Zlepšení života mladých Afričanů je totiž podle EU jedním z klíčů, jak řešit problémy s ekonomickou migrací z Afriky do Evropy. Účastníci summitu by měli dát jasně najevo, že migraci hodlají řešit společně, protože je to pro obě strany společná výzva.
Klíčovou iniciativou, která na summitu v největším městě Pobřeží slonoviny odstartuje, bude spuštění evropského plánu vnějších investic, tedy mechanismu pro africké investice finančních institucí tak soukromého sektoru. Do roku 2020 by měl do Afriky přitáhnout investice dosahující až 44 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč). EU je už nyní největší africký obchodní partner a zahraniční investor, v roce 2015 do Afriky mířily evropské investice za 32 miliard eur (asi 816 miliard Kč).
Summit podle unijních diplomatů přichází ve chvíli, která je klíčový pro vzájemné vztahy, a je tak příležitostí k posílení hospodářských i politických vazeb mezi oběma světadíly. Deset let od podpisu společné strategie EU-Afrika budou mezi tématy diskuse i snaha o posílení bezpečnosti, podpora lepšího vládnutí a demokracie, či podpora vzdělávání a tvorba pracovních míst.
Evropská unie svůj zájem o bezpečnost Afriky demonstruje i prakticky
EU a africké země spolu souhlasí, že při zvládání migrace je klíčová záchrana životů, boj s pašeráky lidí, zajištění legálních možností migrace a snaha o zlepšení situace a hospodářských možností lidí v afrických státech, aby necítili potřebu vydávat se na riskantní cestu do Evropy.
Příčiny migračních pohybů má EU pomoci řešit speciálním svěřenckým fondem ve výši 3,1 miliardy eur (přes 80 miliard Kč), dalších 20 miliard eur (asi 510 miliard Kč) míří do Afriky v rámci unijní rozvojové pomoci. Unie přitom upozorňuje, že většina migračních pohybů se odehrává přímo v Africe, kde je přibližně 16 milionů migrantů, v EU je to okolo devíti milionů.
Evropská unie svůj zájem na bezpečnosti Afriky demonstruje i prakticky. EU je nyní zapojena do devíti civilních či vojenských operacích v Africe, její mise Atalanta výrazně přispěla k omezení pirátství u pobřeží Afrického rohu a další evropské mise pomohly s výcvikem asi 30 000 vojáků, policistů a soudců v Africe.
Českou delegaci na summitu povede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ve středu odpoledne zástupci Česka a Itálie zahájí společný projekt zacílený na pomoc Pobřeží slonoviny. Premiér Bohuslav Sobotka se o něm zmínil na začátku září, když se v Praze setkal se svým italským protějškem Paolem Gentilonim.
Obě země přispěly na projekt shodně milionem eur (přibližně 25,4 milionu korun). Smyslem projektu je zlepšit podmínky pro život ve zdrojové zemi migrace, což je v souladu s dlouhodobou pozicí české vlády. Podle státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře má tato forma pomoci i významný psychologický efekt. „Pokud ti lidé budou mít nějakou perspektivu a důstojné podmínky, nebudou už motivováni tím, co jim říkají pašeráci, a nebudou chtít odcházet do Evropy,“ uvedl dnes Chmelař pro ČTK.
Projekt se zaměřuje na přibližně 15 000 lidí, kteří mají být do Pobřeží slonoviny vráceni z uprchlických center v Itálii. Peníze se použijí na zajištění přístřeší, pitné vody nebo zdravotní péče. Kromě obstarání základních životních potřeb je očekávaným výsledkem integrace uprchlíků do společnosti a zajištění jejich ekonomické soběstačnosti.
Druhu cílovou skupinou jsou statisíce osob bez státní příslušnosti a osoby, kterým takový stav hrozí. Těm by se mělo dostat právní pomoci a poradenství. Projekt počítá i s asistencí státní správy.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
