Profesor Tomáš Halík v rozhovoru pro Lidové noviny na začátku ledna prozradil, že mladí vzdělanější lidé patří mezi duchovní hledače, kterým nestačí to, co po duchovní stránce nabízí tradiční katoličtí duchovní. Mladí vzdělaní lidé podle Halíka hledají něco víc a on se jim to snaží nabídnout.
„Vždy jsem jasně cítil specifické povolání k univerzitní pastoraci – v prostředí intelektuálů jsem se narodil, vyrostl a prožil celý život, jinde bych asi těžko obstál. To se mi splnilo po roce 1989 – a až dodnes pracuji tak, jak jsem se na to připravoval od začátku sedmdesátých let – spojuji kněžskou službu s civilním povoláním, pedagogickou a vědeckou prací univerzitního profesora na necírkevní fakultě,“ poznamenal Halík v rozhovoru, který převzal server Česká pozice.
„Jsem rád, i když se mi po Západě, který je mou „biosférou“, často stýskalo. Tak jsem se aspoň snažil, aby naše země byla skutečně součástí Západu, nejen politicky, ale hlavně kulturně. Že Východ není alternativa, to už poznali Havlíček, pak Masaryk a Rádl. Nesnáším zápecnický nacionalismus a zatuchlý provincionalismus. Do sebe uzavřené jednobarevné společnosti degenerují. Asi také proto jsem blízký mladé studentské generaci, která už cítí evropsky a kosmopolitně,“ pokračoval Halík
Fotogalerie: - Výzdoba žlutých vest
Vyjádřil se i k politické situaci v České republice. Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) jsou podle Halíka lidé, kteří ničí demokracii. Přitom se k moci dostali demokratickou cestou stejně jako nacisté v Německu nebo komunisté u nás po druhé světové válce.
„Rok 2018 ukázal chování dvou nejvyšších ústavních činitelů tak jasně, že ti, kdo je budou i nadále podporovat, nemají výmluvu, stejně jako neměli výmluvu komunisté po roce 1968. Rostoucí vůle nemalé části občanské společnosti smýt hanbu, kterou ti dva a jejich okolí naší zemi dělají, naznačuje, že ti, kdo spoléhají na občanskou lhostejnost, se nakonec přepočítají. Možná, že už v příštím roce může porážka populistů ve středovýchodní Evropě, k níž musí jednou dojít, začít, a to – podobně jako kdysi porážka komunismu – od Polska,“ upozornil teolog.
Ing. Miloš Zeman
Za velkou osobnost dnešní doby považuje papeže Františka. Považuje ho za velkou osobnost i navzdory tomu, že část věřících papežovi nemůže přijít na jméno. Podle Halíka jde o malou ultrakonzervativní skupinu věřících, kteří jsou dnes slyšet především na sociálních sítích. Jejich hlasu využívají někteří politici, v USA 34. prezident Donald Trump a u nás exprezident Václav Klaus.
„Pohání je panika, že svět, který chtěli řídit, končí. Ti mají své spojence v těch církevních kruzích, pro které blízkost moci je mnohem důležitější než evangelium,“ poznamenal pan profesor. Tito lidé se prý snaží udržet staré tradice pro tradice samé, nikoli proto, že by vnitřně prožívali víru
V naší společnosti však žijí lidé, kteří víru opravdu vnitřně prožívají. „Naše společnost není ateistická, jak se stereotypně opakuje. To, co odumírá, je tradiční typ náboženství a církve, vázaný na mizející biosféru, tradiční venkov. Snaha udržovat tento typ lidové zbožnosti pořádáním pseudobarokních „svatojánských slavností“ a božítělových průvodů či „eucharistických kongresů“ je sebeklam. Tyto nápodoby minulosti dnes fungují jako konzumní folklor, který má s vírou málo společného,“ nešetřil kritickými slovy Halík.
Lidé, kteří prožívají víru vnitřně se víc angažují v občanské společnosti, leží jim na srdci životní prostředí a další zásadní otázky dneška.
Když si tato slova přečetl Zdeněk Bergman, převozník pražský, který v roce 2009 obnovil Svatojánské slavnosti, neudržel se a na Halíkova slova zareagoval.
„Již dlouho Svatojánský spolek sleduje mediální vystoupení Tomáše Halíka, jenž se snaží vytvořit obraz nevzdělaných, nenávistných konzervativních katolíků a těch vzdělaných, hledajících, kteří měli to štěstí, že se při hledání víry potkali s ním. Toto pyšné rozdělování věřících a povyšování nad druhé se nám jeví od kněze zavrženíhodné,“ začal Bergman komentář, který uveřejnil server Česká pozice.
„Nejsme mizející tradiční venkované, jak se snaží Tomáš Halík klamat veřejnost. V našich řadách jsou ti, kteří trpěli v komunistických kriminálech, vzdělanci, odborníci ve svých oborech, kteří brak nevydávají za vědecká díla, i obyčejní lidé, k nimž se na rozdíl od něho hlásíme. Tak by to mělo v katolické církvi být. Nejsme sice stejně mediálně obratní jako Tomáš Halík, ale nenecháme se jím urážet, že naše víra je intelektuálně nepoctivá a má s ní málo společného. Papež František, na něhož se odvolává, by ho za tato slova nepochválil,“ pokračoval Bergman.
Představitelé se prý snažili s Halíkem diskutoval, ale pan profesor je údajně přehlíží. Podle Bergmana Halík jako duchovní nestojí za moc, resp. údajně nestojí prakticky za nic. „Tvrdí sice o sobě, že je filozof, sociolog a teolog, ale v žádném z těchto oborů nevyniká. Svým studentům religionistiky léta opakuje stále stejné fráze. Neméně tristní je Halíkova pastorační činnost. Zájemci o křest se na úvod dozvědí, že je k Bohu mnoho cest, přičemž katolická církev je zřejmě tou nejhorší. Příprava na svátosti v atmosféře relativismu a vymezování vůči církevním nadřízeným pak vedou k tomu, že valná většina mladých lidí postupně ztrácí víru,“ zlobně tvrdil Bergman.
Pokud je někdo rozkolísaný ve víře, nejsou to prý zastánci tradic, ale Halík, který se svou nevíru snaží maskovat občanským aktivismem. Skutečným věřícím by z tohoto postupu mělo být smutno, alespoň podle Bergamana.
„Není důvod být křesťanem, když křesťanství nevychovává lepší lidi než islám, což si Tomáš Halík uvědomil na svých cestách. Proč tedy na rozdíl od Odila Štampacha v katolické církvi zůstává? Nejspíš si uvědomuje, že kdyby nebyl knězem, nebyl by zajímavý – v profánním světě je takových ‚intelektuálů‘ spousta,“ doplnil převozník pražský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
