Rozdíly v pohledech Ukrajiny a Západu komentuje na serveru Politico Jamie Dettmer. Ten jednak poukazuje na to, že požadovat po někom vděčnost, je v podstatě požadavek, aby uznal svou závislost. Americká a britská doporučení, aby Ukrajina projevila vděčnost, sice dle něho vypadala jako důsledek podráždění, ale zároveň nesla znaky tlaku na Kyjev a varování Zelenského.
Podle Dettmera je naopak div, že nespokojenost s Kyjevem neprobublává více. Západní diplomaté už před rokem mínili, že by Zelenskyj měl ubrat na kritičnosti ve svých projevech, jinak riskuje pobouření veřejnosti i politiků. Zelenskyj podle nich příliš agresivně poučoval a svými požadavky na čím dál tvrdší ekonomické sankce riskoval, že jednota vůči Rusku na kontinetu se rozpadne.
Ukrajinský prezident podle nich nechápal, že v západní a jižní Evropě řádila inflace a lidé i firmy se obávali o živobytí, i kvůli energetickým sankcím . „Postupovat pomalu bylo pro mnoho ekonomicky zkoušených vlád nutné,“ soudí Dettmer a dodává: „Od Kyjeva se jim dostalo jen malého pochopení, naopak dostali další požadavky a obvinění ze slabosti.“
Fotogalerie: - Jurečka a důchody
Nespokojenost se Zelenským projevil i Joe Biden, který v telefonickém hovoru Zelenskému oznámil, že právě schválil balíček vojenské pomoci v hodnotě jedné miliardy dolarů, načež ukrajinský prezident začal dlouze vypočítávat, v jakých jiných oblastech potřebuje Ukrajina pomoci. To už prý ztratil nervy. „Západní frustrace od té doby jen narostla kvůli neustálému dožadování, ale veřejně nebyla projevena,“ píše Dettmer.
Až donedávna. Ve Vilniusu se britský ministr obrany nechal slyšet, že když jel jedenáct hodin jen aby dostal seznam požadavků, tak Ukrajincům řekl, že není Amazon (dodavatelská služba – pozn. red.). A doplnil, že jen co Ukrajinci získají jeden nový zbraňový systém, okamžitě začnou lobbovat za další.
Na druhé straně zase stoupá ukrajinská nespokojenost, protože Kyjev nepovažuje západní obavy z eskalace konfliktu za validní a nic si nedělá ani z jaderných pohrůžek. Z ukrajinského pohledu je západní kritika nezasloužená. Koneckonců, nebojují Ukrajinci nejen za svou nezávislost a suverenitu, ale také za svobodu v globálním souboji dobra a zla mezi autokracií a demokracií? Požadavky na vděčnost dle Ukrajinců nedávají dostatečnou váhu odvaze a obětem ukrajinského lidu. A upozornění na to, jak jsou na Západu závislí, podle Dettmera také zabolelo.
Dle komentátora jsou některé tyto výtky od Ukrajinců oprávněné, protože Američané a Britové konflikt popisují nejen jako boj o území, ale jako souboj dobra a zla o budoucnost demokracie. Proč pak otálet s dodáváním zbraní? A proč některé zbraně nejsou poskytnuty vůbec? Komentátor připomíná, jak nasupeně generál Zalužnyj odpovědl deníku Washington Post: „Proč si mám od někoho žádat povolení, co můžu a nemůžu dělat na ruském území, když mám zachraňovat své lidi?“
Fotogalerie: - Rumcajsův Jičín
Dettmer konstatuje, že cíle Západu a Ukrajiny ve válce jsou zkrátka rozdílné. Spojenci se nikdy neshodli na tom, co má válka vlastně přinést. Pro Kyjev je cíl jasný, totální vítězství, návrat všech Ruskem okupovaných území včetně Krymu. Konec války sice může být dohodou, ale Rusko si nebude moci klást žádné podmínky, ty bude diktovat vítězný Kyjev. Kompromisy Zelenskyj odmítá v souladu s desetibodovým plánem, který odhalil v listopadu minulého roku.
Naopak Západ se dle Dettmera klidně spokojí s částečným vítězstvím, když Rusku připadne jen Krym a části Donbasu. „Totální vítězství“ může nastat jen, když ukrajinská armáda bude pochodovat Moskvou a to se nestane. „Krátce, tady se střetává idealismus s praktičností,“ píše Dettmer a dodává, že tento rozkol mezi rétorikou a podniknutými kroky ukrajinské představitele „žere“ a vzbuzuje v nich strach, že na ně Západ narafičí nějakou dohodu. „Proto ty neustálé, zvětšující se požadavky na munici, další zbraně, letadla a střely – je to důkaz jejich strachu, že veškeré oběti, utrpení a prolitá krev přijdou vniveč,“ vysvětluje komentátor, který na závěr dodává, že kvůli pozastavené ofenzivě se Ukrajinci bojí, že Západu dojde trpělivost a rozhodne se, že válku nejde vyhrát tak, jak si Kyjev přeje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Petr1559
