Svět v plamenech. Lidi si řeknou, že vlády selhaly, bojí se veterán politiky USA Kissinger. Co po viru?

14.04.2020 10:03

Není asi přehnané tvrdit, že v 96 letech je Henry Kissinger legendou v diplomacii. V deníku Wall Street Journal se vyjádřil i k současné pandemii. Atmosférou mu připomíná druhou světovou válku. Ale už je prý nutné řešit „postkoronavirový řád“ a demokracie by měly bránit osvícenské hodnoty a „principy liberálního světového řádu“. Jinak by se svět mohl ocitnout „v plamenech“.

Svět v plamenech. Lidi si řeknou, že vlády selhaly, bojí se veterán politiky USA Kissinger. Co po viru?
Foto: Nakladatelství Prostor
Popisek: Henry Kissinger

Kissinger napsal, že mu atmosféra spojená s COVID-19 připomíná bitvu v Ardenách, které se zúčastnil. „Teď, stejně jako na sklonku roku 1944, panuje pocit neurčitého nebezpečí, které necílí na nějakou konkrétní osobu, ale zasahuje drtivě a náhodně,“ říká. Ale rozdíl vidí v tom, že tehdy byly Spojené státy sjednocené za jedním cílem. „Nyní, v rozdělené zemi, je efektivní a prozíravá vláda nutností k překonání překážek, které nemají v rozsahu a dopadu obdoby,“ dodává s tím, že je nutné udržet důvěru veřejnosti ve vládu, protože na ní záleží i solidarita mezi lidmi a mír a stabilita mezi státy. Potom, co COVID-19 odezní, se v některých zemích podle Kissingera dojde  k závěru, že instituce selhaly, a bude lhostejné, zda je to pravda, či ne. „Skutečnost je taková, že svět po koronaviru nikdy nebude jako dřív. A přít se o minulost jen zdržuje to, co se musí udělat,“ tvrdí diplomat.

Anketa

Souhlasíte s odstraněním sochy maršála Koněva?

5%
95%
hlasovalo: 24632 lidí

Dále popisuje, jak virus zahltil zdravotnické instituce v USA a jak není dostatek materiálu a testů. Pochválil současnou vládu, že odvrátila hrozící katastrofu, ale skutečný test podle něho bude zvrátit šíření viru a udržet přitom důvěru ve vládu. A krizová opatření podle Kissingera nesmějí vytěsnit další důležitý úkol: přechod na „postkoronavirový řád“.

Diplomat argumentuje, že světoví lídři většinou reagují v rámci národů, ale virus hranice nezná. A i když jeho zdravotní dopady budou krátkodobé, dopady politické a ekonomické by podle Kissingera mohly „trvat po celé generace“. „Žádná země, ani USA, nemůže virus zvládnout na čistě národní úrovni. Nezbytné požadavky doby je potřeba skloubit s vizí a programem globální spolupráce. Pokud to nedokážeme, dostane se nám toho nejhoršího ze všech směrů,“ míní.

Spojené státy by se prý měly poučit z Marshallova plánu a projektu Manhattan a začít působit ve třech směrech, jednak v pěstování globální odolnosti. Tady Kissinger volá po nových technikách a technologiích pro zvládání infekce a také po metodě, jak rychle rozšířit vakcínu. „Města, státy i celé regiony se musejí soustavně připravovat na ochranu svých obyvatel vůči pandemiím skrze tvoření zásob, společné plánování a využívání nejnovějších výdobytků vědy,“ píše diplomatický i válečný veterán.

Za druhé je podle něho nutné zahojit šrámy světové ekonomiky. I když se prý světoví lídři poučili z krize v roce 2008, současná krize je podle něho složitější, zvláště když programy na její zvládnutí zasazují rány ekonomice. Vládní programy by prý měly pomoci těm na světě, kdo jsou krizí a následným chaosem nejzranitelnější.

A za třetí je podle Kissingera nutné chránit „principy liberálního světového řádu“. „Legendou, která stojí u základu moderní vlády, je město obehnané zdmi a ochraňované silným panovníkem, tu despotickým, tu benevolentním, ale vždy dost silným na to, aby chránil lidi před hrozbou zvenčí. Ale osvícenští myslitelé tento koncept předělali, řka, že důvod pro existenci legitimního státu je plnit základní lidské potřeby: bezpečí, pořádek, ekonomická prosperita a spravedlnost. A jedinci tyto věci nedokážou poskytnout sami. Pandemie vyvolala anachronismus, návrat k opevněnému městu ve věku, kdy prosperita závisí na světovém obchodu a pohybu lidí,“ tvrdí Kissinger.

Tyto osvícenské hodnoty podle něho musí demokracie bránit a udržet. Pokud nebudou moc a legitimita vyváženy, tak podle Kissingera přestane platit společnská smlouva, a to jak na národní, tak světové úrovni. Ale tato otázka se prý nedá vyřešit v době, kdy se přijímají další opatření na boj s COVID-19. „Umírněnost je potřeba na všech stranách – jak v domácí politice, tak v mezinárodních vztazích. Musejí být stanoveny priority,“ tvrdí Kissinger a dodává, že světové lídry čeká historický úkol zvládnout krizi a současně budovat budoucnost. A pokud se to nepodaří, tak by se svět „mohl ocitnout v plamenech“.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: kas

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…