Poukazuje na to, že Barack Obama po ukončení jednání v projevu, který bezprecedentně v přímém přenosu vysílala i íránská televize, prohlásil, že bylo dosaženo „historického porozumění s Íránem, které pokud bude naplněno, (Teheránu) zabrání získat jaderné zbraně.“
Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové „řešení klíčových parametrů“ utváří základ pro dojednání konečné dohody a její podpis do konce června.
Írán produkci jaderných zbraní opakovaně odmítá jako těžký hřích
Po osmi dnech takřka nonstop jednání v Lausanne byl dojednán desetiletý mezinárodní dohled nad íránským jaderným programem, což má zajistit, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně. Spencerová se domnívá, že pro Teherán přitom tato podmínka nejspíš nebyla tou klíčovou, neboť produkci jaderných zbraní opakovaně odmítá coby „těžký hřích“. Írán se také zavázal obohacovat uran jen v Natanzu, omezit míru obohacování na 3,5 procenta, což je dostatečné pro energetiku, omezit na deset let počet jaderných centrifug na pět tisíc a významně snížit své zásoby nízkoobohaceného uranu na několik set kilogramů, ať už jejich likvidací či prodejem na otevřeném trhu.
S mezinárodní pomocí pak má být modernizován nedokončený jaderný reaktor v Araku, navíc Írán předá do zahraničí veškeré své vyprodukované plutonium a už ho dále nebude vyrábět a k tomu všemu Teherán otevře dveře inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Podle íránského ministra zahraničí Muhammada Džaváda Zarífa je výsledná dohoda vítězstvím pro obě strany.
Výměnou za íránské ústupky – ovšem až poté, co MAAE stvrdí dodržování dohodnutých opatření – světová „šestka“ (tedy stálí členové Rady bezpečnosti OSN plus Německo) postupně zruší americké a evropské sankce vůči íránskému bankovnímu a ropnému sektoru a případně odvolá také rezoluce RB OSN vyhlášené v souvislosti s obavami z íránského jaderného programu.
Zda bude Izrael schopen dohodu nakonec potopit, není jisté
Spencerová upozorňuje na to, že zatímco drtivá většina reakcí vnímá čtvrteční dohodu pozitivně, nejhlasitějším odpůrcem zůstává izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož mírová dohoda s Íránem „ohrožuje přežití Izraele“.
Šéf izraelské vlády už kvůli vizi prokazatelně bezjaderného Íránu svolal poradu svého bezpečnostního kabinetu, nicméně není jisté, zda bude Izrael s to finální dohodu „vykolejit“.
Novinářka připouští, že izraelský vliv na americký Kongres je sice značný, ale pokud za dohodou stojí nejen Bílý dům, ale také všichni členové Rady bezpečnosti OSN, bude i pro americké kongresmany velmi složité odmítnout smlouvu, kterou razí „celý svět“.
Vojenský útok na Írán stále není zažehnán
Varující ale je, že izraelský ministr pro zpravodajské služby Juval Steinitz tvrdí, že Izraeli možná „nezbude“ než sáhnout po silovém řešení, aby odvrátil „hrozbu“ dojednání dohody. Připomíná, že nálet na irácký reaktor v Osiraku v roce 1981 Izrael provedl zcela bez amerického schválení, a má za to, že americké pokusy o diplomacii Izrael od války neodradí.
Podle Spencerové se v podobně válečnickém módu před pár dny ocitl i nový americký ministr obrany Ashton Carter, který prohlásil, že USA sice mohou dohodu podepsat, ale pak mohou Írán i beztak napadnout, pokud usoudí, že z toho budou mít nějaký prospěch.
- Celý text Terezy Spencerové je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
