„Takže pokrok? Zcela jistě, už jen fakt, že se Rusko a Ukrajina dokázaly na nejvyšší úrovni vůbec sejít, je pozitivní,“ myslí si novinářka. O snaze vrcholných představitelů zlepšit vzájemné vztahy prý svědčí i to, že se oba prezidenti setkali jen pár hodin poté, co byla na ukrajinském území zadržena skupina ruských vojáků, která tam dle Putina omylem zabloudila.  

Potud by vše mohlo být podle Spencerové v logice nastolování míru, nicméně není prý zatím stále jasné, jak se k „minskému procesu“ postaví Spojené státy, které stejně jako při uzavření dohody mezi Izrealem a Hamásem „zůstaly za dveřmi“.

Americká zahraniční politika opět selhala

„Na jedné straně se to zdá být dalším příkladem 'ztráty tváře' supervelmoci, na straně druhé je ale faktem, že americká zahraniční politika (po Afghánistánu, Iráku, Libyi, izraelsko-palestinském mírovém procesu...) selhala i na Ukrajině – Putin se neocitl v mezinárodní izolaci a nepodvolil se Západu, sankce ho k povolnosti nepřiměly a nevyšel ani předpoklad, že ukrajinská armáda bude s to vyřešit situaci na východě země sama, tedy bez aktivní pomoci zvenčí,“ míní redaktorka Literárních novin.