Českou republiku zasáhla vlna extrémních veder a s nimi přišlo ruku v ruce i sucho. V porovnání s jinými světovými hlavními městy dosahovala teplota v Praze druhých nejvyšších hodnot na světě hned po Káhiře. Jenže tento problém se netýká jen nás, a i když bychom se s ním právě teď rozhodli něco dělat, což tak v současnosti nevypadá, za našich životů bychom jej nevyřešili.
Cílek vysvětluje, že podle přírodních zákonů a lidových rčení se všechno opakuje a zůstává v určité rovnováze. „Když se totiž podíváme na průměrné teploty a srážky za, dejme tomu, tři roky a srovnáme je s jinými trojicemi let, údaje se podobají.“ Při bližším pohledu však člověk zjistí, že docházelo k extrémům, které se za ty tři roky zprůměrovaly. „Platí proto empirická poučka ‚za sucha mysli na povodeň‘ a naopak.“
Klimatické změny jsou dlouhodobým problémem, který zasahuje celou planetu. Otepluje se arktická oblast, oceány, zkrátka všechno. „Zvětšuje se tím nebezpečí horkých letních výkyvů, ale i silnějších vichřic a holomrazů ve studenější polovině roku.“
Lidstvo samo tomu však moc nepřidává. Podle studie z roku 2006 byl Kypr zemí nejvíce ohroženou suchem, protože tam „docházelo k přečerpávání podzemních zásobníků“. Je tedy zřejmé, že je na čase naučit se správně hospodařit s vodou. Například jemenské město San'á, „kde nedostatek vody byl tak patrný, že se dokonce uvažovalo o přestěhování celého města. I v tomto případě byly hydrologické problémy předzvěstí silného sociálního pnutí, které nedávno vyústilo ve válečný konflikt.“
V Evropě pak nejvíce trpí Řecko, jih Itálie a Španělsko. Velká sucha by se měla projevit i v ukrajinském Luhansku. „Aby bylo jasno: nesnažím se vše svést na nedostatek vody a klimatické změny, nýbrž chci ukázat, že existuje až překvapivá korelace mezi nedostatkem vody a politickou nestabilitou.“
Svět tedy podle Cílka čeká velké oteplení a velké vyschnutí. To, že se v průměru zvyšují srážky, akorát podporuje teorii, že je větší teplo. Poněvadž větší teplo odpaří více vody. V Indii mizí voda ze studní, Dněpr je velmi znečištěný, pod pevninu se dostává slaná voda. „Nedostatkem vody jsou ohroženy stamiliony lidí. Očekávám, že první skutečně velká migrace se může odehrávat mezi Pákistánem a Anglií, jižními islámskými státy a Ruskem a mezi severní Čínou a ruskou Sibiří. Z tohoto důvodu považuji Rusko – jakkoliv se to dnes tak nejeví – jako důležitého budoucího spojence Evropy,“ vysvětluje Cílek.
Dostane se i na situaci u nás doma. „Letošní srpen je v podstatě klimatickým cvičením na situace, které se nejspíš budou opakovat,“ říká Cílek a dodává: „Především ve městech dosahují teploty nikoliv naměřených 36 °C, ale kvůli pohlcování tepla zdivem až 44 °C.“ Umírají ryby v rybnících, množí se řasy a sinice. Dokonce i levandule, jinak ze Středozemí, nezvládají současné teploty. „Problémem ani tak není dostatek vody v nádržích, ale v půdě. Soused vytrvale zalévá, avšak tři centimetry široké výsušné praskliny zasahují až šedesát centimetrů hluboko.“ Je na čase vyřešit, jak recyklovat vodu ze záchodu.
Nedostatek vody může ovlivnit více, než se na první pohled zdá. „Sucho zdražuje potraviny, a pokud nastane iracionální tržní panika, jakou známe z minulých let z obchodu s ropou, mohou cenové šoky destabilizovat i větší země, než je Sýrie.“ Problém však tkví v tom, že počasí má tu vlastnost, že lidé si nepamatují, jaké bylo dva týdny zpět, měli bychom jej však brát vážně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
