Senátní, krajské a obecní volby by se podle návrhu konaly vždy v prvním celém říjnovém týdnu tak, aby se doba mezi nimi neustále nezkracovala a nepřibližovaly by se k volbám sněmovním, uvedl Mlsna. Nyní se volby musejí konat ve třicetidenní lhůtě před uplynutím volebního období příslušného voleného sboru. Volby se tak prakticky posunují v případě Senátu každé dva roky a v případě obcí a krajů každé čtyři roky o jeden víkend zpět k počátku roku.
Pevné senátní obvody by podle Mlsny zakotvil ústavní zákon, vymezeny by byly v jeho příloze. Dosud se prakticky před každými senátními volbami měnily volební novelou při změně počtu jejich obyvatel nad zákonem stanovený limit. Loni se ale Senát navrhovanou změnu hranic 17 z 81 obvodů odmítl a v zákoně zrušil povinnost vlády podobnou úpravu předkládat. Současně vyzval kabinet k přípravě větší územní stálosti senátních obvodů.
Oba ústavní návrhy vnitro chystá podle Mlsny na základě závěru loňské debaty s předsedy politických stran a na přelomu ledna a února by je mělo poslat do připomínkového řízení. Zákonodárci by je mohli dostat ke schvalování ve druhé polovině roku.
Ve stejném termínu by mělo mít vnitro připravenu podle Mlsny volební novelu, která by zavedla registr voličů a elektronizovala by administrativu, která s volbami souvisí. „To znamená registrace kandidátních listin, obsazování okrskových volebních komisí, registr voličů pro jednoznačnou identifikaci voliče a pro vydávání voličských průkazů a podobně,“ řekl ČTK Mlsna. Pro voliče by změna znamenala zejména to, že by si mohli vyzvednout voličský průkaz na kterémkoli úřadu, nikoli jen tam, kde je zapsán ve stálém seznamu voličů.
Vnitro navíc podle Mlsny zatím předpokládá, že novela by mohla zavést také korespondenční volbu pro voliče v cizině. „Uvažujeme o prezidentské volbě, o sněmovních volbách a o volbách do Evropského parlamentu,“ dodal Mlsna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
