Poslední dubnový víkend se v Brně konala ideová konference ODS, kde vedení mimo jiné jednalo se starosty. Mnozí starostové ODS se jasně vyjádřili pro změnu zákona o veřejných zakázkách či proti rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na města a obce. Souhlasíte? A jak byste celkově závěry konference hodnotil?
Konference jsem se kvůli jiným úkolům nemohl zúčastnit, nicméně její závěry sleduji a souhlasím s nimi. Ani současný zákon o veřejných zakázkách, ani návrh na změny pravomocí NKÚ nejsou pro místní samosprávy přínosem a komplikují jejich rozvoj a práci zastupitelstev. Důležitým poznatkem z konference je skutečnost, že vláda začala s místními samosprávami věcně komunikovat.
ODS je podle předsedy Nečase jedinou skutečnou stranou starostů a přislíbil všem regionálním politikům podporu vedení ODS. Co vy osobně od takové podpory očekáváte?
Je pravdou, že ODS má mnoho dlouholetých starostů. Co nás tíží, jsou neustálé změny organizace veřejné správy a platné legislativy. Podpora vedení ODS by mohla zejména v rámci práce vlády spočívat v minimalizaci těchto změn pouze na změny nutné a logické. Každý starosta má celou řadu vlastních problémů se zabezpečením místního pořádku či financí nutných k údržbě a rozvoji obce, což občany zajímá nejvíce. Sledování legislativních změn a jejich dopadů však odčerpává místní správě množství sil, které by mohla věnovat právě svým občanům.
Někteří starostové se i přesto obávají příští rok pod značkou ODS kandidovat. Domnívají se, že by jim členství v ODS mohlo spíše uškodit, než pomoci jako v minulosti. Sdílíte s nimi tento pocit? Přeci jen i v Pelhřimově získala ODS v posledních volbách přes 30% hlasů. A co by podle Vás měla strana dělat, aby neztrácela své příznivce?
Já jsem se kandidatury pod značkou ODS nikdy neobával, a to sloužím městu již třetí volební období (které předpokládám, vzhledem k mému věku, jako své volební období poslední). Vždy jsem byl příznivcem kandidatury zástupců politických stran či hnutí s jasnými názory a prioritami. Problém tzv. nezávislých kandidátek spatřuji, zejména u obcí od střední velikosti, v jejich názorové nejednotnosti, neprogramovosti (mnohdy se zaměřují jen na jeden, momentální, problém) a politické nečitelnosti.
Jak byste hodnotil spolupráci koalice ODS - TOP09 - KDU-ČSL, jež vede město?
Jakákoli koalice, zejména v místních samosprávách, je závislá od jednotlivců, kteří reprezentují členy koalice. Pelhřimov má dlouholetou zkušenost i s koalicí ODS – ČSSD, která byla plně funkční. Pokud za politickým subjektem stojí pracovití lidé se zájmem o obec, pak se dá vždy dobře spolupracovat.
Výše uvedené strany jsou také největšími zastánci tzv. církevních restitucí. Jak se k vyrovnání stavíte vy osobně? A jakým způsobem ovlivní navrácení majetku církvi situaci ve Vašem městě? Měli jste zablokované některé pozemky?
Já osobně nemám principiálně výhrady k žádnému typu nápravy křivd minulých období. Diskuzi však vždy zaslouží forma nápravy.
Co se týče samotných církevních restitucí, město Pelhřimov s nimi nemá žádný majetkový problém.
Mezi největší problémy kraje patří vysoká nezaměstnanost a především špatná infrastruktura. Jak byste situaci hodnotil konkrétně v Pelhřimově? A snažíte se například nějak podpořit vznik nových pracovních míst?
Průměrné číslo nezaměstnanosti kraje Vysočina se v žádném případě netýká města Pelhřimov, kde je dlouhodobě nezaměstnanost pod 5 %, přičemž například v letním období klesá na zanedbatelnou výši. Vím však, že stávajícím pelhřimovským firmám dlouhodobě chybí odborné strojírenské profese (například firmě Agrostroj, která zaměstnává cca 2.100 lidí).
Samotné město právě obsadilo další průmyslovou zónu o rozloze cca 35 ha, sloužící malému a střednímu podnikání, kde se zaměstnává cca 1.500 lidí, a momentálně se vytváří další průmyslová zóna pro stejný typ podnikání o rozloze cca 20 ha, z níž je již rozděleno 8 ha. Město také úspěšně prodává pozemky sloužící rozšíření stávajících firem.
Kolik si město z rozpočtu vyčlenilo na investice a jaké projekty byste v této souvislosti zmínil?
Město pro rok 2013 vyčlenilo pro investice 133,000.000,- Kč.
Významnými projekty pak jsou dlouhodobě připravovaná rekonstrukce ČOV v objemu cca 300.000.000,-Kč (s dotací), rekonstrukce vodovodu a kanalizace v souvislosti s opravou průtahu města, komunikace I/34, směr D1 – Jindřichův Hradec, zateplení budov mateřských škol a Kulturního domu Máj, či nutné investice do komunikací.
Jak se vyvíjí situace kolem slučování škol v Pelhřimově a jak byste celkově hodnotil kapacity a dostupnost škol a školek ve městě? Považujete je za dostatečné nebo plánujete jejich rozšíření?
Problematika je plně v rukou kraje Vysočina, kdy podle dostupných informací přichází v úvahu snad spojení Gymnázia a Obchodní akademie.
Co se týče škol a školských zařízení zřizovaných městem, pak jejich kapacita i dostupnost jsou odpovídající. V oblasti základního školství zřizuje město čtyři školy, z nichž jedna by mohla plně sloužit jen žákům svobodných, smluvních obcí, které nám dodávají 490 dětí. Tyto děti jsou však fakticky rozmístěny do všech zřizovaných škol. I kapacity předškolních zařízení jsou dostatečné a s ohledem na předpokládaný demografický vývoj neočekáváme problémy ani v nejbližší budoucnosti.
Další rozhovory se starosty:
-635006191555243746.jpg&id=10851)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
