Druhý den slyšení před volebním výborem, v němž se představili další uchazeči o některé z pěti uvolněných míst v Radě České televize, nabídl několik žhavých favoritů. Patřit by mezi ně mohla i Dana Makrlíková, která v minulosti působila jako televizní moderátorka, ale má už také zkušenosti jako bývalá radní. „Rada ČT má ve svém rozpočtu prostředky na to, aby si sama zadávala průzkumy a analýzy objektivity a vyváženosti zpravodajství a nespoléhala se jen na analýzy, které si zadá Česká televize,“ upozornila Dana Makrlíková na nešvar, kdy nynější radní odrážejí veškerou kritiku na objektivitu výsledky průzkumů, které dodávají zainteresované agentury České televizi. Při jejím šarmu ani nepřekvapilo, když na závěr dodala, že by v Radě ČT měla být více než jedna žena, jako je tomu doposud.
K favoritům minimálně na postup do druhého kola, v němž už bude vybírat celá Poslanecká sněmovna, lze zařadit i Jana Mrzenu. Také on se může pochlubit zkušenostmi radního, dokonce od roku 2001 po televizní krizi zastával funkci předsedy Rady ČT, později pracoval v managementu České televize. Také od něj zazněla směrem k nynější radě kritická slova. „Mám tu s sebou zápis z posledního jednání Rady ČT. Je na čtyři a půl strany, ale více než dvě stránky jsou věnovány informacím generálního ředitele České televize. Jednání by mělo mít těžiště v práci samotné rady, ne aby zápis působil spíše jako tisková konference pana ředitele,“ upozornil Jan Mrzena.
Hlídací psi hlídacích psů demokracie jsou ve skutečnosti jen loutky
Kritický tón ke zpravodajství České televize zaujala Eva Novotná, kterou nominovala Iniciativa NE základnám. Uvedla údajná slova ředitele programu ČT Milana Fridricha před senátory, že průzkumy se dělají tak dlouho, až vyjdou. A zmínila i slova nynějšího radního Michaela Hausera, jehož otázka na jednom z posledních jednání, kde si může výsledky průzkumů ověřit, zůstala bez odpovědi. „Ti, kteří mají být hlídacími psy hlídacích psů demokracie, se ve skutečnosti chovají jako loutky. Už to, že využívají prostory České televize a že jsou placeni z jejího rozpočtu, je neúnosné. Vždyť oni se pak chovají jako její zaměstnanci,“ tepala Eva Novotná nynější členy Rady ČT.
Psali jsme:
Mnohem smířlivěji se ke zpravodajství vyjadřoval Václav Pačes, v letech 2005 až 2009 předseda Akademie věd České republiky. „Nemám pocit, že by moderátoři svými dotazy na hosty nějak manipulovali s veřejností,“ poznamenal profesor Václav Pačes. Zajímavý postřeh přednesl publicista Zdeněk Šarapatka. „Rada ČT se stala kolegou či spolupracovníkem generálního ředitele České televize. Přitom by měla zastupovat zájmy koncesionářů,“ trefně konstatoval Zdeněk Šarapatka. Z vysílání veřejnoprávní televize zkritizoval to, že se moderátoři pouštějí do hodnoticích soudů místo toho, aby jen zprostředkovávali dialog mezi přítomnými diskutujícími.
Na nezapomenutelný zážitek se radní těšili marně
Vadí mu také to, že mezi moderátory, redaktory či reportéry zabývajícími se politickým zpravodajstvím je jen málokdy někomu padesát a více let. „Často to jsou mladí lidé, kteří jsou rádi, když se při rozhovoru s ministry nebo jinými politiky nezakoktají, a kladou další otázky, aniž poslouchají to, co jim zpovídaný říká, a případně na jeho slova reagují,“ posteskl si Zdeněk Šarapatka. Po Nikolaji Savickém, který tvrdil, že Česká republika má neuvěřitelné štěstí, že jako jediná z postkomunistických zemí má televizi veřejné služby, která se z 80 až 90 procent blíží západnímu standardu, měla přijít na řadu bývalá radní Helena Fibingerová. „Byl by to nezapomenutelný zážitek, ale paní Fibingerová se omluvila,“ seznámil předseda volebního výboru Martin Komárek přítomné s tím, že bývalá koulařka poslala místo sebe jen motivační dopis.
Ing. Martin Kolovratník
Velice energicky a zasvěceně působil při svém vystoupení pedagog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Trampota, který se zabývá zejména sociologií médií s důrazem na produkci zpravodajství a systémovým pohledem na média. Ve svém vystoupení upozornil na hlavní slabiny České televize. „Je to její přibližování se komerčním televizím, čím je zpochybňován smysl její veřejnoprávní funkce. Pak je to snižující se kvalita zpravodajství, především zahraničního. Následuje šíření pokleslé kultury místo kvalitní zábavy. V neposlední řadě k problémům České televize řadím její ne vždy zcela transparentní hospodaření a to, že v této záležitosti nejsou radní dostatečně proaktivní,“ poukázal Tomáš Trampota.
Radní by měli vykazovat více než jen tříhodinové sezení jednou za dva týdny
Jeho slova o pokleslé kultuře ve vysílání České televize inspirovala poslance hnutí ANO Martina Kolovratníka k tomu, aby ho vyzval ke konkrétním příkladům. „Je to prvoplánový humor typu Pečený sněhulák nebo stereotypizace určitých skupin, kterou jsme měli možnost vidět v pokračování seriálu Sanitka,“ konstatoval Tomáš Trampota, jenž na závěr zdůraznil, že by Rada ČT neměla podepisovat bianco šek vedení České televize, ale měla by mít v každém okamžiku na paměti svou kontrolní funkci.
Posledním z uchazečů celého slyšení byl mediální analytik Petr Žantovský, který přiznal, že by do práce Rady ČT chtěl přinést diskusi na téma veřejnoprávnosti a usiloval by o odpolitizování diskuse o České televizi. „Odpolitizování znamená podřídit médium i lidi v něm jasným pravidlům. Je nutné zbavit Českou televizi určitých privilegií oproti jiným institucím. To by byly kroky spíše ekonomické povahy,“ poznamenal Petr Žantovský a dodal, že rada má docela dost kompetencí, jen je nevyužívá. „Radní České televize by měli být mnohem více vidět a slyšet, ne že si jednou za čtrnáct dnů sednou na tři hodiny na jednání místo toho, aby předstupovali před veřejnost,“ doplnil Petr Žantovský.
Hnutí ANO bylo při slyšení jednoznačně nejaktivnější
Po oba dny slyšení bylo také zajímavé sledovat, jak k němu přistoupili členové jednotlivých poslaneckých klubů. Prim v tomto směru hrálo hnutí ANO, jehož tři poslanci, Martin Komárek, Martin Kolovratník a Stanislav Berkovec, byli nejen přítomni po většinu času, ale také nejčastěji a nejfundovaněji kladli uchazečům otázky. Může to být tím, že všichni tři v minulosti působili v mediálním prostředí, ale i tím, jakou pozornost hnutí ANO problematice sdělovacích prostředků a konkrétně České televize věnuje. Zdatně jim sekundovala TOP 09 díky Danielu Kortemu a Nině Novákové, aktivní byli i jediná zástupkyně KDU-ČSL ve volebním výboru, Pavla Golasowská, a především jeho místopředseda Vítězslav Jandák, který po většinu času jako jediný zachraňoval čest jinak nejpočetněji zastoupené sociální demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
