Na jedné straně podle ní stálo jižní křídlo EU, kde byla Itálie, Francie či Španělsko a na staně druhé stál spořivější sever.
Ale kdo se tedy nakonec stal vítězem dlouhého summitu? „Bude záležet na tom, jak se ta dohoda bude naplňovat. Ten časový horizont je poměrně dlouhý,“ upozornila ekonomka.
Samotnou ji prý zarazilo, že dosud vlastně není jasné, do čeho přesně dojednané miliardy půjdou. „Téměř vůbec se podle mě nediskutuje o tom nejhlavnějším – to znamená, do čeho ty peníze mají jít. My víme, že tam je balíček na digitalizaci a zezelenání ekonomiky, ale to je 30 procent. A v tuhle chvíli my nevíme, jak využít ten zbytek,“ upozornila Švihlíková.
Ekonomka vidí dvě možnosti. Oněch 70 procent peněz může být využito na ochranu stávající podoby ekonomiky nebo na proměnu ekonomiky. Sama by horovala pro druhou cestu, neboť je přesvědčena, že do některých chřadnoucích odvětví nemá cenu lít peníze, protože je stejně čeká zánik.
Zánik prý čeká např. hotely, jak je známe dnes. Domnívá se, že bychom měli peníze raději lít do digitalizace. „Když jsem viděla, že na úřadech se dělají excelové tabulky ručně, tak jsem si říkala, že to snad není možné. A ono je,“ kroutila hlavou.
Hodlá sledovat finanční toky v příštích dvou, třech letech, kdy se ukáže, zda to státy postižené koronavirem opět, obrazně řešeno, nakopne. Pokud se ukáže, že ano, ekonomická spolupráce EU se může ještě prohloubit, EU se může napříště společně více zadlužovat a dluhy společně splácet.
„Je pravda, že už se o tom hodně spekuluje a že už je spousta úvah o tom, že kdyby šla Evropská unie tímhle směrem, tak by třeba mohla významně oslabit americký dolar, protože najednou by přece jenom to postavení eura bylo silnější,“ upozornila.
Ae pokud se ukáže, že získané peníze země nenakoply, podle Švihlíkové nebudou politici ochotni dál prohlubovat ekonomickou spolupráci.
Italové prý mohou být do jisté míry s podobou pomocného balíčku spokojeni, ale když si uvědomíme, že Itálie pořád patří k největším ekonomikám EU, tak zase tolik peněz nedostala. A stejně jako v Česku bude podle Švihlíkové důležité sledovat, na co peníze pošle.
Pár slov věnovala i migraci, která Itálii trápí, a to především politicky. Švihlíková upozornila, že migranti, kteří dorazí do Itálie, mohou představovat bezpečnostní riziko pro celou EU.
„Jiná věc je, jestli ti, kteří přijedou z Afriky, chtějí v Itálii zůstat. Oni tam většinou zůstat nechtějí, protože Itálie nemá nijak oslnivý sociální systém. Chtějí obvykle do Německa nebo do nějaké takové další země se štědřejším sociální systémem a já se obávám, že neexistuje dost dobrý přehled, kam se ti lidé nakonec podějí. To je obrovské bezpečnostní riziko,“ pravila Švihlíková.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
