít bezpečnostní vazby mezi USA a Evropou, i pomocí dezinformační kampaně rozložit západní hodnoty svobody a lidských práv. „O naší budoucnosti může rozhodnout náš vztah ke dvěma vojenským okupacím – 1968 a 2014. Je lidská důstojnost a svoboda pro nás stejně důležitá jako před 50 lety?“ uzavřela Stehlíková s tím, že napovědět by nám měla naše historická paměť padesát let poté, co Prahu drtily pásy sovětských tanků.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
