Odbory požadují zakotvení pěti týdnů dovolené v zákoně, zkrácení pracovní doby a dynamický růst platů. Když to slyšel předseda vlády Andrej Babiš (ANO), konstatoval, že by si Středula zřejmě přál, aby lidé nepracovali a jen „brali prachy". Středulu tím však nepřesvědčil. „Já si myslím, že když to pan premiér řekl, tak byl rozrušen, díval se přitom do Sněmovny a určitě si mé jméno spletl s nějakým jiným," uvedl odborářský boss. Nevidí nic špatného na tom, aby Češi pracovali stejně dlouho jako Němci a měli stejně dlouho nemocenskou. A aby dynamicky rostly platy obyvatel. Odbory prý prostě a krátce myslí na obyčejné a poctivě pracující lidi, kteří si zaslouží, aby pocítili ekonomický růst.

Odboráři prý už odvedli kus práce v otázce zkracování pracovní doby o půl hodiny denně.  V řadě firem se na tom už odbory dohodly s majiteli a problémy to nepřineslo. „Chceme, aby toto bylo předmětem vyjednávání zaměstnanců se zaměstnavateli," zdůraznil host.

Maláčová mu dala za pravdu. Český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout. Potřebujeme, aby naši lidé pracovali méně a byli produktivnější a odpočatější," poznamenala dáma.

Rafaj jen kroutil hlavou. „Vítejte v realitě sociálního dialogu. Tady dva naši partneři našli shodu na určitém tématu, které nemají propočítané. V Německu není obvyklé, aby tak, jako v Česku byli lidé tři až čtyři roky na mateřské. Po půl roce se vrací do práce. Proto více lidí pracuje na částečný úvazek," upozornil viceprezident. Pokud skutečně dojde ke zkrácení pracovního týdne, tak na trhu práce bude chybět 40 až 50 tisíc především technicky vzdělaných pracovníků. Již dnes nám schází především řemeslníci a opraváři.