Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Legislativa, která vstoupila v platnost 17. února 2024, dosud není v Česku zanesena do domácího právního rámce, a přestože se Český telekomunikační úřad jakožto národní koordinátor připravuje na jeho plnění, začíná být zřejmé, že sněmovna před blížícími se volbami nestihne ani jeho projednání ve třetím čtení.
Převzatou podobu unijního DSA, který je v Česku zahrnut do tuzemského návrhu zákona o digitální ekonomice, tak může do značné míry ovlivnit povolební složení Poslanecké sněmovny a to, zdali v ní převládnou poslanci, kteří nařízení stejně jako Evropská komise považují za přínos pro občany skrze větší kontrolu na internetu a snazší oznamování nezákonného obsahu, či získají většinu jeho odpůrci, upozorňující na hrozbu cenzurních zásahů a možnosti, že Evropská komise získá rozsáhlé pravomoci s možností omezit svobodu projevu v Česku.
Právě před touto variantou varuje Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), která dlouhodobě upozorňuje, že by převzetí DSA do české legislativy znamenalo „podvolení se unijní cenzuře“.
„DSA je třeba chápat v kontextu současných snah EU o oslabení suverenity členských zemí a o demontáž pluralitní demokracie. Korupce progresivistických nevládek Evropskou komisí, rostoucí odpor vůči DSA v odborných i politických kruzích napříč Evropou i USA, souvislost s European Media Freedom Act (EMFA) a se záměrem schválit ‚eurozločin z nenávisti‘ skládají celou mozaiku unijních cenzurních snah, kde DSA je jen jedním dílkem,“ poznamenává ředitel SOSP Vlastimil Veselý.
SOSP na návrh upozorní na letošní konferenci o svobodě projevu
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Společnost pro obranu svobody projevu chce na téma hrozícího schválením unijní legislativy DSA a další bruselské „procenzurní legislativy“ upozornit na 3. ročníku konference o svobodě projevu, konaném 10. září v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze.
„Jak lze v ČR bránit ústavně garantovanou svobodu projevu? Pomohou v tom nové technologie a umělá inteligence nebo budou spíše další cenzurní hrozbou? Tyto a další otázky budeme debatovat na konferenci, kde dostanou prostor zastánci různých pohledů a přední kandidáti do parlamentních voleb, abychom věděli, co nás čeká, budou-li zvoleni,“ popisuje organizace, jakým tématům se bude na konferenci věnovat.
Čeští europoslanci, poslanci, senátoři i přední kandidáti do voleb z parlamentních i neparlamentních stran a hnutí budou na místě debatovat s právníky, publicisty a dalšími experty i za účasti zájemců z řad veřejnosti, pro které nabízí možnost si zakoupit vstupenku na celodenní program.
Debatovat o svobodě slova a roli technologií přijde uznávaný odborník v oboru umělé inteligence Tomáš Mikolov, technologický analytik Dalibor Vavruška či vývojář a zakladatel SOSP Daniel Vávra.
Kromě role technologií a toho, jak figuruje factchecking jako byznys, se bude hovořit o návrhu implementace DSA přímo v panelu, kterého se za moderování Veselého zúčastní novinář Michal Půr, ústavní právník Zdeněk Koudelka, místopředseda Aliance pro rodinu Jan Gregor a bývalý tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl.
Čtveřice diskutujících se bude bavit o tom, zdali má o svobodě projevu českých občanů rozhodovat Evropská komise a položí si otázku, jestli jsme ještě suverénní zemí, „když se vzdáváme regulace platforem a médií“. „Vláda vs. EU vs. nevládní organizace financované ze zahraničí. Mohou být odlišné názory na LGBT, klima, rodinu, očkování nebo dění na Ukrajině nebo na Blízkém východě systémovým rizikem?“ položí si dále.
Postoje předních kandidátů do parlamentních voleb ke svobodě projevu, boji s dezinformacemi a „eurozločinu“ hate speech má přítomným zájemcům poodhalit první diskusní panel, který se bude zaobírat mimo jiné tím, za jakých podmínek lze blokovat weby a kriminalizovat „neoprávněnou činnost pro cizí moc“. „Kam vede hon na dezinformace, atmosféra hledání vnitřního nepřítele a tlak na vynucování jediného ‚správného‘ názoru? Budou-li zvoleni, co od nich a jejich kolegů z kandidátky očekávat? Co budou v této oblasti prioritní kroky po volbách?“ – právě na tyto otázky budou odpovídat člen předsednictva ANO a předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, poslanec SPD a předseda výboru PSP pro bezpečnost Radek Koten, předseda Motoristů sobě Petr Macinka a předseda STAČILO! Daniel Sterzik.
Komise tvrdí, že chce předcházet „škodlivým aktivitám“ a „dezinformacím“
„Nařízení o digitálních službách reguluje on-line zprostředkovatele a platformy, jako jsou tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a on-line platformy pro cestování a ubytování. Jeho hlavním cílem je předcházet nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu a šíření dezinformací. Zajišťuje bezpečnost uživatelů, chrání základní práva a vytváří spravedlivé a otevřené prostředí on-line platforem,“ tvrdí.
Pro internetové platformy DSA zavádí mechanismy na oznamování a odstraňování obsahu, který je považován za nelegální a pod výhružkou značných sankcí největším sociálním sítím určuje povinnost omezovat šíření takzvaného „škodlivého obsahu“.
V Česku se návrh tuzemského zákona o digitální ekonomice setkal již dříve s kritikou zejména od opozice. Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš jej označil za pokus o omezení slova. Zpravodaj předlohy Marek Novák (ANO) v lednu poslance varoval, že nejde vyloučit zavedení cenzury a hovořil o tom, že jde o vynucené schválení omezení svobody slova ze strany EU.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.