Prvním tématem, k němuž se oba evropští politici vyjádřili, byly uprchlické kvóty. „Při řešení této záležitosti nedokázaly členské státy EU včetně České republiky najít potřebnou shodu a dá se říct, že určitě aspekty politiky EU zásadně selhaly. Já jsem byl hned od začátku proti kvótám, a to také z toho důvodu, že migrační vlna se vymkla jakékoliv regulaci, a ta čísla migrantů, která jsme dostávali na stůl, nebyla vůbec aktuální a nemělo tedy smyslu se o nich bavit. Byl jsem i toho názoru, že jednotlivě země se budou na konkrétních počtech přidělovaných imigrantů jen těžko domlouvat, pokud se tento problém nejprve nevyřeší ve své základní rovině, a spíše to vnese do vzájemných vztahů neshody,“ konstatoval Pavel Telička, který pak k současné situaci ještě doplnil: „Nyní funguje jen částečný soubor opatření, jak si s krizí poradit. Podařilo se omezit migraci na tzv. balkánské cestě díky dohodě s Tureckem, ale selhává návratová politika a práce v hotspotech bývá příliš zdlouhavá. Řada dalších opatření nebyla také ještě uvedena do praxe. V tomto ohledu neplní dobře svoji roli některé řídicí modely EU, zvláště Evropská rada, která by měla stanovit základní pilíře činnosti, jak masovou migraci zvládnout. Dále se bude muset jednat o míře solidarity mezi členskými státy, aby tíha migrační vlny nezůstala jen na některých z nich.“

Pavel Svoboda, na rozdíl od svého kolegy, nebyl ohledně uprchlických kvót vůči Bruselu až tak kritický. Podle jeho názoru vhodnému řešení krize bránila jednak legislativní pravidla – Ženevská úmluva, ve které není stanoveno, jak se chovat k migrantům, kteří po odchodu do první bezpečné země ještě pak cestují i do dalších států. Není tedy po právní stránce zcela zřejmé, jestli se už jedná o ekonomické běžence. Dále pak poukázal na fakt, že problém migrace se 20 let podceňoval a nebyla vůle více pomoci nárazníkovým státům, jako jsou Řecko nebo Itálie, což prý sebekriticky přiznala i kancléřka Merkelová. S Pavlem Teličkou se ale shodl na tom, že těmto přímořským zemím EU se bude muset v budoucnu nějakým účinným způsobem pomoci.

Brexit bude velký problém pro všechny

Odchod Velké Británie z EU bude, podle europoslanců Teličky a Svobody, velmi nesnadnou záležitostí a zatím ani nikdo pořádně neví, jak bude vlastně probíhat. Bude nutné předělat unijní rozpočet, do kterého Britové velmi štědře přispívali, a také se bude muset vyřešit, zda budou dále splácet i dluh EU, který má činit okolo 80 miliard eur a na němž se jako bývalý člen Unie podíleli. „Odchod Británie bude mít celou řadu negativních dopadů, protože byla vždy členem, který spolehlivě dodržoval svoje závazky. Určitě se sníží geopolitický význam Evropské unie, kde bude chybět jak vojenský, tak ekonomický potenciál Velké Británie. Například, pokud budeme chtít řešit migraci z Libye, zřízením hotspotů či uprchlických táborů na jejím území, budou nám scházet její letecké i námořní síly. Tyto záležitosti by měly být jistě ošetřeny vzájemně výhodnými dohodami. Zatím je to i pro nás velkou neznámou, jak to vůbec dopadne. Ví se jen, že Britové mají zájem zůstat v zóně volného obchodu. Proto jsou i nějaké iniciativy české vlády, která chce bojovat za volný pohyb osob po celé Evropě, zatím  předčasné. Nevíme, jestli by Britové s takovým opatřením souhlasili a individuální jednání jednotlivých členů EU s ní se zatím vést nesmějí,“ informoval zkušený politik Telička.