Ohledně plánovaného zrušení tzv. druhého pilíře důchodové reformy Kohout mimo jiné uvedl, že skoro žádná vláda, která této zemi vládla v posledních 80 letech, pořádně nerozuměla financím, fondům a kapitálovým trhům. Na námitku redaktorky Karolíny Koubové, že vládě radil NERV, Kohout pouze poznamenal, že politici „nenaslouchají, jedním uchem jim to jde tam a druhým ven.“
Ve Švédsku se pravice s levicí dokázaly na druhém pilíři shodnout
Za příklad toho, jak by zavádění druhého pilíře důchodové reformy mělo vypadat, dal Švédsko. Tam zavedli druhý pilíř na přelomu tisíciletí. „Velmi promyšleně a efektivně, protože tamní politici z pravice i sociální demokracie jsou schopni vzdát se emocí a spolupracovat na expertně schváleném výsledku, který vychází ze znalosti finančních trhů,“ pochválil Kohout severskou zemi.
Kohout ale na druhou stranu pochválil to, jakým způsobem je v Česku nastaven tzv. třetí pilíř penzijního systému. „Je psán podle osvědčených vzorů. Klient se nemusí obávat vytunelování,“ ujistil ekonom.
Kurzarbeit se v Německu osvědčil, ale...
Současnou vládu ale příliš nepochválil za zavádění tzv. kuzrarbeitu. Přiznal, že toto opatření na zmírnění nezaměstnanosti v dobách krize se v Německu osvědčilo. Tam prý kurzarbeit skutečně dokázal zmírnit nezaměstnanost v době, kdy Německo procházelo těžkou recesí. Ale za cenu vysokých nákladů pro státní rozpočet. „Německý státní dluh během recese výrazně vzrostl,“ podotkl ekonom.
K tomu, že se mluví o tom, že v ČR se na kurzarbeit vyčlení 200 milionů, poznamenal, že jde o řešení, „udělat něco světového, ale aby to moc nestálo.“ Obává se také toho, že pokud žádosti firem o zařazení do systému kurzarbeitu bude posuzovat vláda, dostane se na velké firmy a půjde v podstatě o skrytou formu dotací.
Zdůraznil, že s výjimkou Německa bývá nejnižší nezaměstnanost tam, kde jsou nízké odvody z práce. Mezi tyto země, kde to tak funguje, jmenoval například Mexiko, Island, Kanadu a Švýcarsko. Naopak evropské země, které mají největší daňové zatížení práce, jsou prý Belgie a Maďarsko.
Oslabení koruny nic pozitivního nepřineslo
Stejně jako před rokem i nyní kritizoval ČNB za loňské oslabení české koruny a postupně vyvracel argumenty zastánců devalvace. Například tvrzení, že se v důsledku devalvace v ČR snížila nezaměstnanost, odmítl s tím, že snížení počtu lidí bez práce zaznamenaly skoro všechny ekonomiky EU, dokonce i Španělsko. Tento vývoj dal do souvislosti s celoevropským hospodářským oživením.
Podle Kohouta se devalvací nepodařilo odvrátit deflaci. Poukázal na to, že za posledních 150 let obávaná deflační spirála vznikla, jen když byla nejprve bankovní krize. Pak klesá objem peněz v ekonomice a v důsledku toho pak i padají velkoobchodní a spotřebitelské ceny.
Odmítl i další argument zastánců devalvace, a to ten, že kvůli slabší koruně do naší země přijelo více turistů. Opět upozornil na Španělsko, do kterého také přijelo více turistů, tato země přitom žádnou devalvaci neměla.
Naopak, kdyby k oslabení české koruny nedošlo, nepřišlo by obyvatelstvo o úspory, které byly devalvací částečně znehodnoceny. Závěrem uvedl, že na devalvaci koruny žádné pozitivum nevidí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
