Kmoníček v Českém rozhlasu zdůraznil, že z úst Donalda Trumpa skutečně zaznělo pozvání Miloše Zemana do USA. Toto pozvání přišlo po telefonu v době, kdy byl Trump již zvolen prezidentem, ale ještě se neujal úřadu, takže k němu došlo před 20. lednem 2017. „Jediný, kdo to kdy zpochybňoval, jsou čeští komentátoři,“ poznamenal Kmoníček. Trump prý během hovoru zavzpomínal na svou návštěvu Prahy a Zlína, odkud ostatně pocházela první z jeho tří manželek.
Fakt, že pozvání zaznělo jen takto po telefonu, podle Kmoníčka není žádný problém. Většina pozvání se odehrává právě takto. Oficiální dopis s pozváním do Bílého domu prý přišel do Česka jen jednou. Přišel Václavu Havlovi krátce po sametové revoluci. Jinak je prý obvyklé, že se pozvání odehrají takto po telefonu.
Je sice pravda, že se oba pánové bavili o tom, že by se mohli setkat v dubnu, ale nešlo o žádný pevný termín. Nová americká administrativa vedená Trumpem měla podle Kmoníčka trochu složitější rozjezd a k tomu musela řešit některé ožehavé otázky, ať už na domácí politické scéně, nebo na mezinárodním poli. Setkání s českým prezidentem se tedy muselo posunout, ale to není žádný problém.
„Na tom vyjednávání samotném to nic nemění, ale ovlivňuje to mediální zájem. Čili směrem k česko-americké lince vliv nula, směrem velvyslanec – Bílý dům vliv nula, směrem velvyslanec – čeští novináři vliv sto procent,“ uvedl Kmoníček.
Na setkání Miloše Zemana s Donaldem Trumpem podle Kmoníčka zkrátka jednou dojde, protože česká strana je pro tu americkou zajímavá. Už tím, že se podílíme na misích v Afghánistánu a v Iráku, nebo tím, že uvažujeme o koupi amerických vrtulníků pro českou armádu. To jsou věci, které v očích Donalda Trumpa zvyšují náš význam. Nesmíme si ale myslet, že jsme pupkem světa, varoval Kmoníček posluchače.
Rozsypal připomněl, že zatímco Zeman v Bílém domě ještě nebyl, rumunský prezident Klaus Iohannis se s Trumpem již sešel. Znamená to tedy, že Rumunsko je důležitější než Česko? Kmoníček si to nemyslí. Mezi Rumunskem a Českem jsou prý ale tři rozdíly.
V první řadě mají Rumuni na svém území americkou vojenskou základnu, my jsme odmítli umístit v česku americký radar. Zadruhé se Rumuni rozhodli, že začnou urychleně plnit své závazky plynoucí z členství v NATO a budou vydávat dvě procenta na svou obranu. Česká republika se chce přiblížit číslu 1,4 procenta v roce 2020. A nakonec si Rumuni na obranu svého vzdušného prostoru koupili americké stíhačky, zatímco my používáme švédské stroje JAS-39 Gripen. Rumunsko se v roce 2012 rozhodlo koupit dvanáct starších stíhaček F-16.
„Rumuni si to, můžeme říct, zaplatili či odpracovali. My jsme stát, který má švédské stíhačky, sovětské helikoptéry, žádnou vojenskou přítomnost na místě a dlouhodobě se snažíme nějak vyřešit své neplnění závazků vůči NATO,“ shrnul host.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
