Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
„Rádi bychom tentokrát pomohli léčit zraněné vojáky, ne civilisty. Teď jednáme s ukrajinskou stranou, jak to co nejlépe provést,“ řekl.
„My jsme skutečně připraveni tam dodat zdravotnický materiál. Jsme připraveni tam dodat i materiál, řekněme, který pomůže vyřešit některé problémy s nastupující zimou,“ uvedl ministr. Ukrajinští vojáci toho podle něj potřebují mnoho. „Já jsem jednal s ukrajinským velvyslancem, je to necelý týden a on mi předestřel celý seznam těch potřeb. Ty potřeby jsou skutečně masivní,“ dodal.
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o tom myslí. Zda je to správné a zda by měla Česká republika popřípadě pomáhat víc a případně jak.
Většina politiků si myslí, že humanitární pomoc obecně je správná. Mnohým se ale často nelíbí, že se má jednat o pomoc výhradně vojákům, kteří navíc zabíjeli civilisty na východě a někteří z nich jsou fašisté. Tím se prý ČR navíc angažuje v občanské válce. Pomoc by potřebovali i civilisté. I ti z východu. Navíc ČR mnohdy nemá peníze, aby se postarala o svoje vlastní trpící. Někteří politici ale míní, že by ČR měla poskytnout i vojenský materiál. Karel Schwarzenberg naznačil, že bychom měli poskytnout přímou vojenskou pomoc.
Psali jsme:
Měřítkem pomoci by mělo být září roku 1938
„Je to správné a humánní řešení,“ reagoval vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na iniciativu ministra Stropnického.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Jsem toho názoru, že bychom měli Ukrajincům pomáhat, jak je to jenom možné. Pokud jde o druhou otázku, zda by měla Česká republika pomáhat víc a jak, tak říkám ano. Měřítkem by měla být ta podpora, ve kterou jsme my doufali, když se nám to stejné stalo v září roku 1938,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Humanitární pomoc je všeobecně určitě dobré gesto, ale aby mělo nějaký morální význam, bylo by dobré pomoci jak vojákům, tak i těm, které tito vojáci ostřelovali raketami a děly nebo bombardovali kazetovými bombami. Chápu, že vojáci jsou také oběti své vlády, ale těch obětí je přece v konfliktu daleko víc,“ upozorňuje předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Jakákoli pomoc Ukrajině je vítaná. Nicméně bych byl zdrženlivý v případě pomoci vojenským materiálem či pomoci ze strany Ministerstva obrany. Tuto pomoc by mělo primárně zajišťovat Ministerstvo zdravotnictví, ne Ministerstvo obrany,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Budeme podporovat vrahy civilistů a fašisty?
Podle senátora Jaroslava Doubravy by se měla ČR co nejdříve stáhnout a v žádném případě by se neměla na Ukrajině jakýmkoli způsobem angažovat.
„V opačném případě by česká vláda podporovala kyjevskou nelegitimní vládu, která se k moci dostala s pomocí fašistů, s nimiž pod taktovkou USA vládne. Vládu, která dokáže sestřelit civilní letadlo, vládu, která dokáže nechat bombardovat svá města a v nich především obytné zóny, vládu, která vraždí civilisty. Už několikrát jsem řekl, že v situaci, kdy děti ve školách sbírají víčka od lahví, aby pomohly zdravotně postiženým, kdy rodiče prosí o příspěvky na léčení svých dětí, kdy důchodci nemají na léky a tak dále, považuji poskytování čehokoli Ukrajině za nepřípustné. Navíc vojákům! Nepřímo se tak kvůli Stropnickému zapojujeme do konfliktu. Ukrajina navíc vyhrožuje, že nám zastaví tranzit plynu a ropy z Ruska. Hezky nám oplácí!“ zlobí se senátor Doubrava.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík iniciativu vítá. „Domnívám se, že Česká republika by se měla chovat k Ukrajině jako ke spojenci, který je ohrožen agresí podporovanou zvenčí, konkrétně z Ruska. Umím si proto představit i výraznější pomoc, v případě potřeby například dodávku nejen zdravotního, ale i vojenského materiálu,“ vysvětluje.
Poslanec ANO Matěj Fichtner lékařskou pomoc považuje za samozřejmou: „Navíc to poskytuje našim vojenským lékařům možnost prověření jejich schopností a získání dalších zkušeností v oblasti válečné chirurgie.“
Psali jsme:
I vojenskou pomoc…
„Myslím, že zdravotnické služby jsou důležitou pomocí, souhlasím s jejich vysláním, ale vím od zástupce Ukrajiny při EU, že by potřebovali i vojenskou materiální pomoc, lepší výzbroj. Po podepsání asociační dohody podporuji i pomoc touto formou. Zároveň by měly běžet programy v oblasti charitativní pomoci a vzdělávání,“ míní europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Ing. Michaela Šojdrová
„Pomoc bych očekával vůči dotčenému civilnímu obyvatelstvu na obou stranách vojenského konfliktu. Takto jednostrannou podporu bych považoval za nepřijatelnou, neboť by se tím Česká republika postavila oficiálně na jednu stranu ozbrojených sil občanské války,“ řekl poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Česká republika by prioritně měla ctít své závazky vůči NATO. Pokud se ministr obrany rozhodne pomáhat nad rámec těchto závazků, měla by tato pomoc být v součinnosti s dlouhodobou politikou NATO. Dodání zdravotnického materiálu podle mého názoru proti této politice nejde. Další pomoc je možná, je však třeba ji koordinovat s našimi spojenci,“ domnívá se poslanec ODS Adolf Beznoska.
Nemáme na léčbu vlastních a budeme platit fanoušky nacismu…
„Pan Stropnický je skvělý televizní komisař, ale jako u politika je to u něj opačně. V naší zemi se každou chvíli lidé skládají, aby zachránili život dětem, na jejichž léčení nejsou peníze. Pan ministr tady hodlá léčit vojáky, kteří vraždí občany vlastní země. Nezřídka nám ukazují fotografie těchto bojovníků se symboly SS a pan Stropnický jim chce z peněz daňových poplatníků platit léčbu. Považuji to za skandální,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Je to chvályhodné, byť je to již taková česká tradice. Když se někde válčí, začneme si hrát na takovou malou OSN. Posíláme zdravotníky, nabízíme polní nemocnice či léčbu u nás v ČR. Jakoby se nás to netýkalo. Měli bychom asi více začít investovat do vojenské nemocnice ve Střešovicích, nežli do obranyschopné armády,“ uvedl místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Miloše Janečka by mohla nemocným vojákům pomáhat Ústřední vojenská nemocnice v Praze. „Česká válečná chirurgie má velkou tradici. Ale jinak se musí uzavřít příměří a přestat válčit a řešit vše u zeleného stolu, to je úkol politiků,“ dodal senátor.
„Česká republika se tímto aktivně zapojuje do sporu, což považuji za dosti skandální. Dost mě zajímá, jak se zachováme k vojákům, kteří nosí třeba nacistické insignie. Já osobně bych byl velice opatrný. Zvláště pokud nejsme schopni se vůbec vyjádřit k pomoci civilnímu obyvatelstvu, které celou věcí trpí ze všech nejvíc. Prostě si chceme hrát dál na vojáčky, o lidi přece vůbec nejde. Co se ještě může dít pod vlajkou pravdy a demokracie? Bojím se pomyslet,“ upozorňuje poslanec Úsvitu Petr Adam.
Psali jsme:
Pokud by měla jít pomoc lidem z Pravého sektoru…
„Humanitární pomoc je potřebná, ale i civilistům. Například ve Slavjansku, který ukrajinská armáda dobyla, bylo osm nemocnic. Zůstala jenom jedna, která funguje. Je kolosální nedostatek léků. Mluví se, že ztráty na životech jsou 2600 lidí, ale ve skutečnosti to jsou desítky tisíc. Když jde o pomoc armádě, vidím v tom problém. Ukrajinská armáda má šest tisíc bojeschopných vojáků. A nikdo neví, kolik lidí je z Pravého sektoru, jak je to s Národní gardou. Kdyby měla jít pomoc lidem z Pravého sektoru, to by se mi velmi nelíbilo,“ řekl redakci europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
„Proč ne. Klidně ošetřovat i v konfliktu zraněné civilisty. Humanitární pomoci není nikdy dost. Ale ti politici, kteří se lítali fotit na Majdan a pomáhali tam svým řečněním z tribuny vyhrotit situaci, by měli na léčení přispět ze svých peněz,“ říká senátor ODS Tomáš Jirsa.
Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský míní, že je to velmi dobrá zpráva, a je za to moc rád. Česká republika v oblasti vojenské medicíny patří ke špičce: „Vojáci jsou také lidé, kteří si prošli utrpením, a nevidím na tom nic špatného. Ba naopak. Popravdě věřím, že se Česká republika bude aktivně podílet na rekonstrukci Ukrajiny, a jsem rád, že nejsme ti, kdo by chtěli situaci řešit tím, že na Ukrajinu budeme dodávat zbraně.“
„Mám takový nepříjemný pocit, že naše představitele přestává zajímat dění na Ukrajině a osud této země, kde mají mnozí z nás své kořeny. Je mi z toho hodně stydno a hodně smutno. Jakákoli pomoc je samozřejmě pozitivní,“ uvedl senátor Miroslav Krejča.
Jak to budeme vysvětlovat těm, kteří pořádají sbírky na operace…
„Tento postoj ministra Stropnického mne poněkud překvapuje. Doposud naše oficiální místa prohlašovala, že budeme respektovat jen jednotnou Ukrajinu. Ale tímto krokem občany Ukrajiny už budeme rozdělovat. Na ty správné a na ty špatné?! A myslím si také, že civilní obyvatelstvo bylo občanskou válkou na východě Ukrajiny asi postiženo více. Neměli bychom tuto pomoc rozlišovat. Solidaritu s postiženými rozhodně ano. Jen si lámu hlavu s tím, jak to budeme vysvětlovat těm, co u nás pořádají finanční sbírky a sbírají víčka od PET lahví, aby získali prostředky pro pomoc svým blízkým nebo na život zachraňující operaci,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
Podle senátora Zdeňka Schwarze by měl stát zajistit péči pro své občany. „Dále si myslím, že by každý bohatý stát měl pomáhat jiným, kde lidé trpí a potřebují pomoci a řeší problém. Spíše to bude efekt jako u pomoci, kdy přivezli desítku zraněných do České republiky. Tedy pomoc symbolicky, ale nikoli všem na Ukrajině. Těm, jež stejnou pomoc, a možná větší, potřebují také. A mám z toho také pocit, že jde více o politiku než pomoc. Pomoc si představuji v podobě vyslání odborníků, kteří tam budou léčit, zachraňovat a operovat. A ve vyslání polních nemocnic nebo zdravotnického materiálu včetně léků pro lidi, kteří na to nemají,“ řekl senátor.
Psali jsme:
Pomáhejme ještě více a účinněji
Podle poslance KDU-ČSL Ludvíka Hovorky je humanitární pomoc důležitá. „Je otázkou, kolik bude vyčleněno na zvládnutí eboly a kolik na ukrajinské vojáky a jaké jsou možnosti a limity,“ dodal Hovorka.
„Souhlasím s panem ministrem. Pomáhejme ještě více a účinněji,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Poslanec Úsvitu Milan Šarapatka iniciativu ministra obrany vítá, neboť ČR má odpovídající kapacity a je prý namístě, abychom pomohli zemi, se kterou skoro sousedíme. „Na druhou stranu považuji za zhůvěřilost pana Stropnického, že případnou pomoc explicitně omezil jen na ukrajinské vojáky. A co ty tisíce Ukrajinců zraněných bombardováním Doněcku, ať již separatisty nebo hrdinnou ukrajinskou armádou?“ dodal.
Poslanec ČSSD Richard Dolejš je přesvědčen, že tato forma humanitární pomoci Ukrajině je optimální a odpovídá možnostem našeho státu: „Ukrajina samozřejmě není závislá pouze na naší pomoci, protože se na ní podílejí i další státy EU. Z tohoto hlediska je naše pomoc součástí široké iniciativy a my nabízíme to nejlepší, co máme.“
Poskytnutí zdravotnické pomoci je podle europoslance KDU-ČSL Pavla Svobody správný krok. „Určitě je potřeba udělat proti ruské agresi víc,“ dodal.
„Určitě to je správné. Ukrajině Evropa hodně dluží,“ míní senátor ODS Petr Bratský.
„Jsem přesvědčen, že je to velmi dobrá myšlenka,“ reagoval poslanec ANO Rostislav Vyzula.
„Souhlasím s pomocí tohoto druhu,“ reagoval podobně poslanec TOP 09 Rom Kostřica.
„Každá humanitární pomoc je lidská a správná,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Fotogalerie: - Svíčky za padlé na Ukrajině
Fotogalerie: - Pražský Majdan 21.9.2014
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
