To bylo schválně! Šándor si všiml závažné věci v ČT

15.10.2020 12:52

Generál Andor Šándor ve shodě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem soudí, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti. Pokud jde o EU, ta by se podle jeho názoru měla změnit. Zdůraznil, že toto společenství žádný stát z jejího okolí neohrožuje, ani Rusko. Pokud toto společenství něco ohrožuje, tak je to migrace. Došlo i na Českou televizi.

To bylo schválně! Šándor si všiml závažné věci v ČT
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Generál Andor Šándor v Ostravě
reklama

Bezpečnostní analytik Andor Šándor v rozhovoru na serveru Kupředu do minulosti poznamenal, že Západ stál dlouhá léta sjednocen proti sovětskému bloku, ale po roce 1989 se svět změnil, nepřítel, proti kterému bylo třeba se sjednotit, zmizel a mezi státy začaly vyplouvat na povrch různé neshody.

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 15.10.2020)

74%
26%
hlasovalo: 21353 lidí

Podle Šándora se např. ukázalo, že EU se staví k Číně a Íránu trochu jinak než Spojené státy. Rozdílný přístup se objevuje také vůči Izraeli. Tato rozdílná stanoviska podle Šándora ukazují na to, že Severoatlantická aliance upadla do stavu mozkové smrti a nebude schopna efektivně řešit nejrůznější problémy. Bezpečnostní analytik se tady přiklonil k názoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti.

„Jednotlivé státy se mnohem více dívají samy na sebe, a hledají své vlastní zájmy. Je to určitě spojeno i s globalizací, a celkem nepochybně s ekonomikou, která bude vždy rozhodující pro válku, jež může být vyústěním ekonomických a jiných zájmů. A nevidím naději, že se to zlepší, protože Spojené státy se dneska mnohem více zajímají jenom o sebe. ‚America first‘ je sice krásné, ale my jsme si zvykli, že ‚America first‘ také znamenalo, že se postarají o nás, a to už dneska zdaleka není pravda,“ upozornil Šándor.

EU se podle jeho názoru až příliš spoléhá na měkkou diplomacii. Spoléhat na měkkou diplomacii samo o sobě není špatně, ale prý by EU měla mít k dispozici i kapacity pro případný vojenský zásah tam, kde bude třeba.

Problém vidí také v tom, že se zájmy členských států EU mnohdy rozcházejí. Kupříkladu Estonsko má jak kvůli poloze, tak kvůli své historické zkušenosti obavy z toho, co by mohlo provést Rusko, ale Itálii to až tak netrápí. Ta spíš řeší otázku, jak se vyrovnat s migrační krizí a tento problém zase tolik nepálí Estonsko.

„To je tady přece evidentní, a neschopnost se na tom dohodnout je přece primární. Na jednu stranu sice slyšíme, že bychom měli mít společnou evropskou armádu, ale zapomínáme na základní věci. Války nevedou armády, ale státy. EU není stát, tak ji vedou státy. Odchodem Britů navíc EU ještě ztratila část vojenské síly, protože britská a francouzská armáda jsou asi dvě jediné armády, které zaslouží nějakou pozornost – kromě polské. Emancipace Polska jako takového je evidentní. A už jenom drobnost: Jakou řečí se bude mluvit v evropské armádě? Německy, nebo francouzsky?“ otázal se Šándor.

EU by podle něj měla rozvolnit vztahy uvnitř společenství a vrátit se před Maastrichtskou smlouvu, tak, aby stála na volném pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, ale národním státům bylo ponecháno více suverenity.

„Pokud jde o migraci, tak je otázka, a neumím to vůbec odhadnout, pokud by odpadl tento společný takzvaný postoj, zda by jednotlivé země, Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, uměly migraci samy o sobě vyřešit. Ale Italové volají: „Vezměte si je, přerozdělte si je,“ protože podle nějakých společných regulí uprchlíky přijímají. A Evropa říká: „Ne“. Italové říkají: „Tak my vám je nahoru pošleme vlaky.“ Načež Sebastian Kurz řekne, že zablokujeme Brennerský průsmyk. Tak tohle přeci není žádná společná politika, to je prostě špatně. Musíme jasně říct, že nikdo nemá právo se mít lépe, musíme jasně ukázat, že jsme schopni lidi, které tu nepotřebujeme, vrátit zpátky. Problém je, že mnohé země, odkud odchází, je už zpátky nevezmou, a nemají tam žádné stabilní vlády a podobně. Musíme ukázat, že náš azylový systém, a azylová politika je skutečně pružná, že jsme schopni se s tím velmi rychle a účinně vypořádat. Zatím ukazujeme opak,“ posteskl si Šándor.

Česko podle něj nemá žádný důvod pomáhat řešit nějaká koloniální traumata Francie, Belgie a dalších zemí. Lidé prchající před válkou si podle něj zaslouží naši pomoc, ale ekonomickým migrantům je prý třeba říci jasné „ne“, resp. máme přijmout jen ty ekonomicky migranty, které opravdu potřebujeme s ohledem na jejich profesi, jako jsou lékaři nebo zdravotní sestry. Prostě a krátce řečeno, EU by podle Šándora měla říci migrantů, žijte tam, kde jste se narodili a snažte se zvelebit vlastní zemi.

Bezpečností analytik je přesvědčen, že si musíme dát pozor také na Turecko, které se prý snaží hrát velmocenskou politiku, i když na to nemá dost sil a bude to dělat tak dlouho, dokud se mu to dovolí. A jak Spojené státy, tak EU to zatím Turecku dovolují.

Odmítl, že by se v Afghánistánu bojovalo také za Prahu, jak často říká prezident Miloš Zeman. Šándor se v této otázce vymezil proti hlavě státu.

„Bytostně nesouhlasím s tvrzením, že u Kábulu bojujeme za Prahu a že Tálibán je hnutí, které ohrožuje Evropu. Neohrožuje. Tálibán nechce nic jiného, než abychom vypadli, když to řeknu úplně natvrdo, a věřím, že si i nějakým způsobem poradí s Islámským státem, byť někteří Tálibánci jsou ideou Islámského státu okouzleni. Ale my skutečně v Afghánistánu nebojujeme za Prahu, ani za jiné evropské město, takže bychom do debaty o islámském terorismu neměli vnášet věci, které tam nemají příliš co dělat. Ale faktem je, že to celé neskončilo, a to hlavně proto, že příčiny nebyly odstraněny, a na Blízkém východě trvají dále, a v řadě západních zemí mají velké muslimské komunity, které jsou nastaveny na to žít tak, jak žijí,“ poznamenal Šándor.

Došlo i na Českou televizi a na informace o nedávné německé demonstraci proti rouškám, na které se podle některých informací sešlo 30 tisíc lidí, ale podle jiných zdrojů to mohlo být až 200 tisíc.

„Když to popisují nějakým způsobem soukromá média, tak dobře. Ale máte důvod podezírat veřejnoprávní média, že to nepopisují úplně dobře, tak myslím, že je to špatně. Jejich povinností je věc popsat maximálně objektivně a správně. Už jenom skutečnost, že to zavdává důvod si myslet, že nás neinformují správně, je špatně. To se nestalo jen tak pro nic za nic, nějaký důvod to má, a mám pocit, že v okruhu redaktorů existuje jakési vnitřní přesvědčení, vidění světa, a podle tohoto vidění světa pak popisují, a přednáší nám, co si myslí, že je správně. Takže objektivita svým způsobem dostává zabrat a ovlivňuje to lidi u nás. Nevím, jaký má jakékoliv médium zájem na tom, aby se tu prodlužovalo koronašílenství, to nechápu. Ano, je asi jednoduší probírat statistiky, které dnes už stejně neříkají to, co říkaly před čtyřmi měsíci, než vyjet do míst konfliktů a přinášet nám zajímavá témata. To je určitě jednoduší. Ale myslím, že by si měli uvědomit, jakou sílu média stále mají, a co v lidech vzbuzují. Konečně, stejně se dozvíme, jak to v Německu je,“ řekl Šándor.

Zdůraznil také, že důvěryhodnost médií a koronakrize jsou propojeny.

„Pokud lidé, kteří toto povolání dělají, nemají v sobě přesvědčení, že přinášejí maximálně objektivní informace, a neuvědomují si, jak zasahují do života lidí, tak je to hrozné. Vraťme se ke koroně. Kolik lidí umřelo ze strachu? U kolika lidí strach, který je zabijákem číslo jedna, nebo jedním z velkých zabijáků, vedl k tomu, že přišli o život jenom proto, že média do nás neustále buší čísla, neustále hrozí? A nejde jenom o to, jak se popisuje stav ve Spojených státech a ledackde,“ upozornil Šándor.

Nakonec přidal pár slov na konto Ruska i hnutí Black Lives Matter neboli na životech černochů záleží.

Toto hnutí se odvolává na to, co běloši napáchali na černoších za celá staletí. Podle Šándora však nemá smysl takto se vracet do minulosti. A když už to někdo dělá, měl by historické události popisovat v patřičných souvislostech.

„Začal bych tím, že Angličané říkají, že každá změna je k horšímu. Jaký smysl bude mít, že já se budu omlouvat za něco, co se stalo před 300 lety? A to pominu, že běloši líbají nohy černochům – nevím, co tím kdo sleduje, jak to sebemrskačské šílenství a neustálé přebírání něčí viny… Bylo to stejné, jako se Německo stále sebemrská za druhou světovou válku. Konec konců, skoro nikdo z těch lidi nežije. Na jednu stranu je asi dobré, když se to připomene ve správné souvislosti. Ale to bychom si také mohli říct, že zbouráme Karlštejn, protože Karel IV. organizoval protižidovské pogromy,“ poznamenal Šándor.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pavel Novotný v ráži: Vyzkoušel jsem všechny dostupné drogy. Uprchlíci? Vstřebali bychom sto tisíc. Já bych zvládnul deset

22:22 Pavel Novotný v ráži: Vyzkoušel jsem všechny dostupné drogy. Uprchlíci? Vstřebali bychom sto tisíc. Já bych zvládnul deset

Starosta pražských Řeporyjí a významný politik ODS Pavel Novotný přišel podebatovat do Studia svobod…