„Při poslechu projevů v Poslanecké sněmovně může mít člověk jasno v tom, jak je to v souboji pravdy a lásky se lží a nenávistí. … A jak napsal Karel Čapek, království lží není tam, kde se lže, ale tam, kde se lžím naslouchá,“ zahájil debatu Moravec.
Schillerová upozornila, že k demokracii patří diskuse, která mnohdy obsahuje i nekompromisní projevy a ostřejší výrazy. Sněmovna je tvrdé kolbiště a v tomto směru se to až tak nezměnilo. „Ale já vidím třeba problém v tom, že už se tady čtyřikrát nebo pětkrát hlasovalo natvrdo o zákonech ve třetím čtení. Tady si myslím, že byla demokracie pošlapána, ale doufám, že už se to nebude opakovat,“ poznamenala Schillerová.
Benda promluvil smířlivě. „Kolegové jsou soupeři, a nejsou to nepřátelé. Připadá mi přehnané, že někteří kolegové to staví tak, že jsme nepřátelé. Ale my za sebou máme 34. výročí sametové revoluce a máme se tady suverénně nejlépe. Nemáme to tady jako v Maďarsku, nebo teď do jisté míry jako na Slovensku nebo v Polsku, ale fungujeme tady. Miloš Zeman byl na Hradě, a přesto to tady fungovalo,“ připomínal Benda.
A R. Fiala se ohradil. „Já nemohu souhlasit s Markem Bendou, že jsme na tom suverénně nejlépe. Když se podíváme např. na ceny v Polsku nebo ceny energií na Slovensku, tak si myslím, že na tom nejsme suverénně nejlépe, ale k tomu se možná ještě dostaneme.“ A varoval před zavedením korespondenční volby nebo elektronického hlasování, které z Fialova pohledu může vést k ohýbání demokracie.
Také Michálek konstatoval, že politická debata v Česku, např. teď v ČT, je moderovaná a kultivovaná, přiměřeně kultivovaná je i jinde, i když opozice podle něj neustále protahuje svá vystoupení, aby na sebe strhla více a více pozornosti.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
R. Fiala oponoval, že když vidí, jak jsou mazány příspěvky na Facebooku, zdá se mu, že prostor svobody je omezován.
Moravec se zeptal, zda opravdu nastupuje nová totalita, jak o tom v posledních měsících dlouho mluví Andrej Babiš.
A tady se ostře ohradil Benda. „Já jsem tu totalitu zažil. Já už jsem byl v sedmnácti letech několikrát zadržen. Proto já tu tezi Andreje Babiše považuji za zavádějící a opravdu nerozumějící tomu, co je to skutečně totalita.“
Schillerová hájila svého stranického šéfa, že on jen říká, co cítí. „Já bych to tak neřekla,“ dodala posléze,
„Jak je možné, když vaše rodina je jedním ze symbolů sametové revoluce, tak jak je možné, že jste nenapravili to, že někdejší disident musí demonstrovat před Úřadem vlády ČR, protože má moc malý důchod. Proč to vaše koalice nenapravila?“ chtěl vědět Moravec. Narážel na kauzu dlouholetého disidenta Jiřího Gruntoráda.
„Je to ostuda a musíme ji vyřešit,“ uznal Benda.
Schillerová mu v tomto dala za pravdu a zdůraznila, že je třeba to vyřešit, třeba i nesystémově. R. Fiala i Michálek také vyjádřili ochotu tuto situaci řešit, ať už systémově, či jako jednotlivou kauzu.
Moravec poté přehodil diskusní výhybku k tématu, zda komunikovat s Čínou.
Michálek prohlásil, že považuje za rozumné jednat s Čínou, byť nechtěl komentovat, zda se na jaro 2024 připravuje cesta předsedy vlády Petra Fialy (ODS) do Číny.
„Podle informací Otázek se tato cesta chystá ještě před evropskými volbami,“ ozval se Moravec s odkazem na volby do Evropského parlamentu v příštím roce.
„Pokud tam budeme jednat jako rovný s rovným, s rovnou páteří, i když je Čína větší, tak si myslím, že toto naši voliči pochopí,“ pronesl Michálek. „My už dneska nemáme submisivní přístup, kdy podlézavě vítáme čínského prezidenta, že naši policisté vystupují proti lidem, kteří chtějí protestovat. To už se tu dnes neděje. My jednáme jako rovný s rovným,“ míní Michálek. ‚My nechceme podlézat a chceme být suverénní stát, to by se vám mělo líbit,“ obrátil se Michálek na Fialu.
„Samozřejmě, ale byli bychom rádi, aby se s Čínou jednalo, vždyť tam jezdí všichni. Jezdí tam (německý kancléř) Scholz, jezdí tam všichni. Já neříkám, abychom si od nich vzali politickou inspiraci, ale musíme s nimi obchodovat, protože my jsme malá země a musíme hledat nové trhy,“ připomněl R. Fiala.
„Jenže u té Číny se přece jen ukázalo, že oni s vámi obchodují jen do té chvíle, dokud neokopírují vaše technologie,“ podotkl na to konto Benda. A že věci se mají dělat pragmaticky ve vztahu k zahraničí. Nemáme tam žádné přátele a nepřátele. Máme ve světě své zájmy. Tchaj-wan tady investuje víc než Čína, ale přesto to neznamená, že se nemáme bavit s Čínou.
Michálek poznamenal, že řadu věcí, jako je globální oteplování klimatu, nelze řešit bez Číny.
A Moravec nakladl na stůl další téma – válku na Ukrajině. Na průzkumu pro OVM ukázal, že kupříkladu rostou obavy ze ztráty zaměstnání kvůli uprchlíkům. „Teď sociologové upozorňují, že narůstá počet lidí, kteří mají obavy z původních 31 % na současných 39 %,“ citoval Moravec. A že ještě v létě 2022 podporovalo posílání zbraní na Ukrajinu přes 60 % lidí, dnes je to jen 47 %. Stejně tak klesá podpora myšlenky, že by se Česko mělo postarat o všechny ukrajinské uprchlíky. V březnu 2022 si to myslelo 65 % lidí, dnes je to jen 42 %.
Schillerová připomněla, že opoziční hnutí ANO podpořilo vládu v jejích krocích vůči Ukrajině. „Ale je otázka, co si ještě budeme moci dovolit, protože my na tom jsme opravdu špatně. My musíme vyřešit naše vlastní vnitřní problémy, a ty jsou obrovské. Já si prostě myslím, že my už si to (další pomoc Ukrajině) nemůžeme dovolit,“ řekla Schillerová.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Benda oponoval, že Češi se nemusí obávat o to, že nenajdou práci, nezaměstnanost je velmi nízko, a pokud si dnes někdo stěžuje, jsou to podnikatelé, kteří nemohou najít zaměstnance. A trval na tom, že v podpoře Ukrajiny „musíme pokračovat, protože Česko má extrémní zájem na tom, aby Ukrajina neprohrála. My jsme na Ukrajinu dodali skoro všechno, co jsme měli,“ pravil Benda,
Fiala oponoval, že na Ukrajinu už nemají jít žádné zbraně a že Rusko a Ukrajina mají jednat o míru. „Já souhlasím s premiérem Ficem, že sto dní jednání je lepší než jeden den války, ve které umírají lidé. A co se týče finanční pomoci pro Ukrajinu, tak já si myslím, že už to stačilo. Vždyť my nemáme peníze pro sebe, my je bereme důchodcům!“ hřímal ve studiu R. Fiala
Michálek kontroval, že pokud Ukrajina nebude dostávat zbraně ze Západu, Rusko v této válce zvítězí a Ukrajina padne. „Oni válčí za to, abyste mohl být svobodný v této zemi, abychom tady neměli Rusáky vedle Slovenska,“ vyjevil pirát Michálek.
Benda se přidal a obrátil se na R. Fialu: „To si fakt myslíte, že kdyby tam Západ nedodával zbraně, tak už není celá Ukrajina okupovaná?“
Moravec poté opět změnil téma a ptal se, jak to bude s cenami energií.
A tady se Schillerová pořádně rozjela – konstatovala, že premiér Petr Fiala vyvolal v hlavách občanů svými výroky k energiím tak akorát zmatek. A ve Sněmovně se podle ní vláda odmítá seriózně bavit a odpovídat na obavy opozice.
„Já jsem připraven se o cenách energií bavit, ale považuji to za trochu předčasné, když existuje zatím jen návrh Energetického regulačního úřadu. A podotýkám, že ERÚ je nezávislý orgán,“ upozornil Benda.
R. Fiala na to reagoval. „Jen chci říct, že naše ceny energií jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Připomínám, že i z Německa kvůli vysokým cenám energií odcházejí firmy. Odcházejí např. do USA, kde je cena na úrovni 30 % našich cen!“ hřímal Fiala.
Schillerová na to konto opakovala, že chce o cenách energií jednat ještě předtím, než se uzavře jednání o státním rozpočtu. „Protože potom už se nad tím zavře voda.“
A Fiala se ve studiu pořádně rozohnil. „Korespondenční volba je protiústavní, protože podle Ústavy musí být volba tajná, ale korespondenční volba není tajná.“ – „Takže to jen v pěti zemích, kde nemají korespondenční volbu, tak mají demokracii?“ poznamenal s úsměvem Moravec. – „To já nevím, jestli oni mají v ústavě, že volba má být tajná,“ doplňoval Fiala.
Michálek připomněl, že v minulém volebním obdobní chtěla korespondenční volbu prosadit i vláda Andreje Babiše.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
Mivoj
