Generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi nepřiskáčou na účet téměř dva a půl milionu korun, jak byl každoročně zvyklý, ale jeho bonus za rok 2019 dosáhne výše 1,6 milionu korun. Rozhodlo o tom jednání Rady ČT, které pro šéfa Kavčích hor nebylo takovou procházkou růžovým sadem jako v minulých letech, kdy mu až na nepatrné výjimky zcela loajální radní odkývali maximum. Nové složení kontrolního orgánu veřejnoprávní televize tak dává naději, že se dočkáme skutečně zprostředkování kontroly veřejnosti nad Českou televizí, a nikoli utužování přátelských vztahů s jejím vedením. O tom, že se bude Petr Dvořák těšit z této sumy, rozhodla těsná většina 8 z 15 radních. Jde o Jaroslava Dědiče, Martina Doktora, Maxe Kašparů, René Kühna, Tomáše Samka, Zdeňka Šarapatku, Jiřího Šlégra a Daniela Váňu.
Ve hře byl i druhý návrh, který předložila ekonomka Hana Lipovská. Podle něj by generální ředitel Petr Dvořák nedostal za loňský rok žádný bonus. Pro ten kromě předkladatelky hlasovali ještě Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý a Roman Bradáč. Tři radní – Jiří Kratochvíl, Vladimír Karmazín a Pavel Kysilka – se hlasování zdrželi. Přiznaná suma 1,6 milionu korun je nad rámec základního platu, který u generálního ředitele České televize činí 242 tisíc korun měsíčně, tedy zhruba 2,9 milionu korun ročně. Celkový roční příjem Petra Dvořáka dosáhne tedy 4,5 milionu korun, nikoli 5,3 milionu, jak tomu bylo v předchozích letech. Navíc mu tentokrát roční bonus přihrál jeden jediný hlas navíc oproti těm, kteří s touto jeho výší nesouhlasili.
Nekopeme za generálního ředitele, ale za veřejnost
Před tímto rozhodnutím se rozproudila debata, do níž vstoupil i generální ředitel Petr Dvořák. Ze židle ho nadzdvihl právě návrh Hany Lipovské, aby odešel s prázdnou. Aniž bral ohled na to, že jednání rady řídí a slovo uděluje Jaroslav Dědič, přerušil řeč Hany Lipovské se slovy, že na to musí reagovat. „Stále ještě žijeme v právním státě a v něm platí smlouvy a pravidla. Moje pracovní smlouva má kritéria, o kterých můžeme diskutovat, jestli jsou dobrá, špatná, pevná nebo vágní. Na jejich základě by však měla rada vyhodnotit, zda televize fungovala, nebo ne. Podle mě fungovala velice dobře, a to nejen z hlediska programu, přičemž byla nejsledovanější televizí na trhu, ale také z hlediska kvalitativních parametrů. Také z hlediska hospodaření se nám dařilo daleko lépe,“ bušil se v prsa šéf ČT.
Z přerušeného vystoupení Hany Lipovské plynulo, že základní plat je dostatečným oceněním generálního ředitele za odvedenou práci, a proto nepřiznání bonusu nepovažuje za žádnou jeho újmu. „Nejde o vyhození, od toho je odvolání generálního ředitele, ale o tom se tu nemluví. Rada ČT je orgán, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu České televize. My tu v ní nekopeme za pana generálního ředitele, ale za veřejnost,“ zdůvodnila Hana Lipovská svůj návrh. Přidal se k ní i radní Pavel Matocha, jenž upozornil, že na pracovních jednáních žádný z členů Rady ČT nenavrhoval pro Petra Dvořáka bonus ve výši 100 procent, což chápe tak, že práce generálního ředitele nebyla podle úsudku radních tak dobrá jako v minulých letech.
Koncesionářský příspěvek zvýšit, až se ucpou díry v Titaniku
Upozornil rovněž na to, že se společnost nachází v bezprecedentním hospodářském poklesu, kdy firmy napříč ekonomikami radikálně šetří, škrtají bonusy i prémie, snižují se základní mzdy zaměstnancům. „Za této situace je správné, aby Rada ČT řekla, že bonus generálnímu řediteli z těchto důvodů za rok 2019 nebude přiznán,“ vysvětlil Pavel Matocha. Konkurenční návrh, který byl nakonec přijat, předložil René Kühn. Připomněl, že ročním bonusem pro generálního ředitele se radní zabývali na dvou předchozích pracovních jednáních. „V té diskusi padala pestrá a široká škála různých návrhů a percentilů. Ve finále se rada dohodla na nějakém konsenzu, jehož vyústěním je můj návrh usnesení. Tím je bonus pro generálního ředitele ve výši dvou třetin odměny, 66 procent,“ konstatoval René Kühn.
Psali jsme:
V první části jednání Rady ČT se řešilo konečné znění Výroční zprávy o hospodaření České televize. Při této debatě se jiskřilo především v otázce zvýšení koncesionářských poplatků, v čemž generálnímu řediteli snaživě sekundoval radní Zdeněk Šarapatka. Olej do ohně přilil bývalý zahraniční zpravodaj ČT v USA, nyní radní, Roman Bradáč, když poznamenal: „Nejsem zásadně proti valorizaci, ale až ve chvíli, kdy se ucpou díry v Titaniku, aby neunikaly prostředky, které se vyberou z kapsiček jednotlivých koncesionářů.“ To vládce Kavčích hor rozpálilo doběla. „Nepoužívejme slovo Titanic. Bavíme se o ekonomice!“ burácel Petr Dvořák. „Peníze se ztratily? To je výraz hodný alternativních médií, třeba Sputniku,“ přispěchal mu na pomoc Zdeněk Šarapatka. „Omlouvám se za ten Titanic, ale na palubě sice hrajeme, nicméně v podpalubí je spousta vody,“ doplnil Roman Bradáč.
Hospodaření ČT vyjde vyrovnané, i když bude televize ve ztrátě
Ten nepotěšil své dva hlavní oponenty ani při hodnocení výroční zprávy, kterou označil za špatně vnímatelnou. „Vytváří to jakýsi obraz zkresleného hospodaření účetní jednotky,“ prohlásil. Proti těmto slovům se ohradil finanční ředitel ČT David Břinčil. „Odkazujme na fakta. Nezávislý auditor už na začátku svého výroku konstatuje, že zpráva je věrným a poctivým obrazem hospodaření,“ upozornil. Hana Lipovská pak uvedla, že zpráva je účetně absolutně správně, že neví o jediné chybičce v ní, ale že radní neřeší její formu, ale obsah. „Když budu hlasovat pro zprávu, proti zprávě nebo se zdržím, hlasuji pro výsledek práce auditorů, nebo pro výsledek hospodaření České televize?“ upozornila ekonomka na jádro věci, protože se nezpochybňuje, jak je co vyúčtováno, ale na co všechno a v jakých objemech se prostředky vynakládají.
Dalším střetem se stalo to, zda výsledkem ročního hospodaření České televize je deficit. „Proč na více než sto stranách není jedna pregnantní věta, že hospodaření roku 2019 skončilo v praktické ztrátě 190 milionů korun? To auditor nevyžaduje?“ píchl znovu Roman Bradáč do vosího hnízda. „Ztráta je pojem z účetní závěrky. Účetnictví České televize je podle zákona o účetnictví a podle vyhlášky, která definuje metodiky a podobu účetních výkazů. Auditor porovnává naše účetnictví s tou vyhláškou. Tam není jiná volba,“ bránil se finanční ředitel ČT David Břinčil označení hospodaření Kavčích hor za ztrátové. „Podle účetního fondového modelu, který Česká televize používá, by hospodaření bylo vyrovnané, i kdyby byla televize ve skutečnosti ve ztrátě,“ poukázal Pavel Matocha na zjevnou absurdnost tohoto modelu.
Víte, že šlo o deficit, ale z politických důvodů to tam nechcete dát
„Mám zásadní problém s používáním slova deficit, protože to je ekonomická veličina. Hospodaření České televize není deficitní, neutrácí víc peněz, než má k dispozici. S tím zásadně nesouhlasím. Dá se to opřít o výroky auditorů, všechny výroky od roku 2011, kdy řídím ČT, jsou bez výhrad,“ připomněl Petr Dvořák. „Chápu, co má za výhradu generální ředitel vůči pojmu deficit,“ přichvátal znovu na pomoc radní Zdeněk Šarapatka s tím, že vytahování tohoto pojmu ze strany nových členů Rady ČT považuje za politické zadání. Pavel Matocha se podivil, že Petr Dvořák tak bojuje proti slovu deficitní, když hospodaření za rok 2019 deficitní je. „Jste nový člen rady, jste tu podruhé. Nechci diskutovat o kvalitách poslanců Parlamentů ČR,“ rýpl si Zdeněk Šarapatka do Sněmovny, která ho před pěti lety svou většinou do Rady ČT zvolila.
A do Pavla Matochy se navezl, že je nový člen a že je na zasedání rady teprve podruhé. „Nikdy jste nebyl obhajovat výroční zprávu před poslanci, protože byste měl konkrétní představu, na jaké úrovni vystupují a jak jsou schopni se chytit slova deficit, aby pak s připravenými papírky na nějakém semináři motali dohromady pojmy,“ opakovaně útočil Zdeněk Šarapatka na poslance. Tím si ale naběhl. „Nebudu plýtvat slovy jako Šarapatka, který mluvil dvě třetinu času co všichni ostatní dohromady. Tak vy víte, že hospodaření bylo deficitní, a z politických důvodů to tam nechcete dát, takže jste to vy, kdo do toho míchá politiku,“ vysmál se mu radní Pavel Matocha. „Jestli jsem promluvil tolik času, to je vaše věc. Tak se naučte mluvit a můžeme tu být třeba pět hodin,“ chtěl mít Zdeněk Šarapatka ve výměně názorů poslední slovo.
Do vedení Rady ČT se dostal i nováček mezi radními Matocha
Poté Pavel Matocha navrhl usnesení, že hospodaření České televize za rok 2019 bylo účetně vyrovnané, ale čerpání televizních poplatků do výnosů bylo vyšší než příjmy z nich, což je dlouhodobě neudržitelné. Hlasovalo pro ně devět radních. Nakonec Rada ČT výroční zprávu o hospodaření ČT v roce 2019 schválila, když pro bylo deset radních, proti nebyl nikdo, zdrželo se pět radních. Ve výrazně poklidnějším duchu už se odehrávaly závěrečné body programu, kdy se volilo kompletní vedení Rady ČT. Novým předsedou se díky jedenácti hlasům stal René Kühn, trio místopředsedů pak tvoří Jaroslav Dědič, Pavel Matocha a Daniel Váňa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
