To jedna sleva nevyřeší. Tuk, olej, pečivo, zelenina. O 326 Kč víc jen za dva roky

05.03.2024 7:30 | Analýza

Na nákup běžných potravin, který šlo ještě na konci roku 2021 pořídit za 1 343 Kč, Češi v roce 2023 potřebovali již přes 1 668 Kč, a za dva roky tak podražil o necelých 326 Kč. Tuky a oleje během několika měsíců zdražily téměř o polovinu, ceny pečiva a obilovin za poslední dva roky stouply o 43,4 % a peněženky lidem krvácely také při nákupu zeleniny, jež během dvou let zdražila o 29,5 %. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) je však evidentní, že příjmy mezitím lidem tak rychle nerostly ani zdaleka. Přibývá počet Čechů, kteří si jen stěží mohou dovolit dát maso anebo doma zatopit.

To jedna sleva nevyřeší. Tuk, olej, pečivo, zelenina. O 326 Kč víc jen za dva roky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Muž v obchodě, ilustrační foto

Anketa

Mají čeští zemědělci proč protestovat?

97%
2%
hlasovalo: 46405 lidí
Průměrné ceny v Česku u položek sledovaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ) vzrostly za poslední dva roky až o 31,7 % a zvláště citelné bylo zvýšení nákladů na bydlení, energie, paliva a vodu, u nichž si lidé připlatili v roce 2023 oproti roku 2021 až 45,6 % a od roku 2015 se pak tyto náklady zvedly o 62,9 %. Potraviny však zdražily také nemálo a jejich ceny se za dva roky zvýšily o 34,4 %.

A zatímco takto výrazně rostou ceny, o příjmech Čechů se to nedá říct ani zdaleka. Nominálně totiž sice vzrostly v roce 2022 o 7,7 %, vezmeme-li však v úvahu vysoký růst cen, pak zjistíme, že ve skutečnosti lidé chudli a z důvodu nárůstu míry inflace došlo k reálnému poklesu příjmů v předloňském roce o 6,5 %.

V roce 2023 pak navíc byl zaznamenán nárůst počtu domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let, a šlo o 13,7 % domácností. Naopak snadno až velmi snadno se svým celkovým příjmem domácností vycházelo jen 17,7 % z nich.

Z těchto čísel je patrné, že se inflace v několika posledních letech dotkla nemálo většiny Čechů, ale je jasné, že jde spíše o modelové příklady a zatímco některým lidem se výrobky, které nakupují, zdražily jen lehce, druzí na tom mohli být dosti hůře. Pokud se tak někomu zdá, že na jeho rozpočet zdražování dopadlo výrazně méně či naopak více, může to být dané tím, že nakupuje především zboží, jehož se cena se vyvíjela odlišně než potraviny coby celek. Nutné je proto podívat se i na jednotlivé položky.



Graf: Meziroční růst peněžních příjmů domácností v období 2013–2022 (v %). Zdroj: ČSÚ

Právě z jednotlivých cen je totiž patrné, že výrazně hůře byl na tom v posledních měsících například člověk, který dává přednost zelenině a pečivu, před lidmi, kteří by naopak nejradši na talíři salátek s přílohou vůbec neviděli a holdují zejména masu.

Zatímco totiž maso průměrně zdražilo od roku 2021 o 29,5 %, zelenina až o 43,3 % a pekárenské výrobky společně s obilovinami za poslední dva roky zdražily o 43,4 %.

V porovnání s ostatními kategoriemi potravin pak příliš nedopadl růst cen ani na ovoce či ryby. Ryby za poslední dva roky zdražily o 21 % a ovoce o 17 %.

Zdražení kolem 20 % za pouhé dva roky by sice bylo před několika lety nepředstavitelné, ale v rámci porovnání s dalšími druhy potravin ještě milovníci ovoce a ryb mají co slavit. Lidé vyhledávající sladké totiž na tom jsou mnohem hůř, a když se spojíme růst cen u cukrářských výrobků, cukru, medu, čokolády či marmelády, tak nám hned vyjde zdražení až o 34,7 %.

Avšak položkou, která dolehla skoro na všechny spotřebitele, pak jsou tuky a oleje, jelikož u nich za pouhé dva roky vystřelila cena téměř o polovinu a v roce 2023 byla o 47,6 % vyšší než v roce 2021.

Zajímavostí pak je, že nealkoholické nápoje zdražily o 27,4 %, zatímco ty alkoholické jen o 11,6 %.  

Pokud se podívám na vývoj cen od roku 2015, pak by se skoro chtělo vyřknout, že kdo chtěl v posledních letech šetřit, tak namísto jídla konzumoval „tekutý chléb“. Právě alkohol totiž zdražil zdaleka nejméně a oproti roku 2015 jsou jeho ceny vyšší „jen“ o 28,3 %. I v tomto dalším srovnání pak vyhrávají jasně milovníci ryb (zdražení o 31,8 %) a ovoce (zdražení o 31,7 %).

Naopak nejvíce od roku 2015 zdražily oleje a tuky (o 72 %), zelenina (o 70,4 %) a obiloviny s pečivem, jejich cena vylétla o 57,1 %.

Ceny v obchodech se za několik měsíců zvedly o stokoruny

Anketa

Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?

6%
93%
hlasovalo: 45921 lidí
Uvedený nárůst cen lidé mohli pozorovat u pokladen tím, že se obyčejný nákup během několika měsíců stal dražší i o několik stokorun. Tak kupříkladu vaječné těstoviny šly v prosinci roku 2021 pořídit průměrně dle dat ČSÚ ještě za necelých 54 korun, v prosinci loňského roku už byly za 72,91 Kč a jen na kilu těstovin se nákup prodražil o téměř 19 korun.

Hovězí maso zadní bez kosti stálo v prosinci 2021 průměrně 224,40 Kč, kdežto o dva roky později již bylo za 271,91 Kč. Za dva roky bylo tedy dražší hned o 50,51 Kč. Kilo vepřového bůčku zdražilo z přibližně 97 korun na necelých 135 Kč a vepřová pečeně byla dražší v prosinci 2023 oproti prosinci 2021 hned o 58,73 Kč, jelikož zatímco dříve stála 88,23 Kč o dva roky později již průměrných 146,96 Kč.

Kuřata zdražila za dva roky o více než 14 korun za kilo, kilogram párků vyšel v loňském roce také o téměř 22 korun dráž a u vepřové šunky bylo zdražení o více než 39 Kč za kilo. Stejně tak litr mléka již nevyšel na 18,84 Kč, ale na 22,84 Kč a vejce, které stálo v prosinci 2021 2,53 Kč, bylo v prosinci 2022 za 5,10 Kč a v prosinci 2023 za 3,71 Kč.

Lehce nižší oproti roku 2022 byla loni také cena másla a v prosinci poklesla z průměrných 213,58 Kč za kg na 170,88 Kč, čímž se přiblížila k ceně před dvěma lety, kdy bylo za 168,87 Kč. Dobrou zprávu však kazí to, že ještě v prosinci 2020 máslo stálo 151,91 Kč za kg.

Rostlinný olej za poslední 2 roky zdražil o téměř 9 korun za litr, jablka o necelých 6 korun za kilo, podobně jako banány a cibule, jež v prosinci 2021 stála 15,78 Kč/kg, se v loňském prosinci prodávala za 27,88 Kč/kg. Tedy o 12,10 Kč více.

Kilo brambor za dva roky zdražilo o 7,35 Kč, kilo cukru krystal o 10,22 Kč a každých 100gramů mléčné čokolády o 4,52 Kč. Pšeničná mouka zdražila o více než 2 koruny za kilo, rýže o více než 6 korun a kmínový chléb pak z necelých 30 korun podražil za dva roky na 44,39 Kč a lidé si tak připlatili o 14,57 Kč na každém jeho kilovém bochníku.

Co se týče alkoholu, tak půllitr lahvového světlého piva zdražil o korunu, na necelých 12 korun a tuzemák byl dražší o necelých 24 korun.

A jak by byl tedy rozdílný účet, kdybychom udělali nákup výše jmenovaných potravin bez alkoholu v prosinci roku 2021 a následně během nedávného loňského prosince? V roce 2021 bychom u pokladny dostali paragon s částkou 1 342,55 Kč. A v roce 2023? Za stejně velký nákup, úplně stejných položek, bychom rázem nechali u pokladny přes 1 668 korun. Za dva roky by tak tento nákup byl dražší hned o téměř 326 Kč.

Peněženky spotřebitelů navíc ještě víc krvácely v předchozím roce, jelikož v prosinci roku 2022 by uvedený nákup stál dokonce přes 1 726 Kč.

Roste počet lidí, kteří nemají na maso a na topení

Právě kvůli takovémuto růstu cen a poklesu reálných příjmů domácností pak přibývá lidí, kteří musejí přemýšlet, zdali si zatopit anebo se raději obejít bez masa, aby finančně vyšli. Meziročně došlo k nárůstu ukazatele míry materiální a sociální deprivace na hodnotu 6,3 % a vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková upozornila, že právě touto pochmurnou otázkou se musí zaobírat stále více lidí.  „Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 14 100 Kč nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti. Nově významně vzrostl počet osob, které si finančně nemohly dovolit konzumaci masa, ryb či drůbeže obden a dostatečně vytápět byt,“ uvedla Dvornáková.

V rámci domácností, které uvedly, že obtížně vycházejí se svými příjmy, si až pětina osob (21,2 %) nemůže dovolit dostatečně vytápět dům či byt a zhruba čtvrtina (25,7 %) uvedla, že si nemůže dovolit konzumaci masa každý druhý den.



Graf: Vybrané položky materiální deprivace (2019–2023, v %). Zdroj: ČSÚ

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

RNDr. Alexandr Vondra byl položen dotaz

spalovací motory

Kéž by se vám podařilo zrušit zákaz spalovacích motorů, ale upřímně, věříte tomu, že se vám to podaří? Jak toho chcete docílit? Zatím to nevypadá, že by EU chtěla zákaz zrušit. Nejsou to z vaší strany jen plané sliby před volbami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Prasárna, špína“. Výtrysky křesťanské lásky kvůli knize o Zemanovi

22:52 „Prasárna, špína“. Výtrysky křesťanské lásky kvůli knize o Zemanovi

„Řada církevních hodnostářů, věřících i novinářů stále hledá své dno,“ komentovala dění okolo křtu k…