Jako každé jiné normální město i Aleppo bylo podle Spencerové před válkou zásobováno plynem či ropou prostřednictvím plynovodů a ropovodů. „Pak začala válka, většinu syrských ropných zdrojů – kolem Rakká a Dejrizoru na východě země – obsadil Daeš a ovládá je dodnes, další rebelové snažící se o obklíčení Aleppa s železnou pravidelností vyhazovaly do vzduchu plynovody, až přestalo smysl je neustále a s nasazením života opravovat, a tak pohonné hmoty, paliva a vlastně veškeré zboží musely do města po silnici. Nebo se o to řidiči kamionů alespoň pokoušeli,“ popisuje Spencerová. Na stovce posledních kilometrů před Aleppem napočítala podle svých slov tři zničené tanky a jedno BVP, ale zato stovky a stovky na kostru ohořelých kamionů, které džihád do města, které neovládal, prostě nepustil.

„Dnes je sice transport o něco bezpečnější a vojensky se situace otočila zcela, ale vše do syrského Aleppa stále ještě putuje po silnici. Nicméně, město má dnes i s vnitřními uprchlíky asi pět milionů obyvatel a kolony cisteren a dalších kamionů zachraňují jen ty nejnutnější potřeby,“ popisuje Spencerová. Elektřina podle ní funguje jen pár hodin denně, na benzín se stojí stovky metrů dlouhé fronty, internet většinou nefunguje.