Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu NATO řekla, že je třeba zaujmout jasný a jednotný postoj vůči Rusku. V případě potřeby je prý na místě přitvrdit i protiruské sankce. Řekla to však v době, kdy německé ekonomice dochází dech, a to především kvůli situaci na Ukrajině a evropským sankcím vůči Rusku. Co tedy slova kancléřky znamenají? Nejen o tom hovořil v pátečním Hyde parku České televize publicista Jaroslav Šonka, oborník na Německo.
Summit NATO
Nejprve ale přišel na přetřes dnes uzavřený summit NATO. Ten má vliv i na fungování EU, která je již dnes schopná přispět ke stabilizaci situace v řadě zemí a podle Šonky tak může učinit i vojenskou silou. Jak to ale bude s Ruskem? „Ruského medvěda je třeba chlácholit a bude třeba najít nějaký modus vivendi, protože NATO je především obranným společenstvím,“ zdůraznil Šonka.
Země jako Polsko nebo pobaltské státy mohou být s výsledky summitu částečně nespokojeny, protože se jim nedostalo příslibu trvalého umístění jednotek NATO na jejich území. Aliance se ale usnesla na zřízení jednotek rychlé reakce, a to je podle publicisty mnohem lepší, protože tato jednotka bude moct zasáhnout tam, kde bude třeba a tím vyjde i levněji než řada trvale umístěných jednotek.
Může být Německo moderátorem dialogu mezi Západem a Ruskem?
Následně odpovídal Šonka na otázku, zda by mohlo být Německo moderátorem dialogu mezi Západem a Ruskem. Publicista má za to, že ano, ale je třeba přihlížet i k jisté zdrženlivosti, které se Německo drží od konce druhé světové války. Nesmíme prý také zapomínat na to, že ruská ekonomika stojí především na vývozu surovin a musí je mít kam vyvážet.
Sankce vůči Rusku prý německou ekonomiku nepoškodily tolik, jak se mohlo zdát, naopak to mělo pozitivní vliv na to, že se začalo hovořit o dodávání břidlicového plynu např. z USA. Česká diskuze o sankcích je navíc podle Šonky dosti jednostranná. Buď zde najdeme zastánce sankcí, nebo jejich odpůrce. Musíme přitom mít na paměti, že sankce lze stupňovat, zvlášť pokud mají sloužit jako nástroj k politickému jednání. „Vytasit“ všechny sankce najednou, nebo je odmítat, je prý kontraproduktivní. Jinou možností už je jen válka. A během války by si ruská společnost musela utahovat opasky. Šonka si v této souvislosti kladl otázku, jak dlouho by si v takové situaci Putin ještě udržel podporu.
Německo se prý v tomto směru chová lépe než Česko, protože nezpochybňuje dohody EU, na kterých se jako člen Unie také podílelo. Česko prý někdy v tomto ohledu jedná poněkud zvláštně. „Naši politici říkají: Oni v tom Bruselu zase dohodli.. Ale ne, oni v tom Bruselu jsme my,“ zdůraznil Šonka.
Vztah Ruska s Čínou a Islámský stát
Ve vysílání padlo i několik vět o vzájemných vztazích mezi Ruskem a Čínou. U Číny je prý podle Šonky problém v politickém režimu, který je poměrně tuhý. To se může dlouhodobě ukázat jako problém.
A jak se v Německu dívají na hrozbu tzv. Islámského státu? „Zajímavé ovšem je, že islámské obce v Berlíně mají významné styky se židovskou obcí, uvědomují si výhody otevřené společnosti a za tu se modlí v mešitě. Není to tak, že mešity v Německu jsou plné teroristů,“ poznamenal Šonka závěrem. Byť nelze vyloučit, že i tam najdeme radikály. Publicista se ale podle vlastních slov islamizace Evropy příliš neobává.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp