Aktivistka Kateřina Krejčová byla osvobozena. Skočila sice na záda jednomu z policistů, když zatýkal jejího přítele, ale soud konstatoval, že se nedopustila zločinu. Jak se dívá na rozsudek sama aktivistka? Do ČT zavítala Kateřina Krejčová, která se kromě svého případu vyjadřovala i k chystané novele shromažďovacího zákona.
Prapříčina celého sporu je, že zásah policie byl nezákonný, říká studentka
Studentka FAMU před kamerami prozradila, že tři čtvrtě roku žila v kolotoči problémů, které se na ni navalily, když byla obviněna. Žila prý se stigmatem. S odstupem času uznává, že policistovi skočila na záda v afektu, dodnes si však nedokáže představit, že by nedělala nic.
„Prapříčina celého sporu je, že zásah policie byl nezákonný. Velitel zásahu jednal na základě předsudku. Během toho líčení vyšlo najevo, že si policie rozdělila obě skupiny na levicové extremisty a pravicové extremisty. Ta naše demonstrace ale byla nahlášená a my jsme tam mohli sedět až do chvíle, co trvala naše demonstrace. My jsme si uvědomovali, že nás pravicoví radikálové mohli napadnout. Ostatně se stalo, že mě napadl jeden člen té domobranecké skupiny Tomia Okamury,“ prozradila mladá žena.
Poukázala také na rozdílný pohled dvou soudů. Zatímco ji prvoinstanční soud uznal vinnou a uložil jí podmínku, odvolací soud ji osvobodil. Ukazuje to prý na to, že na zákon lze hledět z více úhlů. „Zákon není žádný monolit, zákony se vyvíjejí a neustále se o nich diskutuje,“ konstatovala.
Možná mělo být už zpočátku řečeno, že celá věc nepatří k soudu
Analýzu případu doplnili redaktorka Deníku Referendum Saša Uhlová a vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.
Saša Uhlová uvedla, že počínání studentky lze snad vnímat jako přestupek, ale pořád platí, že šlo o nahlášenou demonstraci, proti které nemělo být zakročeno. Celou věc podle novinářky navíc musíme chápat v kontextu. Za obviněním stála státní zástupkyně z Prahy 1, která pravděpodobně přehlédla, že radikál Adam B. Bartoš mával šibenicí a hrozil představitelům státu smrtí. Redakce Deníku Referendum se proto rozhodla věnovat čas podnětu na kárné řízení proti této konkrétní státní zástupkyni.
Podle Jelínka může kauza svědčit cosi o špatné práci předsedkyně soudního senátu. Možná mělo být už zpočátku řečeno, že celá věc nepatří k soudu. Na tomto případě se také ukazuje, že potřebujeme nový zákon o soudních znalcích, protože ten původní je z roku 1967 a Česká republika by si zasloužila jeho modernizaci.
Jak vidno, k incidentům mezi aktivisty a policií dochází často na demonstracích. Poslanci by si proto chtěli posvítit na shromažďovací zákon. O jeho novele hovořili poslanec a člen ústavněprávního výboru sněmovny Martin Plíšek (TOP 09) a poslanec Jeroným Tejc (ČSSD), který témuž výboru předsedá. V úvodu svého vyjádření se však také vyslovil k případu Krejčové. Verdikt soudu prý respektuje, ale nepovažuje ho za správný, protože bude do budoucna všem aktivistům ukazovat, že se jim nemusí nic stát, ani když napadnou policistu. A to je špatně.
Policisté podle Tejce nějak rozhodují a nesou za svá rozhodnutí odpovědnost, což se odráží mimo jiné i ve faktu, že mohou čelit kárnému řízení či žalobě z překročení pravomoci, pokud příslušné orgány dojdou k závěru, že strážci zákona zákon porušili. „Policisté jsou pod velkým tlakem. Policie bude čelit kárnému postihu, pokud se prokáže jejich vina,“ shrnul Tejc.
Plíšek kontroval, že s dodržováním zákona je to v poslední době na vážkách, když i nejsilnější vládní strana nepostupuje zcela v souladu s verdiktem nezávislého soudu. Jediná kauza Kateřiny Krejčové podle Plíška ještě neznamená, že bude docházet k nějakým hromadným útokům na policii.
Poslanec TOP 09 byl velmi kritický i k novele shromažďovacího zákona, protože příslušný orgán může rozhodnout o tom, že se řádně nahlášená demonstrace musí konat na jiném místě, pokud pro to existují důvody, např. ostrahy majetku. Tejc Plíškovi oponoval, že se svolavatelé demonstrace mohou obrátit na soud, pokud by se jim snad přesun akce nelíbil. Plíšek mu sice dal za pravdu, jenže připomněl, jak rychle soudy v Česku rozhodují, takže celkový efekt je sporný.
Hosté hovořili také o tom, že už napříště nebude možné zablokovat si specifická místa např. rok dopředu v den významných svátků. Tejc nepovažuje za správné, že si podle současné podoby zákona může deset lidí zablokovat celé Václavské náměstí. Kriticky se však vyjádřil ke sporům o akci z listopadu 2015, kdy nebylo rektorovi Univerzity Karlovy a několika studentům umožněno uctít památku událostí z listopadu 1989.
Tejc má za to, že šlo jedné straně o to, vyvolat na Albertově konflikt, a vyjádřit tak svůj názor. Proti tomu se ale ohradil Plíšek. „Nemyslím si, že by se rektor Univerzity Karlovy pokoušel vyvolat nějaký konflikt,“ zaznělo z úst poslance TOP 09.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
