"S vládou se bude dál jednat hlavně o spouštěcím mechanismu," uvedl jeden ze zdrojů. To jsou podmínky, za kterých by měl začít fungovat, například časové omezení v době hospodářských potíží.

V Německu si kurzarbeit chválí

V rámci kurzarbeitu by mohly podniky, které nemají kvůli hospodářské recesi dostatek zakázek, nechávat své zaměstnance 20 až 60 procent pracovní doby, tedy jeden až tři dny v týdnu, doma. Vyplácely by jim za to náhradu mzdy, která má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval 50 procenty. Maximální výše příspěvku státu by podle návrhu, který na jednání tripartity připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), měla činit dvojnásobek minimální mzdy, tedy 16.000 korun.

Doba, po kterou by stát přispíval, byla v návrhu omezena na 12 měsíců v průběhu tří let. Kurzarbeit je využívaný například v Německu, pochvalně se o něm vyjádřila třeba německá kancléřka Angela Merkelová. Miliardy eur uvolněné pro program "kurzarbeit" umožnily v době krize společnostem snížit vyplácené mzdy a přitom nepropouštět zkušené zaměstnance, aby po odeznění krize mohly firmy opět najet na plný výkon.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.