Washingtonský Institut pro vedení války (ISW) oznámil, že se Rusko snaží vyvolat migrační krizi na hranici s Finskem.
„Finské úřady uzavřely čtyři hraniční přechody na finské jihovýchodní hranici s Ruskem 18. listopadu poté, co finská pohraniční stráž oznámila, že k finské hranici z Ruska od té doby dorazilo asi 300 žadatelů o azyl, většinou z Iráku, Jemenu, Somálska a Sýrie. Finská pohraniční stráž zaznamenala 89 přechodů migrantů během dvoudenního období někde mezi 7. a 14. listopadem — což je prudký nárůst z 91 přechodů zaznamenaných od poloviny července do 12. listopadu,“ uvedl ISW.
Finský deník Iltalehti napsal, že se vede debata o možném úplném uzavření hranice s Ruskem, protože finský premiér má zas to, ž ruští pohraničníci migrantům v přechodu hranice aktivně pomáhají.
„Finský premiér Petteri Orpo 14. listopadu uvedl, že ruští pohraničníci doprovázejí nebo přepravují migranty na finské hranice, a finská vláda 16. listopadu uvedla, že existují náznaky, že ‚cizí orgány nebo jiní aktéři‘ sehráli roli při pomoci lidem nelegálně překračovat hranice,“ uvedl ISW.
Líbily se vám letošní oslavy 17. listopadu?Anketa
Finové si budou v roce 2024 volit nového prezidenta s kandidát na hlavu státu za Zelné kandidáta Pekky Haavisto se k uzavření hranic staví kriticky. Netvrdí ale, že by se hranice s Ruskem zavírat neměly. Naopak říká, že současná finská vláda měla hranici s Ruskem uzavřít ještě o týden dřív.
„Nechápal jsem (vládní) logiku, když se myslelo, že (přechody) Salla a Raja-Jooseppi zůstanou otevřené, protože teď se zdá, že se to děje přesně tak, jak se to dalo předvídat, že uprchlíci a migranti, kteří chtějí být přesunuti do Finsko přejdou od jednoho hraničního přechodu ke druhému,“ řekl Haavisto, který byl do červan 2023 ministrem zahraničí Finska a který také býval předsedou Zelených. Vládu kritizoval i za to, že do Moskvy neposlala nótu, ve které by se ohradila proti situaci v pohraničí.
Stávající finský prezident Sauli Niinistö vyjádřil naději, že se migrační politiku podaří řešit na celoevropské úrovni.
ISW v této situaci upozorňuje, že Kreml důrazně odmítá, že by byl v dění na finské hranici aktivní. Mluvčí Kremlu Dmitri Peskov reagoval 17. listopadu na oznámení o uzavření čtyř kontrolních bodů a uvedl, že Finsko zvolilo cestu konfrontace, kterou Peskov označil za „velkou chybu“. „Peskov také 20. listopadu uvedl, že Finsko případné rozhodnutí uzavřít celou hranici ‚nezpůsobuje nic jiného než hlubokou lítost‘ a tvrdil, že ‚rusofobní‘ postoj Finska poškodil finsko-ruské vztahy už v minulosti,“ uvedl institut.
Fotogalerie: - Seminář o covidu
ISW napsal, že Kreml podobnou taktiku rozhodně nepoužil poprvé. Podle analytiků institutu se Rusko už v roce 2021 aktivně podílelo na vyvolání migrační krize na polsko-běloruské hranici. Podle ISW Rusko možná tuto krizi přímo řídilo.
Mezitím na Ukrajině dál teče krev. Americký ministr obrany Lloyd Austin přislíbil Ukrajině další v její obraně proti ruským agresorům.
„Austin se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ukrajinským ministrem obrany Rustem Umerovem a zopakoval dlouhodobou podporu USA Ukrajině. Nový balíček obsahuje vojenské vybavení v hodnotě až 100 milionů dolarů, včetně protiletadlových střel Stinger; jeden systém HIMARS a doplňkovou munici,“ uvedl institut.
Ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury AFP poznamenal, že "pomoc Ukrajině bránit se a zajistit její budoucnost jako suverénního, demokratického, nezávislého a prosperujícího národa je v souladu s našimi národními bezpečnostními zájmy". Ministrovo vyjádření převzal také server Kyiv Post.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský The Sun poznamenal, že Rusko fakticky rozdmýchává různá ohniska napětí, čímž se podle jeho názoru fakticky chystá na třetí světovou válku.
„Všechno není jednoduché... Ukrajina je dnes v centru těchto globálních rizik třetí světové války. A opravdu si myslím, že Rusko bude tlačit, dokud jim Spojené státy a Čína společně velmi, velmi vážně neřeknou, aby opustili území…,“ poznamenal ukrajinský prezident.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Nechtík
