Syn Jana Krause: Romové? Byla s nima sranda. A gádžové...

26.09.2020 7:15

Zpěvák David Kraus se na serveru Hatefree.cz mimo jiné rozhovořil o Romech. On sám jel, dle svých slov, do Indie, aby poznal místo, odkud pocházejí. „Romové mi byli blízcí od školních let, protože s nimi byla sranda a zažíval jsem s nimi jedno dobrodružství za druhým,“ poznamenal Kraus.

Syn Jana Krause: Romové? Byla s nima sranda. A gádžové...
Foto: rep
Popisek: Romské děti si hrají na hřišti
reklama

Kvůli své odlišnosti v dětství a dospívání Kraus podle svých slov cítil, že byl na okraji společnost právě podobně jako Romové. Odlišný byl proto, že se narodil jako dítě herců, tvrdí. „Malé dítě chce být stejné jako ostatní. Nechce se vymykat. To, že je dobrý se něčím lišit, mi došlo až o několik let později. Rodiče mi vždycky říkali, že je dobré být originální, zpívat ze srdce a dělat věci po svém. Každý Rom je originál, neznám žádného, který by v hudbě někoho napodoboval, ale u gádžů to vidím často. Romové mi byli blízcí od školních let, protože s nimi byla sranda a zažíval jsem s nimi jedno dobrodružství za druhým,“ poznamenal Kraus.

Anketa

Podporujete nový plán EU na povinnou relokaci migrantů?

2%
98%
hlasovalo: 35325 lidí

S Romy se prý setkává dodnes a nediví se, že někteří Romové mívají vůči majoritě nedůvěru. „Když na vás někdo kouká skrz prsty, cítíte to ve škole, na ulici nebo na hřišti, tak se stáhnete a vytvoříte si svůj prostor. Já byl přesně ten outsider, na kterého se všechno svádělo, proto jsem to moc dobře znal,“ podotkl, s tím, že on sám odmítá posuzovat lidi podle barvy pleti, etnika nebo jiných pro něj nedůležitých aspektů. 

Vzpomněl i na jedno z prvních setkání s Romy, které měl jako dítě. „Když jsme byli s bratrem malí, šli jsme jednou po Letné a proti nám šla partička romských kluků. Když jsme se míjeli, drkli do nás. S bráchou jsme se nedali, i když jich bylo víc. Dostali jsme tehdy oba na budku. Za pár dní jsme se potkali znovu a já jim říkám: ‚Hele, my se nechceme rvát, nic proti vám nemáme. Jen se bojíme, protože je vás víc, ale to neznamená, že po sobě necháme šlapat, protože máme taky svoji hrdost.’ A ten malej šéf, který je vedl, mi na to řekl: ‚Tak vypij pivo,’ a podal mi uslintaného lahváče. A já se napil," vzpomněl Kraus, že on mu pak na to řekl, že „už jsou bráchové". A to podle něj platí dodnes. Ví, že právě tihle kluci za ním budou vždycky stát, kdyby se mu cokoliv stalo. 

Kraus v rozhovoru vzpomněl také na 90. léta, která byla mimo jiné dobou rasových útoků. „Přesně si pamatuji rok, kdy to začalo. Chodil jsem do deváté třídy, kde byli žáci, kteří se nikam nedostali, takže to byli zase tak trošku outsideři. A chodil tam se mnou kluk, který byl dohola, měl na sobě kanady a maskáče. A já mu říkám: ‚Co blbneš? Ty jdeš někam do války?‘ A on, že ne, že poslouchá Orlík, je skinhead, doma má nůž a chodí na Romy. Přitom jsem věděl, že jen tak mele. Maximálně se někde s někým schází, frajeří, a přitom je to srab, který chce někam patřit. A on pořád, jak ho zajímá Hitler, Mein Kampf a tak podobně. A já na to: ‚Zajímá tě to? Tak to mám pro tebe úplnou pecku, můj děda byl v Osvětimi a ukáže ti takové obrázky, knížky, co jsi ještě nikdy neviděl‘,“ vyprávěl Kraus o tom, jak toho kluka pak k dědovi přivedl, a on odcházel jako úplně jiný člověk.

V rozhovoru Kraus zmínil také své židovství, které vnímá právě nejvíce přes Osvětim. „Děda z tátovy strany byl Žid, který přežil válku. Pravda, nebyl ortodoxní. Byl politický vězeň, rozdával letáky proti Hitlerovi a někdo ho naprášil. Jeho rodina šla do tábora o něco později, zato v době, kdy probíhal holokaust opravdu naplno. Já se ho vždycky ptal, jak dokázal Osvětim přežít, a on mi odpovídal, že za tím byla němčina, hygiena a že na sebe zbytečně neupozorňoval. Tím posledním se řídím dodnes. Vloni jsme se tam byli podívat a našli jsme místo, kde měl děda svou tajnou dílnu. Byl zámečník a předstíral, že jsou rozbité zámky. Díky tomu mohl chodit do míst, kam se žádný vězeň nikdy nedostal, měl kontakty a přehled o celém táboře. A přímo naproti místu, kde stála jeho dílna, stojí dnes pomník romským obětem holokaustu,“ vyprávěl Kraus. 

Děda, podle něj, vyprávěl zážitky z Osvětimi zcela otevřeně. Například ve chvílích, kdy se jako malý chlapec nechtěl umýt, nebo nechtěl dojídat jídlo. „A říkal to tak cynicky drsně. Vyprávěl i vtipné historky, ale je pravda, že nikdy nemluvil o tom nejhrůznějším, protože jsme byli děti,“ dodal Kraus.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tohle neokecáte, užiteční idioti. Petr Žantovský rozdrtil výklad vrchního elfa, jak cenzurou bojuje za svobodu slova. A došlo i na „profesionálního zetě“

7:41 Tohle neokecáte, užiteční idioti. Petr Žantovský rozdrtil výklad vrchního elfa, jak cenzurou bojuje za svobodu slova. A došlo i na „profesionálního zetě“

TÝDEN V MÉDIÍCH Komentář Jana Sokola ke kauze bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že jde…