Jaký byl dle vás rok 2014 pro Českou republiku?Anketa
„Při své návštěvě Turecka oznámil ruský prezident Putin, že Rusko odstupuje od výstavby plynovodu South Stream. Zdůvodnil to předpisy Evropské unie, které nedovolují jedné společnosti vlastnit plynovod a zároveň být producentem plynu, píše The Guardian a upozorňuje, že ve skutečnosti za Putinovým rozhodnutím stojí finanční náročnost projektu. „Ruské ministerstvo financí zkraje měsíce oznámilo, že v příštím roce zemi čeká recese. V rámci svých výpočtů očekává cenu za barel ropy ve výši 80 dolarů. Přitom ještě měsíc předtím předpovídali Rusové růst 1,2 % a barel ropy za 100 dolarů,“ všímá si britský levicový deník.
Rusko však vedle stále klesající ceny ropy čelí i odlivu zahraničního kapitálu. Za letošní rok by to mělo podle zjištění autorů článku Alberta Nardelliho a Silvie Merlerové představovat 100 miliard dolarů, což je o víc než o 65 % v porovnání s předchozím rokem. „Minulý týden navíc cena za barel ropy klesla poprvé po pěti letech na 65 dolarů. To je způsobené slabou poptávku, zejména z Číny a Evropy, nečinností OPEC a zvýšenou produkcí. Ve Spojených státech se nyní produkuje o 65 % více ropy než před pěti lety, což je způsobeno vývojem v oblasti břidlic,“ nacházejí hlavní důvody Nardelli a Merlerová.
Oba spolupracovníci britského deníku zároveň zmiňují, že ruský rozpočet počítá s cenou za barel ropy ve výši 105 dolarů, což je však cenová hladina, která se od současné reality velmi liší. „Podle několika na sobě nezávislých studií přijde Rusko ročně o 12 až 14 milionů dolarů v případě, že cena ropy poklesne o 10 dolarů. Vývoz ropy a plynu totiž tvoří až polovinu státních příjmů a zároveň 60 % z celkového exportu země. Proto mohou být negativní dopady na ruskou ekonomiku skutečně značné,“ podotýká britský deník a dodává, že pokusy Moskvy čelit poklesu cen ropy a sankcím zvýšením exportu do Asie nemusí přinést v krátkodobém horizontu žádný efekt.
Výše zmíněným trpí i rubl, jehož hodnota se za posledních několik měsíců snížila vůči dolaru o celých 50 %. Současná úroveň je na nejnižším bodě za posledních pět let. Podle Nardelliho a Merlerové Rusku příliš nehraje do karet ani fakt, že 74 % z celkového zahraničního dluhu 731 miliard dolarů je uváděno v zahraniční měně, což jej při znehodnocení rublu činí při splácení ještě dražším. „Na celkovém dluhu se nejvíce podílejí banky a další firmy z nevládního sektoru, jejichž dluh vůči zahraničním věřitelům činí 650 miliard dolarů. 17 % z nich má krátkodobou splatnost a 46 % z tohoto podílu je připisováno státem vlastněným bankám a společnostem.
celý text v angličtině je k dispozici ZDE
Britský deník uvádí, ža na celkovém dluhu se ze 60 % podílí společnosti, které jsou přímo limitovány západními sankcemi. „Nemohou si ovšem půjčit na splácení dluhu peníze ze zahraničí, a musí tak získávat peníze na ruském trhu. Západní banky a finanční instituce ovšem váhají půjčovat peníze i v případě, že se jedná o ruské firmy, které nejsou uvedeny na černé listině,“ píší autoři tohoto textu a všímají si také skutečnosti, že i nevládní firmy mají často v Rusku omezenou suverenitu a jejich status se často rychle mění. „Potenciální podíl na státním dluhu se tak netýká pouze oficiálně zmiňovaných státních firem,“ jsou přesvědčeni Nardelli a Merlerová.
Ruské společnosti a banky jsou tradičně svázány s dolarem, což se pokouší po uvalení sankcí změnit. „Jisté řešení nacházejí v Číně. Objem obchodování rublu a jüanu dosáhl letos v létě svého maxima,“ uvádí britský deník. Podle Nardelliho a Merlerové současná situace nabízí jisté paralely s krizí v roce 1998. „Tehdy jako dnes se ukazuje, že jedna z největších slabin ruské ekonomiky se nachází v bankovním sektoru. Samotné banky dluží asi 192 miliard dolarů , což představuje 10 % HDP. To je o 22 miliard dolarů více než před šesti lety. V roce 1998 tento dluh přitom činil 18 miliard dolarů,“ uvádí britský deník další zajímavé srovnání.
Všechny tyto negativní dopady na ekonomiku znamenají, že Ruská centrální banka musí vynaložením obrovských částek pomáhat udržet hodnotu rublu. Zatím tyto aktivity spolykaly více než 70 miliard dolarů. „Celkově má přitom Rusko v rezervách uloženo 420 miliard dolarů, z nichž už byla za poslední rok vyčerpána celý čtvrtina. Ruská vláda také musí pomáhat splácet dluhy státních firem typu Rosněfť či VTB banky, které dosahují astronomických výšek,“ dokládají autoři textu a dodávají, že Rusko se v důsledku toho obrací na Čínu, přičemž v tomto partnerství „tahá za kratší konec provazu.“
Dalším problémem pro těžce zkoušenou ruskou ekonomiku může být zvýšená míra inflace. Zatímco podle listopadových odhadů se očekávala inflace ve výši 5 %, nyní to už je téměř 10 % a mnoho analytiků uvádí, že se může v příštích měsících tato hodnota ještě zdvojnásobit. Inflace by se potom dostala na podobnou úroveň jako v roce 1998, kdy se země ocitla na pokraji zhroucení. Zneklidněni tímto faktorem jsou i samotní Rusové. „Podle nedávného průzkumu veřejného mínění se rostoucí inflace obává celých 71 % Rusů. Zatímco z chudoby a nerovnosti má obavy „pouze“ 40 % z nich,“ tvrdí Nardelli a Merlerová.
Inflace se promítá i do zvýšení cen některých potravin. Již nyní vzrostly ceny masa a ryb na dvojnásobek. Ceny okurek na začátku října stouply o 8 % a rajčata hned následující týden asi o 6 %. „Inflace však zasahuje i další oblasti společnosti. Nevěstince v přístavu Murmansk např. zvýšily ceny o 30 až 40 %,“ zmiňuje britský deník.
Autoři článku v závěru svého textu zmiňují rok 1985, kdy Sovětský svaz v důsledku zvýšené produkce ropy Saúdskou Arábií přišel za rok o dvacet miliard dolarů, což by v současnosti činilo asi 44 miliard dolarů. „Politický kontext i trhy však byly v té době značně odlišné. Proto je poměrně složité pouštět se do nějakého srovnávání. Je však důležité si uvědomit, že když se SSSR i v důsledku nižších příjmů z prodeje ropy zhroutil, Putin působil jako agent KGB ve Východním Německu. Vše tedy viděl z první ruky. Bude se tedy za každou cenu snažit, aby podobnému scénáři zabránil. Při současném poklesu ekonomiky jej však nelze vyloučit. Ostatně i přes ostře protizápadní rétoriku posledního Putinova vystoupení je zřejmé, že si ruský prezident závažnost situace velmi dobře uvědomuje,“ uzavírá britský deník.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
