Volbou nového předsedy Rady ČT začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Ve středu se jím stal pan Pavel Matocha, novinář a šachista. Výsledek té volby, kdy mu hlas dala jasná většina 11 z 15 členů, je důkazem toho, že panu Matochovi byla dána vysoká míra důvěry. A to i od lidí, kteří už jsou v Radě ČT roky a byli zvoleni jinou politickou volbou v zákulisí, jak se teď často říká, že se funkce radních obsazují politicky. A zejména se to říkalo právě v souvislosti s panem Matochou, paní Lipovskou a panem Veselým, což se od jara neustále recituje. Ale z výsledku volby je zřejmé, že pro pana Matochu nehlasovali jen tito tři, ale hned jedenáct lidí, tedy významný počet. Z toho vyplývá, že jeho mandát je opravdu silný,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
K tomu si v Právu přečetl článek pod titulkem „Novým předsedou Rady ČT byl zvolen novinář pracující pro Agrofert“, jenž čerpá z textu ČTK a je podepsán zkratkou jp. „Tenhle titulek považuji za absolutně manipulativní, zavádějící a jeden z mnoha hloupých podrazů, kterých se na naší mediální scéně děje dnes a denně padesát. Ale toto je opravdové svinstvo, protože skutečnost, že pan Matocha píše nějaké články do České pozice a do Lidových novin, které patří do Mafry, co je spravována svěřenskými fondy, kam přešla na základě Lex Babiš z přímého vlivu předsedy vlády, přece neznamená, že ten člověk pracuje pro Agrofert, jak stojí v titulku. To bych úplně stejně mohl říci o někom jiném, že pracuje pro toho a toho. Třeba o dalším radním panu Váňovi, protože to je kolega z fakulty, že pracuje pro Vysokou školu ekonomickou,“ podotýká mediální analytik.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Kvůli stávkujícím z Kavčích hor platí pokrytecký zákon
Pracuje v ní, je tam zaměstnán, je to jeho práce, ale nikdo nepoužije formulaci, že pracuje pro ni. „Nebo jiný radní pan Veselý má vlastní pořady, každý něco dělá. Když se podíváme do minulých složení Rady ČT, tak tam byli lidé jako pan Dostál, který pracoval v Deníku Referendum. Byl tam placen, byl zaměstnancem deníku, který je výrazně politicky orientovaný. Dnes pracuje v Info.cz, to je něco jiného, ale také už není v té Radě. Ale pracoval tam. Stejně tak v ní působil pan Mezuláník, který je zaměstnancem Univerzity Jana Amose Komenského. A vyčítal mu to snad někdo? Prostě někde pracuje, v duchu toho titulku, pro někoho. A proto nemůže být v této Radě, že má údajnou kolizi zájmů? Mně to přijde velmi absurdní, protože podle stávajícího zákona jsou zvolení radní zástupci nějakých společenských struktur,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Kdo z vybraných politiků má Vaši největší důvěru? (dle abecedy)Anketa
Šupácký postup se snahou poškodit nového předsedu
Pokud tohle chtěl autor či autorka skrývající se pod zkratkou jp naznačit, tak to hodnotí jako mimořádně podpásové a naprosto nepřijatelné. „Z hlediska novinářské etiky by dostal, nebo dostala pětku se šesti černými puntíky. Navíc titulek je v rozporu se samotným obsahem článku. V něm se nijak nedokazuje, jakým způsobem pracuje pan Matocha speciálně pro Agrofert. Tedy pro ten holding, který – jak víme – má dominantní pozici v potravinářském a chemickém průmyslu. Ale o tom bychom mohli mluvit půl hodiny. Já na tom chci jenom ukázat, jak šupácky, zájmově a neobjektivně pracují čeští novináři. A projevuje se to i na takových detailech. Čiší z toho zjevný zájem na tom poškodit prestiž pana Matochy a ještě přiložit pod kotel té nově připravované krize na Kavčích horách. Takže toto považuji za nejhorší článek týdne,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Senátem prošel pirátský návrh na zmrazení platů ústavních činitelů, což státu ušetří půl miliardy korun. „Ten návrh byl hodně medializován. Dal jsem si tu práci a vytáhl jsem si, jak se tyto platy vyvíjely za posledních deset let. Musím říct, že jsem byl velmi překvapen, protože meziroční nárůst platů poslanců, senátorů, předsedů výborů a komisí, předsedy a místopředsedů vlády, ministrů, prezidenta a dalších ústavních činitelů je meziročně deset procent. Z nějakých 55 tisíc platu poslance v roce 2014 je to 90 800 korun v reálu roku 2020. A to se bavíme o základních platech, nebavíme se o všech těch náhradách, příplatcích, služebních vozech a dalších požitcích, které mají ti politici nad to. Mně to přijde od politiků jako arogance fungovat tímto způsobem v době, kdy je celá společnost ekonomicky na huntě,“ konstatuje mediální analytik.
Poslanec ODS chce zvýšit plat, jinak je to těžký populismus
Poprvé za hodně dlouhou dobu tak má důvod pochválit Piráty za jejich odpovědný návrh. „Ten vynikne obzvlášť ve chvíli, kdy vláda slibuje na všechny strany odškodňování kvůli covidu. Nevím, kde na to bude brát, přijde mi to hodně velkoústé a hodně suverénní. Ale zpátky k těm platům. Domnívám se, že když poslanec za dva týdny práce v měsíci pobírá bezmála sto tisíc základního platu a k tomu všechny ty náhrady a příplatky, tak je to opravdu dostatečné ocenění jeho ‚usilovné píle‘ dva týdny v měsíci. Nechci sklouzávat do role Miloše Jakeše, který na Červeném Hrádku burcoval proti paní Zagorové, že má tolik a tolik peněz ročně, ale tohle už je opravdu nemrav. Tady nám nenápadně a mimo oči veřejnosti vzrostl za posledních deset let plat těchto funkcionářů v podstatě na dvojnásobek,“ poukazuje Petr Žantovský.
Připomíná, že průměrná hrubá mzda v letošním 3. čtvrtletí 2020 činila v našem národním hospodářství 35 402 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,1 procenta. „Navíc obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Když se bavíme o skutečném obraze obvyklé mzdy, mediánu, střední hodnotě mezd, tak ten je 31 183 korun. Pak mi přijde opravdu bizarní, když nám tady senátoři v čele s panem Vilímcem odmítají poslanecký návrh na zmrazení platů ústavních činitelů. Musím říci, že to asi málo sleduji, ale pana Vladislava Vilímce z ODS jsem zaznamenal poprvé za jeho senátorskou kariéru až teď v souvislosti s návrhem odmítnout tento poslanecký návrh. Zdůvodnil to tím, že to je údajně těžký populismus,“ kroutí mediální odborník hlavou nad postojem dlouholetého politika ODS.
Fotogalerie: - Ochromený klub
Senátoři mají pocit, že jsou něco lepšího. Ale nejsou
Přiznává ale, že nedokáže posoudit, jestli si tímto návrhem Piráti skutečně získají nějaké sympatizanty. „Ale teď se přece nebavíme o tom, kdo a jak a co dělá populisticky, ale bavíme se o faktu. A faktem je, že další růst platů politiků je za této situace nemravný a je zapotřebí se k tomu postavit poněkud rozhodněji. Senát se bude vždy snažit už z principu anulovat to, co vzejde ze Sněmovny, protože senátoři mají pocit, že jsou něco lepšího a moudřejšího než obyčejní poslanci. Ale nejsou. Navíc se často jedná o bývalé poslance, viz paní Němcová. A samozřejmě není sama, těch bývalých poslanců je dnes v Senátu více. Myslím, že přehled tohoto hlasování v Senátu bude docela zajímavým vodítkem pro budoucí voliče,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jakému ze jmen byste vyjádřili největší obdiv? (dle abecedy)Anketa
Cena pátera Koniáše náleží eurokomisařce Jourové
„Paní Jourová, Evropská unie chystá závazná pravidla pro odstraňování ‚dezinformací‘, že covidová pandemie podle Bruselu odhalila zranitelnost EU v digitálním prostoru. To je velmi silné tvrzení, které je doplněno větou: ‚Podle unijní diplomacie zároveň mnoho manipulativních příspěvků často vytvořených v Rusku nebo v Číně usiluje o ovlivnění voleb v evropských zemích či o nabourání demokracie‘. Vytvořil jsem si pro tento účel a uděluji Vám Cenu pátera Antonína Matěje Koniáše, významného cenzora a paliče dle jeho názoru závadných knih,“ píše čtenář z Olomouce české europoslankyni. „Tak si říkám, že mi nezbude nic jiného, než abych zkontaktoval nynější vedení Asociace nezávislých médií a doporučil mu, aby se k tomu přidali a případně do příštího udělování Krameriovy ceny ustavili jako subkategorii Cenu pátera Koniáše za nejhorší výkon v oblasti svobody slova a nezávislosti médií. To si myslím, že by k sobě patřilo,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
