Jak se totiž naší redakci podařilo zjistit, plánované změny v novele zákona ukládají finančním poradcům, respektive jejich organizacím či zaměstnavatelům, aby hovory nejen nahrávali, ale rovněž skladovali. Kde? Proč? Jak? Na to novela zákona neodpovídá.
„Povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací, nepomůže vůbec ničemu. Naopak. Bude znamenat brutální průlom do soukromí spotřebitelů. Argument, že se již v minulosti nahrávaly všechny hovory, není pravdivý. Nahrávaly se a nahrávají telefonáty, kde reálně k obchodům dochází. To je v pořádku. Ale povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací o rodině, dětech, zdravotním stavu nebo třeba pracovních věcech, to je neakceptovatelné. Nikdo asi nechce, aby to, co říká do telefonu, někdo nahrával, poslouchal to někdo cizí a aby to ‚leželo‘ povinně pět let někde na serveru nebo u operátora,“ sdělil naší redakci šéf České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Jiří Šindelář.
Dodejme, že s plošným nahráváním nesouhlasí ani Sdružení českých spotřebitelů, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků. Z průzkumu agentury IPSOS navíc vyšlo, že s tím nesouhlasí ani většina občanů.
„A oprávněně. Takový krok by byl opravdu jen fatálním prolomením ochrany osobních údajů, bez jakékoli přidané hodnoty. Pro představu – jedná se o desítky milionů archivovaných hovorů a soukromých informací ročně, a to vše kvůli necelým padesáti podnětům ke stížnosti. To už je reálně Velký bratr. Senátní úprava novely, kterou Senát vrátil Poslanecké sněmovně a budou o ní hlasovat poslanci, pouze odstraňuje povinnost nahrávat a archivovat všechny hovory, tedy i soukromé informace. Je to hlas zdravého rozumu,“ dodal rovněž Šindelář.
ParlamentníListy.cz se nejprve podívaly na projev na půdě horní komory Parlamentu, který zde měla ministryně financí Schillerová před několika dny. Ten byl velmi obecný a neříkal de facto nic. Zajímavější byla následná rozprava, do které se zapojila celá řada senátorů. Ani jim se nahrávání nelíbilo.
Ministryně?
„Já jsem si uvědomila po těch debatách, kdy jsem poslouchala různé příběhy, které zaznívaly od těch odpůrců, protože já jsem potřebovala slyšet zejména odpůrce toho, co požadovala ČNB, kteří nakonec uznali, že to možné jinak dělat nejde. Jde o to, vezměte si, volají různí drobní investoři, volají velmi zranitelní lidé na tyto linky, mohou se dostávat do rukou a spárů, a teď ať mi každý odpustí, různých šmejdů. Nakonec bojovali jsme s tím u zákona u směnárenské činnosti, o spotřebitelském úvěru, to byly všechno zákony, které jste tady nakonec, dokonce novelu o směnárenské činnosti, schválili hned, když jsem s tím přišla poprvé, čehož jsem si nesmírně vážila. To jsou všechno oblasti, kde se to prostě jinak nedá dělat,“ uvedla Schillerová, aniž by byla jakkoli konkrétní.
Grafické zpracování výzkumu agentury IPSOS o povinném nahrávání telefonních hovorů mezi 1 100 obyvateli ČR pro Českou asociaci společností finančního poradenství a zprostředkování
Jenomže s jejím postojem nesouhlasí ani Úřad pro ochranu osobních údajů. Jak pro PL uvedl Vojtěch Marcín, zástupce tiskového mluvčího: „Úřad zastává názor, že záznamy v podobě nahrávek telefonních hovorů či elektronické komunikace se vedou pouze v případě, že obsahují nebo mohou obsahovat pokyny k obchodování. Pokud tyto telefonní hovory či elektronická komunikace pokyny k obchodování neobsahují, tyto záznamy nahrávky obsahovat nemusí a na základě GDPR ani nemají.“
Situace je v tuto chvíli víc než nejasná. S plošným nahráváním nesouhlasí Úřad pro ochranu osobních údajů, Sdružení českých spotřebitelů, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a v neposlední řadě ani Česká asociace společností finančního poradenství a zprostředkování, kam mimo jiné patří Broker Consulting, Fincentrum, Partners Financial Services nebo Vysoká škola finanční a správní. Ministryně Schillerová na pokyn ČNB na nahrávání trvá a uvedené instituce označila prakticky za šmejdy. To, že nepředložila důkaz, ponechme stranou.
Jak z toho?
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
„Pokud paní ministryně chce hájit spotřebitele, ač to chtějí nebo nechtějí, tak Sdružení českých spotřebitelů je proti tomuto návrhu ministerstva. A jenom takové nepolitické číslo, těch stížností v roce 2018 bylo padesát. To není žádné závratné množství, abychom kvůli tomu, nechci říct ‚fízlovali‘, ale uchovávali všechny rozhovory, které se netýkají obchodu,“ kontroval senátor Lumír Aschenbrenner (ODS).
Dodejme rovněž, že se ministryně Schillerová často odvolává na evropské právo. To se ovšem plete. Zatímco evropské právo počítá s povinností nahrávat předávání pokynů a uzavírání obchodů, Ministerstvo financí na podnět České národní banky rozšířilo povinnost na nahrávání i těch hovorů, u kterých k předávání přímých pokynů či uzavírání obchodů nedochází. Nahrávání hovorů se má týkat obchodníků s cennými papíry, bank, investičních zprostředkovatelů i jejich vázaných zástupců. V reálu se tak může jednat o tisíce lidí, desítky tisíc hovorů a miliony minut uložených v sejfech bez bližšího dozoru.
Minulost celého zákona v kostce:
Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu je implementace evropského nařízení. Upravuje oblasti investic, pojištění a podobně. Původní paragraf resortu financí o nahrávání telefonických hovorů byl podle všeho přijatelný. Nahrávat se měly telefonáty, kde k obchodům v oblasti investic dochází, což je i současná praxe. Následně si ČNB vymohla na resortu financí změnu, že se musí nahrávat i telefonáty, kde „k uzavření obchodu ani k poskytnutí této investiční služby nedošlo“. To znamená všechny hovory.
Ve Sněmovně byl projednáván pozměňovací návrh, který vypouští povinnost nahrávat všechny hovory. Rozpočtový výbor jej přijal a doporučil, ve 3. čtení ale neprošel o sedm hlasů.
V senátním výboru byl rovněž vložen pozměňovací návrh, který opět vypouští povinnost nahrávat plošně všechny hovory. Byl jednomyslně doporučen k přijetí. Senát novelu včetně pozměňovacího návrhu vrátil Sněmovně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
