Zaorálek na úvod řekl, že kdyby akce byla úspěšná, tak by to byl dobrý nápad. Celý plán venezuelských exulantů podle něj spočíval v tom, že akce měla proběhnout rychle a kombinace mezinárodního tlaku a domácích protestů měla Madura přimět k odstupu. Jenže se tak nestalo a podle Zaorálka nemají ti, co se hlásí k Juanu Guiadóvi, rozmyšleno, co v tomto případě dělat. Evropa podle něj sedí na dvou židlích, kdy sice neuznává Madura, ale je ochotna jednat. „Já si dnes dovolím říci, že ta karta nevyšla,“ vyjádřil se Zaorálek, ale neměl se k tomu, aby rozhodnutí prohlásil vyloženě za špatné, protože nebyl u rozhodovacího procesu. Nicméně podle něj se realisticky zachovali ti, kdo se drželi zpátky a otevřeli tak možnost nabídnout jednání. „I kdyby Maduro odstoupil, tak to neznamená, že Guiadó bude partner,“ dodal ještě bývalý ministr.

Jiří Kobza k Venezuele prohlásil, že Guiadó se prohlásil prezidentem, aniž by na prezidenta kandidoval, takže rozhodnutí uznat ho za hlavu státu je ukvapené. A v případě Česka bylo ovlivněno děním v EU a možná i nad rámcem EU. „Jak by se tedy ČR měla zachovat?“ ptal se moderátor. „Venezuela patří Venezuelanům a mělo by se nechat na nich, aby si tam udělali pořádek,“ myslí si Kobza. A dodal, že za posledních sto let, bylo v Jižní a Střední Americe přibližně 33 násilných intervencí ze strany USA, nemluvě o nenásilných, tudíž „hra“, která se odehrává ve Venezuele, přesahuje její hranice.