Měl by ombudsman Křeček skončit za výrok, že Romové si za svou bytovou situaci můžou sami?Anketa
V pondělí jednal v Moskvě francouzský prezident Emmanuel Macron se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a choval se velmi umírněně. Sice odmítl, že by Západ měl akceptovat, že některé země nesmějí vstoupit do NATO, ale uznal, že by bylo správné některé z bezpečnostních záruk, které Rusko požaduje, mu poskytnout. Jak toto chápat? „Tento umírněný postoj má několik rovin. První je jeho snaha nahradit Angelu Merkelovou jako neformálního lídra Evropské unie, který kdykoliv bylo potřeba, uměl s každým hovořit – a to i s Putinem – a dokázal vyjednat, co bylo potřeba. Druhá poloha je, že si Macron uvědomuje, že slepé následování Spojených států – pokud jde o to, co činí ve vztahu k Rusku – se Evropě nemusí příliš vyplatit. Francie nikdy nebyla výrazně proamerická jako některé jiné členské země Evropské unie nebo NATO. Viděli jsme to třeba v době, kdy Bush mladší zaútočil na Irák. Vzpomeňme si, co se tehdy odehrávalo mezi Spojenými státy a Francií,“ připomněl generál Andor Šándor.
„Třetí polohou je, že pokud by došlo ke zmírnění napětí – v což věřím – mohlo by to Macronovi ještě více pomoci v prezidentských volbách, kde podle průzkumů se ukazuje, že by měl vyhrát a stát se opět francouzským prezidentem na dalších pět let. Další polohou je, že přestože Rusko odmítá jednat s Evropskou unií – protože s tou má prachbídné vztahy – přece jenom tu nejsilnější část Evropské unie Macron vrací do hry. Nepochybně probíhá koordinace mezi Macronem a německým kancléřem Scholzem, pokud jde o vztah k Rusku. Macron usměrňuje ten americký tvrdý postoj vůči Rusku, který jak on vnímá, není úplně ideální. Spojené státy nemají na tomto konfliktu co ztratit. Kdežto Evropa má co ztratit. Což si tyto velké země uvědomují,“ objasnil Šándor. „Macron už před časem řekl, že je potřeba nová bezpečnostní architektura v Evropě, a toto tomu odpovídá. Snaží se tuto bezpečnostní architekturu ustanovit tak, aby byla pro Rusko komfortní a zároveň aby v ní i Rusko dodržovalo principy civilizovaného moderního státu a zřeklo se některých aktivit, které vedly k rozbití Ukrajiny a podobně,“ doplnil.
Vyjádření Joea Bidena beru jako velmi nediplomatické a hrubé
Úplně nejvíce by asi mohlo ztratit Německo, které kvůli své energetické politice nutně potřebuje ruský plyn. Americký prezident Biden 7. února při setkání s německým kancléřem Scholzem řekl, že pokud Rusko překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 skončil, USA to prý zařídí. Scholz vedle něj mluvil naopak velmi obecně. Jak tento moment vnímat? „V situaci, kdy Německo odchází od uhlí a odstavuje jaderné elektrárny, nemá jinou alternativu než ruský plyn. Je vystaveno do tohoto klinče. Zaříznutí Nord Streamu 2 by znamenalo, že Německu by nezbývalo nic jiného než zkapalněný plyn ze Spojených států s marginálním přispěním katarského plynu. Scholz vždycky říkal, že Nord Stream 2 není politická věc, ale ekonomická. Scholz má problémy i doma, kde mu řada i stoupenců vyčítá tento jeho postoj vůči Rusku. Je to však těžký pragmatismus, protože bez tohoto plynu by německá ekonomika i domácnosti měly velký problém,“ konstatoval generál.
„Jak by to chtěl Biden udělat, to si nedovedu představit. Já bych takovéto hodnocení, být kancléřem Scholzem, považoval za tvrdý nátlak Ameriky vůči tak důležité zemi, jako je Německo. Zcela nepochybně toto nemůže upevnit americko-německé vztahy. Kdyby Rusku nešlo tolik o Nord Stream 2 – o což jim jde – tak by jim vyhovovalo, že by se německo-americké vztahy zhoršovaly,“ řekl. Mohou se vlastně Němci už v dnešní době „šprajcnout“ Američanům, kteří měli pochopitelně po skončení druhé světové války v Německu silný vliv? „Důvodem založení Severoatlantické aliance bylo držet Němce na kolenou, Američany v Evropě a Sověty co nejdál. Ani jeden z těchto důvodů už neplatí. Samozřejmě je ale pro Německo důležité mít dobré vztahy se Spojenými státy a platí to i obráceně. Proto říkám, že vyjádření Joea Bidena bych bral jako velmi nediplomatické a hrubé. Ukazuje se, že skutečný zájem Spojených států vůči Rusku je ho přes Ukrajinu oslabovat, protože strategická pozice a význam Ukrajiny pro Rusko z hlediska geopolitiky a jejich obav o možný útok ze Západu je strašně důležitý. Jsem si jist, že kdyby byl v Kremlu třeba Jelcin či kdokoliv jiný, tak by velmi negativně sledoval jakákoliv antiruská opatření, příklon Ukrajiny k Západu. Ukrajina a Rusko mají mnoho společného. Ať už jde o ruskou státnost, příbuzenství, strategickou polohou, Sevastopol, Černé moře, Krym. Těch věcí je tam hodně,“ upozornil.
Psali jsme:
Jde hodně o plyn. „Tuto příležitost dalo Německo Spojeným státům ve chvíli, kdy se rozhodlo pro svou zelenou energetickou politiku. Všichni vědí, že bez plynu ji nejsou schopni prosadit. Spolehnout se na větrníky, to nejde. Obzvlášť když loni v Severním moři foukalo nejméně za dvacet let. Nikdo neví, jestli to je vliv klimatické změny, nebo rozmar počasí,“ povšiml si Andor Šándor.
Vyjádření podpory Ukrajině je správné
Převládne v rámci Západu konsenzuálnější, umírněnější, pragmatičtější přístup Francie a Německa oproti tomu zvláště americkému, ke kterým se jako obvykle přidávají nejvíce protirusky zaměřené země, jako jsou Polsko či Pobaltí? „Pevně věřím a je v zájmu všech lidí v Evropě, aby se tato věc urovnala diplomatickou cestou. Aby se všechny strany pokusily maximálně smířit. Se znepokojením sleduji, že dohody Minsk 2, které vedly k faktickému ukončení bojů v roce 2015, jsou zpochybňovány ze strany některých západních představitelů a Ukrajinců. Obávám se, jestli důvody tohoto zpochybňování nejsou výrazem toho, že Kyjev dobře ví, že to, k čemu se zavázal – to znamená větší samostatnost ruskojazyčné menšiny a další – není schopen prosadit parlamentem. Pořád jsme kritizovali Rusko, že má dohody dodržovat a přestat podporovat rebelující dvě republiky a má být obnovena svrchovanost a celistvost Ukrajiny. Ale okolo Kyjeva jsme našlapovali potichu. Obě strany mají máslo na hlavě a musejí hledat diplomatické řešení. Je to v zájmu všech lidí v Evropě,“ objasnil Andor Šándor.
Jak vnímat misi našeho ministra zahraničí Lipavského na Donbas? Na sociálních sítích je hojně komentovaná jeho „bojová“ fotografie v přilbě, jejíž vizuální dojem není zrovna nejlepší... „Viděl jsem ji samozřejmě také. Rozšafně postrčená přilba do týla, obnažené celé čelo, což je přesně to, co potřebuje snajpr k tomu, aby se trefil mezi oči. Což říkám jen na odlehčení,“ uvedl generál. „Myslím, že jakékoliv vyjádření podpory Ukrajině je správné. Je to symbolika, se kterou není důvod nesouhlasit. Nemůžeme jít cestou, že se z Ukrajiny už navždy stane rozbitá země, kde vláda v Kyjevě nebude mít kontrolu nad částí svého území. Měli bychom usilovat o to, aby Ukrajina byla silná, nezávislá, ekonomicky prosperující, ale také vnitroetnicky sžitá země. Potom to bude výhodné jak pro Evropu, tak i pro Rusko. Pokud v Kyjevě bude režim, který nemusí Kremlu nutně padat kolem krku, ale nebude vůči němu nepřátelský, to je přece něco, co je v zájmu nás všech,“ je si vědom Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
