Zatímco ukrajinská vláda, novináři a občané poskytují rozhovory, sdílejí fotografie a videa, z ruské strany se na veřejnost dostanou vesměs jen kontrolované výstupy oficiálních představitelů. Z Ruské federace zmizela většina zahraničních médií. Ta, která zůstala, fungují velmi omezeně.
Co si o ukrajinské válce myslí Rusové? „I nezávislé průzkumy veřejného mínění je třeba brát s rezervou, jsme v situaci válečného stavu, kdy každý ruský občan ví, že špatná odpověď na položenou otázku může znamenat trestní stíhání. Každý zná někoho, komu se to už stalo.
Ale známe, jak fungují takto propagandisticky vypjaté situace. Velká část dotazovaných také věří tomu, co se jim vykládá na kanále ruské televize, ruského tisku a ruského internetu.
Ta společnost se radikálně mění pod tímto brutálním tlakem, kterému je nyní vystavena. Znám stovky a tisíce lidí, kteří tam žijí a s válkou nesouhlasí, kteří jsou na straně napadené Ukrajiny,“ doplnil Glanc.
Zároveň podle něj není pochyb o tom, že šéf Kremlu díky agresi na Ukrajině sbírá doma plusové body. „Válka na Ukrajině i zvýšila domácí popularitu Vladimira Putina. Stalo se tak ale pod tlakem, jaký si lidé v Česku nedokážou představit ani z 80. let,“ uvedl s tím, že paragrafy o diskreditaci ozbrojených sil nebo o propagaci nacismu mobilizují nízké sklony i u lidí, kteří by jinak byli naprosto mírumilovní.
Ruská propaganda podle jeho slov pracuje velmi primitivně s pojmy, jako jsou nacismus, genocida nebo kolektivní Západ. „Ukazuje se, že její strategie funguje. Lidé, kteří to prohlédnou, se snaží Rusko opouštět, pokud si to mohou dovolit.“
Vlna emigrace je obrovská a další lidé jsou zahnaní do vnitřní emigrace a mlčí. „V prvních dnech invaze byly zatčeny tisíce demonstrantů proti válce. Agresivita ruského establishmentu ale nadále exponenciálně stoupá. Aby vás zatkli nebo jste dostal pokutu, bohatě stačí vyjít na ulici s omalovaným papírem bez explicitně protiválečných hesel,“ popisuje rusista.
Válka na Ukrajině také zapříčinila masový odliv IT pracovníků z Ruska. Podle odhadů jich v březnu opustilo zemi na 70 tisíc, v dubnu dalších 100 tisíc. „Tamní establishment na to dokonce reaguje různými ekonomickými výhodami,“ dodává Glanc, že tito lidé jsou dost vzdělaní na to, aby věděli, co činí.
Připomněl Putinovu hrozbu všem odpůrcům války, že je ruská společnost vyplivne jako mušku z úst. Proto podle něj probíhají násilné přesuny velkých částí obyvatelstva. „Něco takového jsme v Rusku nezažili od stalinismu. Až desítky tisíc dětí bez rodičů jsou odvlečeny z ukrajinského území, pravděpodobně mají kompenzovat těch pár stovek tisíc vyplivnutých mušek,“ pokračuje rusista.
Stručně shrnul, co stálo na počátku rusko-ukrajinského konfliktu především. „Vladimir Putin skutečně věří tomu, že rozšiřování Severoatlantické aliance znamená bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Ovšem zcela zásadní moment je ponížení vyplývající z vítězství Spojených států ve studené válce,“ míní Glanc s tím, že šéf ruské diplomacie to nedávno rozšířil na celé poválečné období a prohlásil, že „tato válka je reakcí na samolibost Západu už po druhé světové válce“.
„Že Rusko není Západem pokládáno za dostatečně silnou velmoc, je upřímně zažívaná hrůza, na kterou reaguje tato brutální válka,“ domnívá se rusista Glanc.
Má podle něj ruská opozice potenciál dosáhnout změny režimu v Rusku? „Dobře se ví, jaká panika zavládla v ruském establishmentu po protestech v roce 2011 a 2012, tehdy vyšlo do moskevských ulic 100 tisíc demonstrantů,“ připomněl s tím, že jedním z důvodů nynější agresivní války proti Ukrajině jsou události z roku 2014, kdy Ukrajinci změnili režim právě demonstracemi v ulicích.
Ani západní protiruské sankce podle Glance nevyženou v Rusku masy lidí do ulic. „Nikoho sice netěší, že si nemůže koupit určitý druh telefonu nebo kosmetiky. Stále to pro ruské občany ale není nic tak zásadního, jinak by to vnímali občané v Německu či jiných zemích, protože tam je společnost úplně jinak strukturována,“ dodává Glanc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
