Průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (European Council on Foreign Relations, ECFR) z první poloviny května 2024 – tedy ještě před volbami do Evropského parlamentu – týkajícího se války na Ukrajině se zúčastnilo 19.566 lidí z 15 zemí, mimo jiné i z České republiky.

Podle výsledků průzkumu si 69 % Ukrajinců myslí, že jejich země potřebuje k obraně více zbraní a munice od spojenců. Druhým nejdůležitějším faktorem je pro ně vstup Ukrajiny do NATO, který podporuje 39 % respondentů. Třetí nejčastější odpovědí bylo, že spojenci by měli posílat své vojáky na Ukrajinu, což uvedlo 32 % respondentů, a 21 % respondentů uvedlo, že k obraně by pomohlo, kdyby se do války zapojily další země. V Estonsku a ve Francii však už nyní třetina dotázaných vnímá, že jejich země je de facto ve válce s Ruskem.

Přibližně třetina Ukrajinců věří, že válka skončí během příštího roku. Celkově asi čtvrtina ukrajinské veřejnosti navíc věří, že válka skončí ukrajinským vítězstvím. Za nejpravděpodobnější výsledek války 58 % respondentů z Ukrajiny uvedlo ukrajinské vítězství, 30 % míní, že válka skončí kompromisem mezi Ukrajinou a Ruskem, a pouze 1 % očekává, že ve válce zvítězí Rusové.

Oproti tomu Češi nejsou tak optimističtí. Ve vítězství Ukrajiny věří jen 11 % dotázaných. Šance by se Ukrajině zvýšily, pokud by se zvýšil dodaný počet zbraní. Téměř polovina respondentů (44 %) očekává kompromis a 19 % předpokládá ruské vítězství. Přibližně polovina Čechů uvádí, že válka by mohla skončit do pěti let.

Průzkumy po dvou letech války ukazují, že většina obyvatel Estonska, Polska a Švédska podporuje Ukrajinu v boji proti ruské okupaci; ten boj vnímají jako boj proti appeasementu podobně jako během druhé světové války. Naopak v Bulharsku, Řecku a Itálii panuje skepse ohledně ukrajinského vítězství a většina obyvatel podporuje vyjednávání o míru. Země jako Česká republika, Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko jsou rozdělené a jejich národní konsensus ohledně války není ustálený.