"Zatímco Rusko neustále podniká smrtící vojenské výpady proti Ukrajině přes její na uhlí bohatý region Donbas, mnozí si stále myslí, že obě země mají mnoho společného a měly by spolupracovat,“ píše Verstjuk a tvrdí, že taková představa je pouhým mýtem, jenž nemá s realitou mnoho společného. "Putinův režim si klade za cíl obnovit starou zašlou slávu Sovětského svazu, což Rusko staví do přímého rozporu se zbytkem světa. Zatímco Ukrajina má naopak v úmyslu stát se nedílnou součástí Evropské unie,“ poukazuje Verstjuk na jeden z rozdílů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zásadní rozdíl spatřuje editor Kyiv Post také v ekonomikách obou zemí. "Ruská ekonomika je založena na těžbě ropy a zemního plynu a slouží zároveň jako nástroj zahraniční politiky. Ukrajina se naopak soustředí spíš na zemědělství a výrobu oceli. Země se snaží v posledních letech vyrábět i technologicky složitější výrobky,“ srovnává ukrajinský novinář a jako nijak zvlášní pojítko mezi oběma zeměmi nevidí ani údajně velmi podobný jazyk. "Tento argument o blízkosti obou národů se ukazuje jako lichý. Když posloucháte jazyk etnických Rusů na Ukrajině, tak brzy zjistíte, že jejich ruština se více než klasické ruštině podobá ukrajinštině,“ uvádí Verstjuk.
"Donbas je považován zejména etnickými Rusy z geografického hlediska za region blízký Rusku. Takový postoj je však založen spíš na nostalgii po Sovětském svazu a má jen velmi málo společného s demokracií, kterou si Ukrajinci zvolili v roce 1991, když hlasovali pro nezávislost své země. Dokonce i Krym, který dnes mnozí vidí jako nedílnou součást Ruska, tehdy podporoval ukrajinskou nezávislost,“ argumentuje Verstjuk.
Podle Verstjuka má ruský prezident zaručenou podporu především na venkově. "Oblíben je u lidí, kteří často ani nepoužívají internet, a u etnické menšiny, jež stále věří, že bývalý důstojník KGB je schopen jim zajistit lepší život. Jak se ukázalo v prezidentských volbách před třemi lety, tak v Moskvě dali voliči hlasováním pro svobodomyslného ruského miliardáře Michaila Prochorova najevo, že Putinovu domácí ani zahraniční politiku neschvalují. Rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem v Rusku a bývalých státech SSSR jsou obrovské. Zejména v důsledku urbanizační politiky Sovětského svazu,“ píše Verstjuk.
"Je těžké predikovat, kdy a jak skončí válka v Donbasu. Jsem ovšem bytostně přesvědčen, že oba dva národy si zvolily naprosto odlišné cesty. Když jsem studoval filozofii na ruské státní univerzitě humanitních studií v Moskvě, většina mých profesorů měla ukrajinské příjmení, ale považovali se za Rusy. Když jsem se jich ptal, jaký je jejich vztah k Ukrajině, byli vážně naštvaní. Tvrdili, že existuje pouze jeden společný národ. Děkan fakulty mi říkal, že neexistují žádní ukrajinští filozofové. Přitom jich je spousta a pracují v akademické sféře po celém světě. Nechtěl jsem se s nimi hádat. Ale i z toho vyplývá, že i před těmi deseti lety bylo jasné, že Ukrajinci a Rusové tvoří dva zcela odlišné národy,“ uzavírá Verstjuk.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
