V úvodu Šlachta věnoval pár slov 75. výročí konce druhé světové války. Je přesvědčen, že řada lidí by se dnes nepostavila za svou republiku tak, jako to udělali účastníci Pražského povstání nebo lidé, kteří odešli bojovat proti Hitlerovi do zahraničí.
„V té rozhádané a možná rozdělené společnosti chybí taková ta pokora, ten vzájemnej respekt. Myslím, že v té době to bylo, protože ten nepřítel byl jeden, byl proti republice velkej a ti lidi dokázali položit život. Já se bojím, že v dnešní době to tak úplně není. Ze své funkce, ať už u policie nebo na Generálním ředitelství cel jsem velel hodně lidem, stovkám lidí a byli tam takoví ti srdcaři, kteří dokázali udělat něco navíc, dokázali toho udělat hodně navíc. Nedívali se na čas, nedívali se na rodinu, ale časem těch srdcařů ubývalo. A toto je to moje srovnání. Samozřejmě, já jsem v té (válečné) době nežil, ale zajímají mě ti lidé, kteří pro tu republiku jsou schopní něco dělat,“ uvedl Šlachta.
Nějaké občany ochotné obětovat se za republiku však přece jen vidí i dnes a je mu líto, že se o nich nemluví.
„Určitě jsou, ale o těch se nemluví. To jsou ti, kteří nemají nějaký ambice o tom, že by někam dolezli, že by se cpali do funkcí. Jsou to lidé, kteří jsou dennodenně na ulici a pomáhají. Jsou to ti řadoví policisté, vojáci a hasiči, kteří jsou schopni pomoct, kdykoliv ti občané zavolají. A já myslím, že oni by to byli schopni udělat,“ pokračoval Šlachta.
Fotogalerie: - Česko bez hospod
Jistá obětavost by se podle jeho názoru měla projevit i v tom, že se lidé třeba sami nabídnou, že pomohu sklidit úrodu, protože v této situaci chybějí zahraniční sezónní pracovníci.
Pokud jde o informaci týdeníku Respekt, že v souvislosti s odsunem pomníku maršála Koněva přicestoval do Prahy ruský agent s jedem zvaným ricin, aby zde zastrašil či přímo ohrozil na životě dva pražské komunální politiky, Šlachta zde byl poněkud skeptický.
„Mně připadá, aby tato informace byla v médiích, mně to připadá úplně nesmyslný skoro. Pokud by to tak bylo, tak bezpečnostní složky neměly takového člověka vpustit nebo měly okamžitě konat. Takže mě by zajímalo, kde byl ricin, jestli o tom věděli, jestli ho vpustili a samozřejmě se nabízí asi dvacet otázek,“ konstatoval Šlachta. „Pokud by bezpečnostní složky ty informace měly, tak jsem přesvědčen, že by ho nevpustily do země a řešilo by se to na diplomatické úrovni. Je skoro neuvěřitelný, že novinář něco takového napíše, ale když už to napsal a v tom veřejném prostoru to je, tak bych očekával, že se budou policisté ptát, kde tu informaci vzal, jak je možné, že věděl o pohybu nebezpečné látky – ricinu a tak podobně,“ pokračoval bývalý vyšetřovatel.
Kriticky se stavěl i k tomu, že starosta Prahy 6 Ondřej Kolář poskytl jako chráněná osoba v týdnu rozhovor České televizi.
„Pokud ten člověk i z ochrany dává skypové rozhovory, tak je to samozřejmě naprostý nesmysl, protože na jedné straně ho schováváte, snažíte se zabezpečit jeho život, ale na druhé straně se pak ten člověk vyjadřoval a vyjadřoval se navíc k takovýmto informacím, to je naprosto nepředstavitelný pro mě,“ uvedl Šlachta.
Jana Bobošíková poté přehodila výhybku ke koronavirové krizi a Šlachta konstatoval, že hasiči, policisté a zdravotníci koronavirovou krizi zvládají. K politikům byl však mnohem tvrdší.
„Ty informace, který probíhaly od začátku, jsou naprosto nesmyslný, rozdílný. Jinou informaci nám sdělí ministr zdravotnictví, potom jeho náměstek, potom ministr vnitra. Mně chybí to, že by vláda měla mluvit jedním hlasem. Jestli ten hlas bude takovej nebo takovej, to je jedno, protože oni mají informace, které my nemáme, ale vadí mně, že se ta stanoviska mění, že mluví každej, kdo zrovna před ta média vleze,“ zlobil se Šlachta.
Velmi kriticky se stavěl také k centrálnímu nákupu ochranných pomůcek. „Tady jsem velkej kritik,“ zdůraznil. Má totiž obavu, že si stát v krizi nepočínal s péčí řádného hospodáře. Tím pro Šlachtu ztrácí Babišova vláda nátěr protikorupční vlády. „Na jedné straně jsou lidé, kteří si pomáhali, šili si roušky, ale na druhé straně jsou tu nějací zloději přisátí na rozpočet,“ zlobil se Šlachta s tím, že úředníci, kteří podléhají ministrovi vnitra či ministrovi zdravotnictví, mají za úkol zakázky ohlídat.
Má také za to, že tato vláda nedělá dost v boji proti ekonomické trestné činnosti. Pro Šlachtu to prý byla poslední kapka, aby odešel ze státních služeb. Slib policisty skládal v roce 1991 a odcházel v roce 2019. Za těch 30 let zaznamenal, že se od násilí a drog zločinci přibližně v roce 2005 přesunuli ke zločinům bílých límečků.
Nakonec kritizoval novináře za to, jak informovali o zásahu na Úřadu vlády a o případu Jany Nagyové dnes Nečasové. Novináři podle Šlachty poukazují na to, že z celé kauzy zůstaly jen nezdaněné kabelky, a to se Šlachtovi nelíbí. „Tak to přece vůbec nebylo,“ konstatoval s tím, že policie tehdy řešila otázku zneužití Vojenského zpravodajství, které doputovalo k soudu a bylo pravomocně rozhodnuto, i další věci.
Ale když si někteří policejní funkcionáři přečtou takovýto mediální výklad, tak se podle Šlachty zdráhají otevřít další kauzy.
Tato informace Bobošíkovou překvapila natolik, že položila přímou otázku.
„Počkejte, vy chcete říct, že se policejní funkcionáři neřídí zákonem, ale médii?“ otázala se.
„Tak samozřejmě že policejní funkcionáři vnímají, co se o nich v médiích píše. A zejména samozřejmě političtí funkcionáři, protože to voliči vnímají. Proč si myslíte, že je na každém oddělení tiskový mluvčí. Ale nemyslím si, že je to špatně, myslím si, že je to dobře, protože policie musí s veřejností komunikovat,“ uvedl Šlachta.
Občané by se prý také u kauz měli podívat na to, co novinář napsal o konkrétní kauze a jak ta kauza po roce nakonec dopadla, aby novináři nesli také odpovědnost za to, co napsali.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
