Kdo podle vás sestřelil civilní letadlo nad Ukrajinou?Anketa
„Zastánci konspiračních teorií už vidí ‚false flag‘ operaci kyjevské vlády ve snaze hodit vinu na rebely či rovnou Moskvu a 'vyřešit' tak svou nepříliš vítěznou válku proti Východu, další mají za to, že byl letoun sestřelen omylem, neboť se vzdáleně podobal Putinovu letadlu vracejícímu se ze summitu BRICS v Brazílii, podivné jsou zprávy údajného španělského letového dispečera, podle něhož za malajsijským boeingem letěly ukrajinské stíhačky,“ napsala Spencerová pro server Literarky.cz.
Český mainstream
Shrnula také způsob, jakým o neštěstí, při nemž zahynulo 298 lidí, informovala tuzemská média. „V našem mainstreamu se zatím nejvíce daří zprávě o ‚nejmenovaných vysoce postavených amerických činitelích‘, kteří tvrdí, že radary zachytily, jak letadlo zasáhla raketa země-vzduch. Nicméně, členové zpravodajského výboru amerického Senátu se dušují, že na svém dlouhém zasedání, které se konalo v režimu ‚tajné‘, neviděli žádné důkazy, že by na boeing někdo vůbec střílel nějaké rakety, natož aby ho i zasáhl,“ uvádí dále Spencerová.
Podivná rychlost zveřejnění nahrávky
„Kyjev, rebelové i Moskva rychle popřeli jakoukoli vinu na tragédii letadla, na jehož palubě byli občané nejméně devíti zemí. Kyjev přitom - ještě před zveřejněním ‚dispečerova Twitteru‘ - prohlásil, že jeho bojová letadla ve čtvrtek vůbec nevzlétla, a nejprve tvrdil, že malajsijský boeing nad Ukrajinou sestřelila ruská stíhačka, ale pak rychle ukázal prstem na rebely a jako důkaz předložil nahrávku údajného rozhovoru mezi novoruskými ozbrojenci a jejich ‚ruským velitelem‘, kteří měli sestřelení letadla potvrdit,“ shrnula redaktorka Literárních novin.
Právě rychlost zveřejnění nahrávky je přitom podle ní podivná. „Znamenalo by to, že ukrajinská strana odposlouchává komunikace rebelů trvale, ale tím pádem musí mít logicky po ruce nespočet důkazů o ruské účasti na válce. Proč se tedy až dosud vždy omezovala jen na prohlášení nepodložená žádnými ‚tvrdými‘ důkazy? Fakt, že v samotném Kyjevě vládne chaos, dokládá pokračující změť informací - například ukrajinský velvyslanec při OSN na jedné straně slibuje, že předloží důkazy o podílu ruských vojáků na tragédii malajsijského boeingu, ale zástupce předsedy kyjevské Rady národní bezpečnosti Stepan Havriš na straně druhé tvrdí, že ‚Kreml už nemá válku na Ukrajině pod kontrolou, konflikt se rozvíjí podle vlastního scénáře‘. Jednotnou dikci se pokusil prosadit prezident Petro Porošenko, podle něhož je pád letadla ‚teroristický čin‘,“ připomněla.
Informační šum
Informační šum je však podle Spencerové všeobecný. „Washington se staví za svého kyjevského klienta a tvrdí, že letadlo nemohla sestřelit ukrajinská armáda, protože ,nejspíš' v oblasti vůbec nemá protiletecké systémy. Podle ruských tvrzení nicméně Ukrajina systémy 9K37 Buk, které jsou s to zasáhnout letoun ve výšce deseti kilometrů, do bojové zóny přemístila. Pozornost se nicméně zaměřila na rebely, kteří podle dřívějších zpráv právě několik těchto zbraní ukořistili. Kyjevský generální prokurátor Anton Heraščenko ale tvrdí, že rebelové Kyjevu nikdy nic takového nevzali. Má to určitou logiku, protože z vojenského hlediska v konkrétním konfliktu nemají raketové systémy Buk pro rebely žádný význam; důležitější jsou mobilní rakety, které jsou s to zasáhnout nízko letící útočící stíhačky a bitevní vrtulníky,“ napsala dále novinářka.
K tragédii by nedošlo, kdyby na Ukrajině panoval mír, řekl Putin
„Ruské ministerstvo obrany pak ještě vyvinilo ruskou armádu s tím, že boeing letěl mimo zónu činnosti ruské protivzdušné obrany, načež Vladimir Putin konstatoval, že zodpovědnost za tragédii nese země, nad jejímž územím k ní došlo. ‚K tragédii by nedošlo, kdyby na Ukrajině panoval mír,‘ prohlásil ruský prezident, čímž v zásadě připustil, že letoun byl nejspíš opravdu sestřelen. Nad celou oblastí přitom platila bezletová zóna, kterou vyhlásila ukrajinská armáda, nicméně do výšky nižší, než byla letová hladina boeingu,“ uvedla.
Psali jsme:
Američtí politici už vyzývají k zesílení sankcí
Aniž by kdokoli předložil jakékoli důkazy, američtí politici už vyzývají k zesílení sankcí proti Rusku, s čímž Kreml podle Spencerové počítá, což dokládá tvrzením Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. „Spojené státy v poslední době razí krajně nekonstruktivní politiku a jejich kroky jsou nepředvídatelné,“ konstatoval Peskov, který podle Spencerové obvinění z ruského podílu na pádu letadla označil za „hloupost". „Washington mezitím vyzval Kyjev i rebely ze samozvané Doněcké lidové republiky k zastavení palby, aby bylo možné celou událost důkladně prošetřit, přičemž obě strany už o humanitárním příměří údajně jednají,“ napsala dále Spencerová.
Černá skříňka v Moskvě
Černá skříňka z boeingu, kterou na místě tragédie našli rebelové, byla prý už odeslána do Moskvy, protože rebelové nevěří, že by Kyjev celou událost vyšetřil objektivně. To může mít podle Spencerové zásadní význam z hlediska dalšího vývoje nejen kolem pádu letadla, ale i ukrajinské krize jako takové. „Právě s černou skříňkou z boeingu nyní ruský prezident vyzývá k důkladnému prošetření havárie. Příznačné přitom je, že první detailnější informace o pádu letadla podle všeho Baracku Obamovi podal Vladimir Putin v předem domluveném telefonátu, který se měl původně týkat nejnovější vlny amerických sankcí proti Rusku. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta se rozhovor, který se uskutečnil na ruskou žádost, soustředil na ‚podrobnou diskuzi o akutní krizi na Ukrajině‘.“
Satelitní snímky
„Co se tedy skutečně stalo, zatím není jasné, nicméně například vojenský expert BBC Jonathan Beale přitom konstatuje, že ‚USA mají určitě přístup k satelitním snímkům, na nichž je možné identifikovat ultrafialové výpary, které by vznikly při odpálení rakety země-vzduch‘. Žádné důkazy v podobně satelitních snímků nebo podobně nezvratných faktů zatím ale nikdo nepředložil, byť je velmi pravděpodobné, že jak USA, tak Rusko už mají o okolnostech tragédie malajsijského boeingu jasno,“ píše Spencerová.
Psali jsme:
Jako v Damašku
Situace tak podle ní v mnoha ohledech - alespoň prozatím - připomíná předloňský chemický masakr u Damašku. „Rovněž žádné důkazy, jen slova a hrozby americkou agresí, nicméně ve finále tehdejší masakr - jistě po složitém vyjednávání a manévrování - vedl k americko-ruské dohodě o likvidaci syrského chemického arzenálu a k alespoň určitému zmírnění syrského konfliktu. Rusko mělo tehdy v ruce trumf, který na veřejnost vyplul až letos - chemické zbraně tehdy použili ‚naši‘ rebelové podporovaní Tureckem, tedy státem NATO. Má Rusko podobný trumf v podobě černých skříněk i dnes? Nebo se chystá naopak údaje z černé skříňky zmanipulovat a vystavit se tak skutečnému tlaku Západu? A lze smrt 298 lidí nad Ukrajinou považovat za stejně velký otřes, který alespoň některé politiky probere z hysterie? A lze středeční telefonát Putina s Obamou považovat za počátek návratu k rozumu v neustále se vyostřujících vztazích? Tím spíš v době, kdy třeba americká generalita považuje nynější eskalaci a z ní vyplývající přerušení spolupráce s Ruskem v Afghánistánu za katastrofu? Uvidíme. Důležité budou ale jen činy politiků, nikoli jejich slova,“ uzavřela.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kup
