Před čtrnácti dny proběhly ve větších polských městech demonstrace, kterých se podle odhadů ve Varšavě, Krakově, Poznani či Gdaňsku účastnily desítky tisíc lidí. Bouřlivé diskuze probíhají také na polských sociálních sítích. Po úterním hlasování o uprchlických kvótách se mnoho Poláků na dálku omlouvalo Čechům, Maďarům a Slovákům za to, že političtí představitelé jejich země „zradili“ Visegrádskou čtyřku a hlasovali v rozporu se svými partnery. Také podle průzkumů veřejného mínění si Poláci v drtivé většině, stejně jako např. Češi, Slováci a Maďaři, příchod tisíců muslimských uprchlíků nepřejí. A to se týká i mnoha opozičních politiků, zejména těch, kteří oslovují katolické voliče.
Polští katolíci vyjádřili jasný nesouhlas s nedávnou výzvou papeže Františka, který nabádal Evropany, aby otevřeli svá srdce a přijali všechny uprchlíky. Jak informovala americká zpravodajská televize Fox News, polští věřící se obávají, že muslimští uprchlíci mohou vážně ohrozit bezpečnost a ekonomiku země. „V žádném případě bychom neměli brát muslimy. Přivítat můžeme jen ty z uprchlíků, kteří jsou připraveni dodržovat naše pravidla,“ prohlásil prominentní katolický politik Jaroslaw Gowin. Postoje většiny polské společnosti k uprchlické otázce na politickém poli reprezentuje především opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), která je spjata především se jmény bratrů Kaczyńských.
Na kvóty si před volbami brousí zuby možná budoucí polská premiérka
Současnou šéfkou strany je však právnička Beata Szydłová, která se již nechala slyšet, že v případě úspěchu v říjnových volbách se pokusí její vláda schválení přistěhovaleckých kvót zvrátit. Vzhledem k výsledkům dosavadních průzkumů veřejného mínění je zřejmé, že pokud se nestane nic neočekávaného, stane se právě Szydłová příští polskou premiérkou. Polská politická reprezentace by tak mohla být kompletně euroskeptická a rovněž „protipřistěhovalecká“. Již v květnu letošního roku byl totiž prezidentem země zvolen člen PiS Andrzej Duda, který se ostatně proti rozhodnutí polské vlády vymezil v rámci diskuze s ministryní vnitra Teresou Piotrowskou. Prezident podle Polské tiskové agentury vyčítal, že vláda rozhodla v rozporu s přáním Poláků a dotazoval se, proč vláda nerespektovala dohodu s ostatními členy Visegrádu.
Piotrowská po setkání s prezidentem vysvětlovala souhlasný názor vlády s kvótami tím, že bylo vyhověno všem jejím požadavkům. „Prosazovali jsme, aby byli uprchlíci rozdělení na ekonomické migranty a skutečné uprchlíky prchající před válkou. Dále jsme chtěli, aby byla navýšena ochrana vnějších hranic EU. To bylo našimi evropskými partnery přislíbeno, proto jsme kvótám řekli ano. V opačném případě bychom se k Evropě obrátili zády. Je nutné, aby byla naše země součástí evropské solidarity. Nikdy nemůžeme předvídat, kdy budeme pomoc od ostatních členských států EU potřebovat zase my,“ zdůvodňovala postoje vlády ministryně vnitra. Vládní rozhodnutí hájil také ministr zahraničí Grzegorz Schetyna, podle kterého bude moci v rámci návrhu EU každá ze zemí svobodně rozhodnout, koho do své společnosti přijme a posuzovat uprchlíky dle náboženských i jiných kritérií.
K migrační krizi se vyjádřil pro veřejnoprávní polskou televizi TVP také bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk. Dle očekávání rozhodnutí vlády premiérky Ewy Kopaczové chválil za to, že „sehrála odvážnou partii, ve které musela riskovat“. Ve skutečnosti však prý Polsko zvítězilo. Zároveň zmínil, že rozsah současné uprchlické krize je bezprecedentní. „Bez kontroly hranic mezi evropskými státy nebudeme schopni tento proces uřídit, ale vypukne pouze nekontrolovaný chaos. Jestliže opětovně nezavedeme kontroly na hranicích, Schengen bude vážně ohrožen,“ konstatoval Tusk.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
