Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Neděle, čtrnáct hodin. Na Staroměstském náměstí v Praze zrovna zakokrhal kohout k závěru pravidelné produkce orloje a turisté se začali rozcházet, když se z Pařížské ulice objevilo čelo průvodu pod červeno-modro-oranžovou vlajkou.
Státní barvy Arménie měly světu, zde v podobě mezinárodního společenství před orlojem, připomenout humanitární katastrofu, na kterou se mu moc nechce dívat.
Průvod asi stovky lidí utvořil vedle Mariánského sloupu velký pietní kruh. Tvar symbolizující kontinuitu národa mnoha tradic, víry, ale i utrpení v nábožensky i geopoliticky třaskavé oblasti. Právě k tomu poslední dny napsaly nejnovější kapitolu.
Náhorní Karabach, pro Armény Arcach. Území, kde se kolem starobylých klášterů ustavoval arménský národ už od přelomu tisíciletí. Území důležité hlavně symbolicky, něco jako Kosovo pro Srby.
Odtržené srbské provincií se historicky podobá i tím, že v určitém bodě dějin se na tomto území začal ohněm a mečem šířit islám. V karabašském případě se tak dělo ze sousedních území převážně muslimských Azerů.
Spory o symbolicky i strategicky významnou náhorní plošinu se tak táhnou celá staletí. Při rozpadu SSSR dali místní většinoví Arméni najevo, že se nesmíří s tím, že kdesi v Moskvě při vytyčování administrativních hranic svazových republik byly jejich domovy přiděleny Ázerbájdžánu.
V první dvouleté válce v devadesátých letech uspěla Arménie a na sporném území byla vyhlášena republika Arcach, kterou však uznalo jen velmi málo států.
Fotogalerie: - Čekání na Fica
Z Ázerbájdžánu se mezitím stal bohatý producent ropy, kterého si v posledních měsících jako náhradu za dodávky z Ruska předchází i Evropa.
A ta se raději dívala jinam, když ve dvou rychlých vojenských akcích v letech 2020 a 2023 armáda vyslaná z Baku oblast ovládla.
Více než sto tisíc Arménů po dosavadních zkušenostech neuvěřilo slibům bezpečnosti a opustilo své domovy. Na silnici z Azery ovládaného území propukla skutečná humanitární katastrofa.
„V celé oblasti zůstalo asi dvě stě Arménů, prakticky jen ti, co se nemohou přesunout,“ dozvěděli jsme se od pořadatelů pražské akce.
V čele průvodu kromě dvojice duchovních – Arménie se považuje za nejstarší křesťanský stát na světě – vyzýval transparent k zaslání mezinárodních mírových sborů. Ruské jednotky, které zde působily jako mírové síly v minulých letech, podle Arménů přestaly plnit svou úlohu.
Na dalších transparentech následovaly prosby o humanitární pomoc. Arménie má 2,7 milionu obyvatel a sto tisíc uprchlíků je pro ni nápor, který dlouhodobě není schopna sama pojmout.
„Arménie zatím zvládá, ale potřebujeme pomoc od evropských států. Jsme moc malá země a tady přišlo sto tisíc uprchlíků za dva dny,“ řekl nám jeden z organizátorů.
Kruh pod Mariánským sloupem měl značně pietní podobu. Arménská smutná hudba, jedno provolání, občas nějaká skandovaná výzva.
Fotogalerie: - Slovensko za časů voleb
„Jediné, co chceme, je žít v míru a pokoji v naší historické domovině. Jenže sousední teroristický stát Ázerbájdžán chce opak. Spolu s Tureckem nás chce vymazat z povrchu země,“ zaznělo náměstím v češtině i angličtině.
Ázerbájdžán byl důsledně označován jako „teroristický stát“.
Zatímco v Arménii se střídají vlády celkem podle západních standardů, na druhé straně sporného území vládne prezident Ilham Alijev od roku 2003, kdy vystřídal svého zemřelého tatínka Hejdara Alijeva, který Ázerbájdžánské svazové republice vládl z pozice prvního tajemníka už v časech SSSR. Viceprezidentkou republiky je v současnosti Alijevova manželka.
Takové pojetí ústavních institucí by jinde možná bylo pro Západ iritující, ale závislost na ropě tyto hrany celkem zdárně obrušuje, takže prezidenta Alijeva v loňském roce premiér Fiala vítal na Pražském hradě na velkém setkání rozšířeného formátu EU.
„Dnešní situace opět ukazuje, že geopolitické kalkuly a dodávky pár kubíků plynu od autoritářského režimu jsou cennější než lidské životy,“ protestovali demonstranti. A upozornili, že údajně ázerbájdžánské dodávky plynu, které zachraňují Evropu v případě druhé strategické suroviny, jsou ve skutečnosti plynem ruským, který Alijev pouze přeprodává.
„Evropa, která byla spojencem Arménie již za doby arménských království, se dívá mlčky s přísným výrazem a politováním jiným směrem,“ ozval se v tomto duchu i Karel Schwarzenberg.
Organizátoři protestu to „dívání jiným směrem“ vyčíslili: „V září 2020 nás Ázerbájdžán napadl, zabral naše území, vzal tisíce životů – nevinných životů lidí, kteří se jen snažili bránit svůj domov. Po 44 dnů jsme bojovali úplně sami a svět tomu jen nečinně přihlížel. Po 9 měsíců udržoval Ázerbájdžán arcašské Armény v blokádě o hladu a svět tomu jen nečinně přihlížel. Před několika dny nás Ázerbájdžán znovu napadl, a co na to svět? Opět tomu jen nečinně přihlíží,“ znělo náměstím pod okny Staroměstské radnice a také kanceláře vicepremiéra Ivana Bartoše.
Kolem procházeli davy turistů, někteří si pietní kolečko fotografovali, jiní raději přidali do kroku. K vidění byly i nechápavé pohledy a překvapené dotazy, kdo a proč tu vlastně protestuje. I to je obrázek dnešního světového pohledu na Arménii.
„Etničtí Arméni, kteří území obývali po tisíce let, jsou nyní vydáni napospas ropnému diktátorskému režimu, a to za tichého souhlasu všech hlavních aktérů včetně Evropské unie,“ protestovali účastníci.
Karel Schwarzenberg na Facebooku připomíná, že Arménii zradilo především Rusko, které dlouho bylo jejím spojencem a patronem. Premiér Nikola Pašinjan se jako pamětník protestů mládeže proti SSSR a pozdější několikrát zatčený kritik režimu prezidenta Sarkisjana po svém nástupu snažil zemi více orientovat na Západ.
„Ruská federace, respektive prezident Vladimir Putin, vidí vedle sebe na ropu a plyn bohatý Ázerbájdžán a chudou Arménii – tudíž „droped Armenia like a hot potato”, jak mi říkali Američané – ponechal Armény svému osudu. A opravdu, kdykoliv dnes Ázerbájdžán na Arménii zaútočí, mírotvorné ruské síly přispěchají po konci boje a pouze potvrdí stav arménské porážky. To může vést k úplnému zániku arménské státnosti,“ varuje bývalý český ministr zahraničí.
Fotogalerie: - Jánošíkova Terchová
Arménie žádá mezinárodní společenství o pomoc: Uvalit sankce na Ázerbájdžán. Jak ekonomické, tak i sankce na prezidenta Alijeva. O těch by v úterý měla jednat EU.
Zastavit etnické čistky. K tomu by mohly přispět mezinárodní mírové síly, o které už Arménie žádala i v OSN.
Humanitární pomoc stu tisícům uprchlíků, o jejichž katastrofální situaci už hovoří i novináři v oblasti včetně českých reportérek.
Fotogalerie: - Volebný vlak
Píše se tak další kapitola Arménie coby národa uprchlíků. Vlivem řady historických zkoušek je tento národ rozesetý po světě.
Stejný protest jako v Praze tak v neděli pořádaly arménské komunity ve více než deseti městech od Londýna po Sofii.
A podle organizátorů ještě budou pokračovat.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
