Kajínek hned na začátku konstatoval, že se jedná o jeden z nejpropíranějších případů, ve kterém k zatčení manželů došlo až po několika úmrtích a i přežití jejich obětí. A dodal, že dotyční byli odsouzeni, přiznali se a od soudu odešli oba s doživotím. „Přestože to tak být nemuselo,“ dořekl. Zajímavé podle něho je, že kvůli Stodolovým byli zatčeni další, nevinní lidé. „A přesto seděli ve vazbě, jejich tvrzení, že s tím nemají nic společného, nikoho nezajímalo,“ řekl bývalý vězeň a sepsul státní zástupkyni, která prohlašovala, že přiznání Stodolových ještě neznamená, že druhý manželský pár je nevinný. „Pro normálního člověka je to nepochopitelné, ale bohužel tímhle způsobem se tady pracovalo,“ hodnotil výkony v kauze a zadoufal, že dnes už je praxe jiná.
Zvláštní Kajínkovi přišlo, že policie oběti vyhodnocovala jako sebevraždy a moc nepátrala. „Prostě přišli, našli člověka, který byl sám doma, nejevil známky života, a oni řekli, že jasná sebevražda. Přišel doktor, ten to potvrdil. Zvláštní. Když jsem se o tom s Jaroslavem Stodolou bavil, tak on říkal: ‚Já jsem se s tím moc nepáral, nějakou trošku zkušenost jsem měl, věděl jsem, jak by to asi mělo vypadat, tak jsem to tak nějak narafičil,‘“ řekl bývalý doživotní vězeň a konstatoval, že na policejní šlendrián bohužel umírali lidé.
Jasná sebevražda
A obvykle dost brutálně. Třeba jako jednaosmdesátiletý Josef Malina, jejich soused ze Slavošova. Tomu se stalo osudným, že o něm bylo známo, že má našetřené množství peněz. Jaroslav Stodola na něj ráno číhal za dveřmi, následně jej omráčil silným úderem do hlavy. Pak jej vytáhl na půdu, kde jej chtěl oběsit na trámu. Když se mu to nepovedlo, starého pána ukopal k smrti a odnesl si deset tisíc korun. Později jako důvod uvedl, že slyšel, že Malina má doma vkladní knížky se dvěma miliony korun, ale nenašel je.
Policie případ Malina rychle uzavřela jako sebevraždu.
Rok předtím, též ve Slavošově, si vyhlédli jiného důchodce, pana Jaroslava Šandu. Ten měl v hospodě často prohlašovat, že než aby vypořádával dědictví, raději spálí svůj dům. Stodola vnikl k němu domů v době, kdy starý muž šel do chléva, ukryl se za závěs a poté ho porazil na zem, vynutil si na něm vydání 40 tisíc korun, uškrtil ho a s pomocí svíčky naaranžoval požár.
Výsledek? Policie opět skočila na tezi o sebevraždě, třebaže v domě byly nalezeny krevní stopy a nebožtík měl na sobě tržné rány. Vrah Stodola, který vypomáhal v místním kostele jako zvoník, následně bez výčitek „odzvonil“ své oběti pohřeb a byl pozůstalými pozván na smuteční hostinu. Když se vrátil, měl své manželce dle pořadu ČT sdělit: „To jsem se konečně zase dobře najedl.“
Později oba manželé spáchali trojitý mord v Brněnci. Po řádění naaranžovali místo činu, aby vypadalo jako rodinná hádka, která skončila vraždou sestry, následnou sebevraždou pachatelky a srdečním selháním dvaadevadesátileté matky (kterou ve skutečnosti Jaroslav Stodola dusil polštářem). Matka však útok nečekaně přežila a udala policii popis přesně sedící na Jaroslava Stodolu. Státní zástupkyně však usoudila, že není dost důkazů na vznesení obvinění.
Celkem zavraždili osm osob v časovém rozpětí více než rok. Zatčeni byli až za dalších několik měsíců, když je popsal další z důchodců, u kterého se pokoušeli loupit. Policie se ve vyšetřování dokázala pohnout z místa až v situaci, kdy začali Stodolovi svědčit proti sobě. Stodolová svého muže naštvala i tím, že se na něj snažila hodit výhradně „svou“ loupežnou vraždu v Kardašově Řečici, kde ubodala ženu, u které přespávala.
Kriminalisté popisují, že Stodolová obecně nejprve detailně popisovala vraždy s tím, že vypráví o tom, co jí říkal její manžel – údajný jediný pachatel. Byť mu pomáhala.
Kajínek: Na starý lidi policie kašle
Kajínka takový vývoj vlastně nepřekvapuje. Při konverzacích s policisty se prý dozvěděl, že staří lidé policisty nezajímají. „Na starý lidi oni kašlou,“ tvrdil a dodal, že policisté jsou rádi, když mají případ vyřešený a nemusejí se s ním dále zabývat. Policejní plukovník mu prý prozradil, že dnes už se čeká, zda něco přijde z odposlechů. Dotyčný plukovník se podle Kajínkova tvrzení přiznal, že nejen že policie odposlouchává ty, které má odposlouchávat dovoleno, ale i ty, u kterých to dovolené nemá. Anebo případně zda přijde udání. „Kdyby ti hoši, kteří dnes pracují u policie, pracovali před třiceti čtyřiceti lety, kdy se opravdu muselo makat, tak by moc nevyšetřili, dopadlo by to tragicky,“ mínil Kajínek. Podotkl, že u Stodolových se vraždy odehrávaly v malém okruhu, a přesto je policie klasifikovala jako sebevraždy.
Na obhajobu policie lze říci, že po rozkrytí celého řetězce vražd byl nucen odejít kutnohorský policejní ředitel, na příkaz policejního prezidenta bylo prověřeno přes 500 dalších nevyjasněných podezřelých úmrtí a byla zavedena důslednější praxe při prověřování úmrtí. Nicméně někdejší vyšetřovatel Karel Malý má jasno. „Jsem přesvědčen, že nějací lidé museli vědět o tom, že se tam kamuflujou vraždy. Kvůli statistice a kvůli tomu, aby jim nadřízený útvar nechodil na kontroly,“ sdělil České televizi. Policisté sami uznávají, že Stodolovi se soustředili právě na staré lidi. Ti žijí osamoceně, jsou slabí a „ve slamníku“ mají našetřeno minimálně na pohřeb.
Jiří Kajínek se se Stodolou ve vězení setkal a ten mu své činy popsal. Právě proto přijde Kajínkovi podivuhodné, jak dlouho trvalo je zatknout a usvědčit, i když někteří útok manželů přežili. Policie se podle něho snažila postupovat klasicky, tedy že chytila někoho, kdo by mohl být pachatelem, a pak se na něj čin snažila napasovat. „A to, co nesedí, to se budeme tvářit, že tam není,“ rýpl si s poznámkou, že tímto způsobem můžete do vězení dostat každého.
Fotogalerie: - Přísaha na I.P.Pavlova
Připomenul případ Miloslava Slámy, který seniory mučil, aby mu prozradili, kde mají peníze, a přesto za jeho vraždy seděl půl roku ve vazbě jistý Pavlíček, který se začal přiznávat podle Kajínka kvůli tomu, že ho mučili policisté. A u Stodolových tomu prý bylo zrovna tak, a kdyby Stodolová nebyla chycena při činu, tak by za ně také mohl být odsouzen někdo jiný.
„Jaroslav Stodola říkal jednoznačně: ‚Jirko, já jsem tu Danu tak miloval, že já jsem byl pro ni ochotný udělat všechno. A ji nezajímalo nic, jenom peníze, peníze, peníze. Jenom se mnou manipulovala, tlačila mě do všeho možnýho. A skončilo to tím, že jsme začali obcházet sousedy a začali jsme je obírat o všechno, co měli, a naaranžovali jsme to jako sebevraždy,‘“ řekl odsouzený manžel Kajínkovi. Při činu měl hlídat seniora, zatímco Stodolová hledala peníze. Pak Stodola zlikvidoval seniora, narafičil sebevraždu a „ona čapla peníze, frrr a byla pryč“. „A já než jsem se rozkoukal, tak jsem tam byl vžycky sám,“ svěřil se Stodola podle Kajínka.
Sám by prý nic takového nikdy neudělal. Což omilostněný vězeň bere jako pravděpodobné. Stodola je podle něho „takovej jednoduchej kluk“, který byl smířený s tím, že se z vězení už nedostane. Zatímco Stodolová doživotí ani dostat nemusela. Podle bývalého vězně by za jednu vraždu dostala 12 až 14 let. Tedy kdyby se „chovala normálně“. Jenže začala rozdávat rozhovory, v nich pomluvila svého manžela a „dělala z něj pitomce“. A Stodolu tím naštvala natolik, že začal vypovídat proti ní, což do té doby nedělal. „Řekla si o to doživotí,“ mínil Kajínek s tím, že Stodola by sám proti své ženě nikdy nevystupoval.
Stodola sám v dokumentu České televize přiznal, že jeho žena „byla mrcha“, užívala antidepresiva a neměla žádné výčitky svědomí, zatímco on sám je zaháněl alkoholem. Na žádost Dany Stodolové se ostatně manželé v roce 2006 rozvedli. Již jako oba doživotně odsouzení, a to v roce 2004.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
