Zaorálek na úvod řekl, že kdyby akce byla úspěšná, tak by to byl dobrý nápad. Celý plán venezuelských exulantů podle něj spočíval v tom, že akce měla proběhnout rychle a kombinace mezinárodního tlaku a domácích protestů měla Madura přimět k odstupu. Jenže se tak nestalo a podle Zaorálka nemají ti, co se hlásí k Juanu Guiadóvi, rozmyšleno, co v tomto případě dělat. Evropa podle něj sedí na dvou židlích, kdy sice neuznává Madura, ale je ochotna jednat. „Já si dnes dovolím říci, že ta karta nevyšla,“ vyjádřil se Zaorálek, ale neměl se k tomu, aby rozhodnutí prohlásil vyloženě za špatné, protože nebyl u rozhodovacího procesu. Nicméně podle něj se realisticky zachovali ti, kdo se drželi zpátky a otevřeli tak možnost nabídnout jednání. „I kdyby Maduro odstoupil, tak to neznamená, že Guiadó bude partner,“ dodal ještě bývalý ministr.
Jiří Kobza k Venezuele prohlásil, že Guiadó se prohlásil prezidentem, aniž by na prezidenta kandidoval, takže rozhodnutí uznat ho za hlavu státu je ukvapené. A v případě Česka bylo ovlivněno děním v EU a možná i nad rámcem EU. „Jak by se tedy ČR měla zachovat?“ ptal se moderátor. „Venezuela patří Venezuelanům a mělo by se nechat na nich, aby si tam udělali pořádek,“ myslí si Kobza. A dodal, že za posledních sto let, bylo v Jižní a Střední Americe přibližně 33 násilných intervencí ze strany USA, nemluvě o nenásilných, tudíž „hra“, která se odehrává ve Venezuele, přesahuje její hranice.
Fotogalerie: - Američané v Praze
Moderátor na to namítl, že lidé ve Venezuele trpí hladem. Což Kobza uznal, že se jedná o gesto Madura, který zastavil s pomocí armády humanitární pomoc. „A neměl by tedy okolní svět pomoci na cestě k demokracii?“ ptal se moderátor, čemuž se Kobza zasmál. „Promiňte, ale když mluvíme o demokracii a zemích s velkými zásobami ropy, tak už se dostáváme k jinému smyslu tohoto slova,“ odpověděl poslanec SPD. Zaorálek se pak vložil do debaty a řekl, že je schizofrenní, že USA na Venezuelu uvalily sankce, ale zároveň posílají humanitární pomoc. „To, co je dnes největší nebezpečí, je, že se pod záminkou humanitární pomoci může konat vojenská invaze,“ varoval Zaorálek s tím, že něco takového měl Juan Guiadó připustit. Dodal, že je třeba mít na palubě ostatní latinskoamerické země, které se podle něj obávají přítomnosti amerických vojsk. Nebezpečí podle něj vychází z amerických prohlášení. Kobza pak reagoval na otázku moderátora, co by měla Amerika činit. Dle něj by měla odstoupit od smlouvy se Saúdskou Arábií, která srazila cenu ropy ze 120 na 30 dolarů za barel.
Poslanec SPD dodal, že ještě Hugo Chávez rozdal svým podporovatelům 100 000 samopalů, takže americká vojenská intevence by podle něj dopadla jako v Somálsku. Moderátor se dál ptal, zda je vůbec v situaci, kdy je na jedné straně Rusko s Čínou a na druhé víceméně všechny západní země, možné se vyvarovat strategických třenic a pnutí ve vzdušném prostoru nad Venezuelou. „Šlo se tomu vystříhat v Sýrii, šlo se tomu vystříhat v Iráku, šlo se tomu vystříhat v Lybii?“ odpověděl Kobza otázkou. Dodal, že jako diplomat věří v dohodu, ale musí k ní být oboustranná vůle, kterou však nevidí.
Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?Anketa
„Čeho se velká část lidí ve Venezuele bojí, je, že ty mocnosti jim vrazí do země a že jim ji rozdupou,“ začal svůj poslední výstup Zaorálek a pak pokračoval, že i Rusko má v zemi své zájmy silně zastoupeny a jmenoval ruské investice i továrnu na kalašnikovy. Prý v zemi v prosinci také přistály dva ruské bombardéry s jadernými zbraněmi, což je podle něj možné vnímat jako symbol toho, jak moc mají Rusové zájem o Venezuelu. A Kobza ještě doplnil, že své zájmy tam má i Írán, ale moderátor oba diplomaty přerušil s tím, že už je čas na další segment událostí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
