Tak pozor. Tereza Spencerová nachází skryté body jednání Putina s Porošenkem

27.08.2014 10:23

Redaktorka Literárních novin a analytička zpravodajských serverů Tereza Spencerová považuje minskou schůzi prezidentů Porošenka a Putina za pozitivní signál ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, který by sám o sobě mohl předznamenat zastavení bojů. Míč mají prý nicméně na své straně hřiště Spojené státy americké. A nevypadá to, že by napomohly deeskalaci konfliktu. Ke zcela opačnému závěru došel bývalý britský šéf diplomacie David Owen.

Tak pozor. Tereza Spencerová nachází skryté body jednání Putina s Porošenkem
Foto: Fanpop
Popisek: Americký prezident Barack Obama

Anketa

Který porevoluční ministr zahraničí byl nejlepší?

53%
hlasovalo: 6203 lidí

„Takže pokrok? Zcela jistě, už jen fakt, že se Rusko a Ukrajina dokázaly na nejvyšší úrovni vůbec sejít, je pozitivní,“ myslí si novinářka. O snaze vrcholných představitelů zlepšit vzájemné vztahy prý svědčí i to, že se oba prezidenti setkali jen pár hodin poté, co byla na ukrajinském území zadržena skupina ruských vojáků, která tam dle Putina omylem zabloudila.  

Potud by vše mohlo být podle Spencerové v logice nastolování míru, nicméně není prý zatím stále jasné, jak se k „minskému procesu“ postaví Spojené státy, které stejně jako při uzavření dohody mezi Izrealem a Hamásem „zůstaly za dveřmi“.

Americká zahraniční politika opět selhala

„Na jedné straně se to zdá být dalším příkladem 'ztráty tváře' supervelmoci, na straně druhé je ale faktem, že americká zahraniční politika (po Afghánistánu, Iráku, Libyi, izraelsko-palestinském mírovém procesu...) selhala i na Ukrajině – Putin se neocitl v mezinárodní izolaci a nepodvolil se Západu, sankce ho k povolnosti nepřiměly a nevyšel ani předpoklad, že ukrajinská armáda bude s to vyřešit situaci na východě země sama, tedy bez aktivní pomoci zvenčí,“ míní redaktorka Literárních novin.

Nejvážnější selhání Spojených států na Ukrajině spatřuje následně novinářka ve skutečnosti, že svržení prezidenta Janukovyče zemi nijak nepostrčilo k demokracii. „Jedna sada oligarchů jen byla zaměněna za jinou sadu, oligarchové dál Ukrajinu ovládají a náklady za tuto podivnou rošádu na sebe plně vzal Západ,“ konstatovala Spencerová s tím, že to považuje za bizarní prohru Obamovy zahraniční politiky.

Ukrajina by měla být neutrální zemí 

Redaktorka Literárních novin cituje ve své analýze posledního dění v ukrajinsko-ruském konfliktu amerického politologa Johna Mearsheimera. Ten soudí, že by se ukrajinská krize vyřešila tím, kdyby se Spojené státy americké a jejich spojenci vzdali plánu na westernizaci Ukrajiny a začali ji vnímat jako neutrální nárazníkové pásmo mezi NATO a Ruskem.

„To neznamená, že budoucí ukrajinská vláda bude nutně proruská a protinatovská. Naopak, cílem by měla být svrchovaná Ukrajina, která není členem ani ruského, ani západního tábora. Pro dosažení tohoto cíle musejí USA a jejich spojenci veřejně vyloučit expanzi NATO na Ukrajinu i do Gruzie… A k tomu by měl Západ významně omezit své sociálně inženýrské snahy na Ukrajině. Je na čase, aby Západ přestal podporovat další barevnou revoluci,“ napsal Mearsheimer ve článku publikovaném v odborném periodiku Foreign Affairs.

Podle Spencerové tento nápad zní až moc rozumně na to, aby NATO, ve kterém hrají USA klíčovou roli, souhlasilo. Místo toho se prý na zářijovém summitu ve Walesu bude jednat o nasměrování „protiletecké obrany“ na Rusko.

Celý text k přečtení ZDE.

Klíčovou postavou je Putin, nesmí se cítit poníženě 

Na stejné téma napsal polemiku i bývalý britský ministr zahraničí David Owen (v českém překladu ji zveřejnily Britské listy). Ten si na rozdíl od české novinářky myslí, že Spojené státy a Evropská unie učinily vše, co bylo v jejich silách, aby přesvědčily ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby vyjednával se svým ruským protějškem konstruktivně. Vladimira Putina navíc považuje bývalý britský šéf diplomacie za jedinou osobu, která může zajistit ukončení konfliktu.

„Jeho země samozřejmě trpí sankcemi. Jejich nejvážnější dopad je nepřímý. Například Rosněft, největší ruská ropná společnost, má potíže se získáváním půjček, protože západní banky nechtějí porušit předpisy. V ruském zájmu je zcela zjevně dohoda, avšak je nesmírně důležité, jak to bude prezentováno. Bylo by obrovskou chybou se domnívat, že Putin je ochoten přijmout ponížení,“ uvádí Owen s tím, že jakoukoliv dohodu musí provázet okamžité zrušení sankcí mezi EU a USA.  

Text Owena v češtině k přečtení ZDE, v angličtině ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: luš

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

16:02 Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

„Aktivistická sebelikvidace Evropy čištění celého světa neprospěje,“ podotýká ke Green Dealu emeritn…