Týden farmářských protestů v Německu se završil a podle listu deník Süddeutsche Zeitung se nepodařilo najít rychlé řešení požadavků farmářů. Tzv. semaforová koalice přislíbila, že bude jednat, jak postupovat dál, jak by sociální demokraté, liberálové z FDP a Zelení mohli farmářům pomoct.
„Není to jen cena nafty, co vyhání zemědělce do ulic, zvlášť když vláda už ustoupila. Ale spíše kolísavý kurz zemědělské politiky, který sahá až do let Merkelové,“ napsal Süddeutsche Zeitung.
Frankfurter Allgemeine Zeitung k protestům napsal, že celý týden protestů provázela farmáře otřepaná klišé, která se nezakládají na pravdě. Jedním z těchto klišé je podle FAZ představa velmi chudého farmáře na straně jedné a bohatého farmáře, který peníze přehazuje vidlemi. Ani jedna z těchto představ se podle serveru listu nezakládá na pravdě. Skutečnost je podle listu mnohem pestřejší a závisí na tom, který farmář, co pěstuje, kolik chová zvířat, a tak podobně.
Skutečností prý je, že mezi lety 2010 až 2020 poklesl počet malých firem do 50 ha půdy o 20 procent, zatímco počet velkých farem o rozloze 200 až 500 narostl za stejné období o 30 procent.
„Jsou tu velké regionální rozdíly. V průměru mají farmy v Meklenbursku-Předním Pomořansku rozlohu více než 280 hektarů, zatímco v Severním Porýní-Vestfálsku jen 44 hektarů. Často zmiňovaná smrt farem postihuje zejména ty malé. Celkem v Německu aktuálně působilo kolem 255 000 společností. V roce 2009 jich bylo 360 000. Přesto se pokles za poslední dekádu a půl zpomalil. V období od roku 1975 do roku 2009 – i v dobách, kdy se zemědělcům celkově dařilo mnohem lépe – počet farem každým rokem klesal ještě výrazněji. Odvětvový expert DZ Bank Claus Niegsch odhaduje, že počet farem do roku 2040 klesne na zhruba 100 000. Pokud zůstane zemědělská plocha zhruba stejná, očekává se, že se průměrná velikost farmy v roce 2040 zvýší z 64,8 hektarů na 160 hektarů,“ uvedl FAZ.
A proč by měl počet farem klesat? Prý především kvůli konkurenčnímu tlaku a závislosti na zemědělských produktech na světových trzích. S přihlédnutím k inflaci lze prý říct, že se příjmy zemědělců za posledních 15 let zvýšily o 1 procento – i když, server deníku Bild dodal, že s velkými výkyvy.
„Ze všech německých profesních skupin mají zaměstnanci v zemědělství nejdelší pracovní dobu. Zaměstnanci na plný úvazek odpracují v průměru 46,7 hodiny týdně. Průměr je 40,4 hodiny. … Zisk (běžný výsledek) firem kolísá někdy i o více než 50 procent,“ napsal také server.
Fotogalerie: - Svíčky mizí ze schodů
Zemědělství se podle listu musí vyrovnat s dalším problémem. Se stárnutím velkého množství farmářů.
A pak je tu ještě jeden problém, nestálost příjmů vede k tomu, že farmáři musejí investovat do nových strojů, ale v jistou chvíli zjišťují, že na modernizaci nemají dost peněz, a tak se zadlužují. A to dost výrazně.
„Závazky, tedy dluhy zemědělců, v posledních letech prudce vzrostly, za posledních deset let vzrostly o 40 procent na hektar. Míra zadlužení byla nedávno na 45 procentech. Peníze plynuly nejen do strojů, technologií, systémů či objektů stájí, ale také do nákupu pozemků. Ve srovnání s obchodními společnostmi je podíl dluhového financování relativně nízký,“ uvedl také server listu FAZ.
Historik Hubertus Knabe ve vyjádření pro Bild poznamenal, že Němci nejsou revolucionáři, na rozdíl od Francouzů, a u zemědělců to platí dvojnásob.
„Byla zde vyjádřena velmi silná všeobecná nespokojenost – a vládu to zcela zaskočilo.“ To se podle něj v historii opakuje znovu a znovu. „Dlouhou dobu je klid, dokud velbloudovi náhle nezlomí hřbet poměrně nedůležitá událost.“ A přidal jedno varování. „Je možné, že protesty farmářů se stanou vzorem pro ostatní, kteří jsou ovlivněni vládními opatřeními,“ řekl Knabe.
Průzkum agentury INSA ukázal, že na 70 procent Němců vyjádřilo pro protesty pochopení. I přesto, že traktory v ulicích znamenaly komplikace prakticky pro všechny Němce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
