Všechno začal rozhovor Jana Stráského, bývalého premiéra a spolupracovníka Václava Klause, který poskytl Hospodářským novinám. „To byl princip kuponové privatizace. Každý dal tisícovku, dohromady jsme dali asi pět miliard a za to jsme privatizovali asi stokrát víc. A pokud jde o to kradení, jak říkáte: ano, jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali,“ říká Stráský s tím, že sice nešlo o záměr, ale všichni tehdy „podvědomě cítili“, že ke krádežím dojde.
Nejen tato slova rozzlobila bývalého prezidenta Václava Klause, který byl jedním ze strůjců kupónové privatizace. „Mluví za sebe? Opravdu si to před 20 lety myslel? Nebo si to myslí až teď? Prý to tak ‚všichni podvědomě cítili‘. Já tedy určitě ne, ale myslím, že to tehdy takto necítil ani on,“ napsal pak ve vyjádření, které otiskl časopis Ekonom.
Související:
Vlastimil Tlustý přibližně v této době vstoupil do ODS, až se v roce 2006 stal ministrem financí. Kupónovou privatizace hodnotí trochu jinak.
„Kupónová privatizace byla metoda, jak zdarma, nebo za tisíc korun, chcete-li, ale to je myslím symbolická vstupenka, umožnit lidem, aby se stali vlastníky nebo přinejmenším podílníky na privatizovaném majetku,“ vysvětluje Tlustý.
Příležitost měli všichni. Dneska si stěžují
„Příležitost dostali všichni stejnou. Dnešní kritika kupónové privatizace vychází z toho, že někteří lidé vlastně nikdy nic vlastnit nechtěli, nikdy se nechtěli starat o žádné akcie, nikdy je nechtěli kupovat a prodávat. Ale protože těch lidí se ukázalo poměrně hodně, tak to, co nechtěli a zadarmo získali, velmi levně prodali. A dneska si stěžují, že byli okradeni,“ dodal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Metody privatizace se zastává, ta podle něj nebyla špatná. Nešlo prý rozlišovat předem, kdo si s nově nabytým majetkem bude vědět rady a kdo ne. „To určitě nejde jinak než to všem dát a čekat, jak se s tím poperou. Jestli je dneska hodně kritiků, tak já jenom mohu říci, že jsme tehdy všichni doufali, že těch, kteří budou chtít vlastnit majetek a starat se o něj, bude víc. A když říkám majetek, tak myslím majetek určený k podnikání, ne majetek ke spotřebě, v tom je velký rozdíl,“ popisuje exministr.
Psali jsme:
Sporů mezi Klausem a Stráským je ale více. V jednom momentu například Stráský, který se s Klausem znal už dvacet let před revolucí, tvrdí: „Dělali jsme hrozně rychle zákony." Toho se Klaus ve svém komentáři okamžitě chytá a tvrzení odmítá.
„Nevím, jestli on jako člen vlády dělal zákony (ale dost pochybuji), ale já je nedělal. Naše myšlenky do zákonů převáděli právníci v Legislativní radě vlády - ve federální Čalfově vládě to byl zejména dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v následné české ‚Klausově‘ vládě to byl předseda ODA, nedoktor Jan Kalvoda,“ píše Klaus.
Tlustý dává za pravdu oběma. „To je citace popisující konkrétní stav věci,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ke slovům Klause.
Co se týče rychlosti, podle něj se akorát hledal kompromis. „Mnoho lidí dneska kritizuje, že na počátku 90. let se v rámci reforem mnoho věcí nestihlo. Říkají, že ta rychlost měla být větší. A někteří další říkají, že protože to bylo příliš rychlé, nadělalo se mnoho chyb,“ poukazuje Tlustý.
„To je v podstatě hledání kompromisu mezi dosažením co největší rychlosti, a přitom nenadělání příliš velkého množství chyb. To je hledání kompromisu, který vždycky budou kritizovat. Bohužel musím použít staré přísloví, a to je, že po bitvě je každý generál,“ dodává exministr financí a ekonom.
Na počátku 90. let to byli dva lidi stejného formátu
Na spolupráci Stráského a Klause na počátku 90. let si vzpomíná jako na rovnocennou. „Na počátku to byli dva zcela rovnocenní partneři a nebylo to tak, jak to dneska vypadá. Tedy Václav Klaus všeobecně známý a Jan Stráský spíše neznámý. Na počátku 90. let to byli dva lidi přesně stejného formátu,“ popsal Tlustý ParlamentnímListům.cz.
Stráský byl podle něj jeden z nejbližších Klausových spolupracovníků, kterých měl přibližně pět. Vystudoval filosofii a politickou ekonomii, pracoval pak v bankovní sféře, ale i jako ministr dopravy či zdravotnictví, naposledy byl v čele Národního parku Šumava. Je v podstatě „expertem na všechno“.
„Právě protože byl považován za všeobecně schopného, inteligentního, pracovitého a poctivého, tak byl vždycky nasazován do těch největších průšvihů. A proto mohl vzbuzovat tento dojem,“ nešetří chválou Tlustý.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavlína Nouzová
