Tohle je člověk, kterého potřebuje ČSSD. Firemní sociolog Bednář napovídá

08.08.2021 14:31

„Zaměstnanci nejsou negramotní otroci konce 19. století.“ S odkazem na inspekci ministryně práce a jejího poradce v podnicích firemní sociolog Vojtěch Bednář konstatuje, že systémové „vykořisťování“ zaměstnanců firmami a agenturami je spíše mylná představa levicových elit. Kontroly tak vnímá jako předvolební snahu o zviditelnění paradoxně na úkor zaměstnanců, kterým chtěli tito politici pomoci. K předvolební kampani zdůrazňuje, že politické strany lžou o nutnosti konfliktu.

Tohle je člověk, kterého potřebuje ČSSD. Firemní sociolog Bednář napovídá
Foto: archiv V. Bednář
Popisek: Vojtěch Bednář

Zatím se volební kampaň teprve rozjíždí, přesto už se dají sčítat momenty, které vzbuzují diskusi. Inspekce ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové s poradcem Matějem Stropnickým ve firmě na Teplicku si všímá i firemní sociolog Vojtěch Bednář. „Z pohledu firemního sociologa to bylo dost teatrální, ale málo účelné. Nelegální zaměstnávání cizinců, stejně jako neproplacené přesčasy, o které šlo panu Stropnickému především, jsou problém přinejmenším několik let starý. Stejně tak otázka přesunu části zaměstnanců do agenturního prostředí, což v současnosti mimochodem znamená, že firmy zejména kvalifikovanější zaměstnance přebírají od agentur do svého kmene, protože potřebují mít jejich zkušenosti a know-how takzvaně jisté,“ říká Bednář. „Onu ‚kontrolu‘ tak vnímám jako předvolební snahu o zviditelnění se, paradoxně na úkor přesně těch zaměstnanců, kterým chtěli ‚kontrolou‘ pomoci,“ dodal. 

Podle doktora Bednáře, který se na komunikaci uvnitř podniků dlouhodobě specializuje, byly konkrétně neproplacené přesčasy problém tak před pěti lety. Odstranil ho prostý fakt, že stoupla poptávka po dělnících a firmy si začaly zaměstnance přetahovat. „Zaměstnanci nejsou negramotní otroci konce 19. století. Jsou agilní, mnoho výrobních firem má své odbory a ty férově, ale velmi tvrdě vyjednávají o platech i o pracovních podmínkách,“ předesílá Bednář. „Samozřejmě že problémy existují, nemá to smysl zastírat, k excesům dochází v důsledku chování příliš aktivních vedoucích nebo obecně jednotlivců, ale na systémové úrovni si nikdo nedovolí, alespoň z naší zkušenosti, zaměstnance uzurpovat či krátit na jejich právech. Pokud by se tak stalo, mají v rukou dostatečně dobré páky, ostatně ony inspektoráty práce, když odhlédneme od teatrální akce pana Stropnického, jsou velmi účinnou pomocí. Nechci tedy hájit firmy v tom, že jsou lidumilné, ale spíše v tom, že byť k jednotlivým problémům samozřejmě dochází – a je správné je prošetřit a na ně ukazovat –, systémové ‚vykořisťování‘ zaměstnanců firmami a agenturami je spíše mylná představa levicových elit...,“ dodal.

Pokud jsou podmínky nesnesitelné, lidé práci změní

Po druhé kontrole, tentokrát ve firmě Borgers na Rokycansku, Matěj Stropnický na sociální síti uvedl: „Hovořili jsme s pracovníky, kteří mají v průměru 23 tisíc hrubého. Stěžují si na těžkou práci, finanční postihy za maličkosti, smrad nebo minimální možnost posunu na vyšší pozici.“

Anketa

Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?

97%
1%
hlasovalo: 18015 lidí
„Kdybyste byli pan Stropnický, napíšete na Facebook, že se všichni mají dobře? Asi velmi obtížně,“ komentuje firemní sociolog. Co udělá management dané firmy, nedokáže přesně předpokládat, ale vedení průmyslových firem se v současnosti snaží především o to, aby jim kvalifikovaná pracovní síla neodcházela. „Problémy typu ‚neustálé změny‘ ukazují na nedostačující komunikaci uvnitř firmy, což je rozhodně věc, kterou je potřeba řešit, a řešit se dá. Otázka finančních postihů je zajímavější – je to totiž praxe, která je typická pro kulturu amerických firem; v nich možná funguje, ale v české realitě se velmi snadno stává problémem,“ říká Bednář. „No, a pokud je problém s prostředím, management by rozhodně měl reagovat. Celkově řečeno, podobné stížnosti bychom našli naprosto kdekoli, ale otázkou je, zda jim vedení naslouchá a zda je schopno reagovat. Za mne by reagovat mělo. Ne kvůli panu Stropnickému, ale proto, že pokud by podmínky byly nesnesitelné, lidé odejdou. A to si dnes nikdo nemůže dovolit,“ dodává. 

ČSSD potřebuje silného uvěřitelného lídra

Matěje Stropnického označuje Bednář za „salónního intelektuála“. Jenže, jaká osobnost by mohla ČSSD prospět? „Nemám žádné jméno, ale umím přesně popsat typ. Viditelný, silný, charismatický lídr, který bude řešit ty problémy, které lidi reálně trápí, a který bude pro ně uvěřitelný. Nejlépe pak takový, který dovede sjednotit levicově smýšlející voliče, kterých není málo,“ popsal Bednář.

A co osobnost ministryně Maláčové? „Paní ministryně se vydala cestou záměrného extrémního vystupování, které nedělá proto, že by pro ni bylo přirozené, ale proto, že ho má jako pózu. Do jaké míry je uvěřitelné být ‚Venezuela‘, nechme na úsudku čtenářů…,“ komentuje Bednář.



Většina kampaní míří podle něj na okrajové skupiny voličů, ale na zcela normální průměrné lidi, kterých je většina, ne. „Jistě. Většina lidí je pasivních. Na druhou stranu má poměrně předvídatelné potřeby. Lidé chtějí bezpečí, práci, přiměřený osobní rozvoj, zdravotní a sociální zajištění, klid a zábavu,“ popisuje firemní sociolog. „Kampaně ale směřují na konkrétní témata, okolo kterých je možné mít konflikt, protože politické strany věří, že konfliktem je možné se vymezit proti konkurenci. Jenže většina lidí nežije v konfliktu, jen prostě potřebuje naplnit své potřeby. To se snaží strany napravovat tak, že říkají (a lžou), že ony konflikty ve skutečnosti platí úplně pro všechny. Jenže to tak samozřejmě není,“ dodává.

Seniorům nikdy nepřestaly chodit důchody

Mezi předvolební kampaň řadí někteří i zvýšení důchodů. Podle Bednáře jde fakticky o korupci, protože, i když covid ohrozil důchodce zdravotně, finančně jim, na rozdíl od všech ostatních, neublížil. Vláda jim nyní přidává peníze na úkor ostatních, aby ji zvolili. Podle Bednáře je to nesprávné a v podstatě antisociální opatření.

Anketa

Je dobře, že se na kulturu a sport dostane jen omezené množství neočkovaných a dále již jen očkovaní?

hlasovalo: 8381 lidí
„Senioři patřili mezi nejvíce postižené skupiny lidí, protože jich v pandemii nejvíce zemřelo a bylo těžce nemocných, na druhou stranu jim ale nikdy nepřestaly chodit důchody, nepřišli o peníze a nebyli vystaveni existenční nejistotě. Jenže to třeba právě ti pracovníci, kterým chtěl pomáhat pan Stropnický, ano a o armádě malých podnikatelů, živnostníků a OSVČ ani nemluvě,“ uvedl Bednář. „Tito lidé byli vystaveni nejistotě, byť pro ně virus sám nebyl takovou hrozbou, jako byl a je pro důchodce. A tito lidé dostali mnohem menší podporu, a pokud, pak je stát velmi dobře zkontroluje. Důchodcům ale přidává, a člověk se musí ptát: Proč právě? Protože chce jejich hlasy ve volbách,“ dodal. 

Osobně by nedoporučoval politikům, aby dál znovu „cokoli zavírali“. Jenže pro neočkované už je teď zřejmé, že „zavřeno bude“ a restrikcí přibývá. Nabízí se otázka, jestli je část lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat nebo ze zdravotních důvodů nemohou, pro politiky natolik nezajímavá?

„Těžko říct, kolik jich vlastně je, ale pravdou je to, že odborníci se shodnou na potřebě vakcinace dospělé populace. Mezi lidmi se na téma očkování šíří těžko představitelné fámy a spekulace, a pokud by je politici využili, což může být lákavé, dají jim tím legitimitu... Zkuste si třeba představit seriózní stranu, která bude tvrdit, že vypne lidem proud, protože elektřina je neekologická....,“ komentuje Bednář.

Mnoho pochybností vzniká kvůli způsobu vyhlašování opatření. Soud zrušil různá nařízení vlády už sedmnáctkrát. „Byl bych rád, kdyby vláda začala respektovat moc soudní, a to doslova a ihned. Ministři, a lhostejno, za jakou stranu, si nemohou dělat, co chtějí,“ uzavírá Bednář.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…